VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Laurie Anderson v Praze prozkoumá Ameriku nového věku

PRAHA - Po dvanácti letech se vrací do Česka vypravěčka digitálního věku Laurie Andersonová. Původně výtvarná umělkyně a perfomerka pomocí nejmodernější techniky přednáší poetické historky a sny, melancholické obrazy, ironické komentáře i temné vize. Slavná newyorská umělkyně hraje ve čtvrtek v Kongresovém centru

13.6.2007
SDÍLEJ:

Laurie AndersonFoto: 10:15 Promotion

Často všechno dohromady. "Bylo to jako světlušky, jako 4. červenec u nás doma," popisuje pološeptem coby voják v Iráku noční oblohu s létajícími raketami a granáty. Do Prahy přijíždí s koncertním programem Homeland věnovaným Americe 21. století. Kombinace básní, hry, hudby, zpěvu, recitace a multimediálních prvků se příští rok dočká i podoby stejnojmenného alba.

"Homeland vykazuje rysy řecké tragédie: každý dělá jen to, o čem je přesvědčen, že je dobré, ale stejně se všechno strašlivě zvrtne," nechala se slyšet Andersonová. V programu podrobuje zkoumání obsesi sexem, násilím, reality show i bezpečností. Vzrůstající vzdálenost mezi lidmi navzdory informačním dálnicím, vztah mezi strachem a svobodou nebo "jazyk války".

Chystá se reedice Big Science

Jen dva dny po pražském koncertu vyjde v reedici její debutové album Big Science z roku 1982 s prvním hitem O Superman. Velmi nestandardním a velmi dlouhým hitem, který o rok dřív znamenal zlom v její kariéře.

"Blíží se letadla. Jsou to americká letadla. Made in America," zpívala už tehdy vizionářsky. Zmatení cestující v jejích textech nechávali poslední vzkazy, muži si nerozuměli se ženami. To poslední je její dávné téma, ve všech rovinách. "Veškerá moje tvorba je o komunikaci," říká. Jazyk v jedné písni označuje za virus, testuje i zpochybňuje jeho možnosti a sílu; a přitom jím infikuje své příznivce.

Je v řádu její strategie, že ke kritice médií a technologií přitom používá a "zneužívá" jejich vlastní postupy a nejnovější výdobytky. Standardní představy, zaběhané situace a komunikační modely rozrušovala už předtím, než se z performerky stala úspěšnou provazochodkyní mezi avantgardou a popem.

V 70. letech hrála na housle na tající ledové kostce, uskutečnila cyklus "spaní na veřejnosti" zaznamenávala sny i reakce okolí, které stihla neprospat. Nechala publikum poslouchat příběhy linoucí ze z polštářů, sestavila jukebox plný jí namluvených historek a písní. Knižně publikovala seznam věcí, které jí ukradli, uvedla úspěšnou osmihodinovou performance United States I-IV.

Experimenty především

Po Big Science vydala zatím sedm řadových alb s různým poměrem orchestrálních aranží a elektroniky, přístupnosti a experimentu. Na jednom si z nich po těle rozmístila zvukové snímače, na desce Bright Red z roku 1994 poprvé spolupracovala se svým přítelem, rockerem Lou Reedem. Jejich duet Same Time Tomorrow je až bolestně krásným obrazem každodenní malé smrti partnerského vztahu.

Velkým tématem se jí pak stala Melvillova Bílá velryba jako odvrácená strana amerického snu: "Celý život se za něčím pachtíte, a ono vás to nakonec sežere." V roce 1999 připravila představení Song And Stories Of Moby Dick a některé písně z něj se dostaly na zatím poslední řadovou deskou Life On A String z roku 2001. Na ní aspoň částečně opustila model one-woman show a začala spolupracovat s živými muzikanty (kytaristou Billem Frisellem) i studiovými experty.

Jediná NASA prý myslí na budoucnost

Po 11. září zatím album nevydala. Podnikala dlouhé pěší cesty přes Evropy, připravovala performanci pro olympiádu v Řecku, absolvovala stáž v NASA prý jediné instituci, která myslí na budoucnost. Chystala představení Beauty, pak ho nazvala The End of the Moon. Promýšlela Ameriku a svět po WTC.

Teď je výsledek hotov. Všechny země, kde vystoupí s doprovodnými muzikanty, nabídnou komunikaci v tamní mateřštině. A Česko není výjimkou, všechny texty i průvodní slovo budou překládány a poběží nad podiem.

Návštěvníci bezesporu jedinečné události tak nebudou připraveni ani o výroky, které ji chrakterizují nejlíp. "Lidé mi často kladou otázku, jestli je to, co vyprávím, pravda. Odpovídám: ano. S výjimkou písniček, samozřejmě. Nikdy jsem například neviděla skupinu andělů, kteří by mi sekali trávník. Dokonce ani žádný trávník nemám. To jen tu a tam se mi zdá, jako bych jej měla."

13.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hotel Diplomat v pražských Dejvicích.

Thajci kupují pražský hotel Diplomat a plzeňský Angelo

Mladí lidé

Výzkumníci zjistili: dvacátníci se těžko rozhodují a mají jasno ve vztazích

OBRAZEM: Když vesnicí projíždí cirkus

Královna Kunhuta projížděla se svým doprovodem a královským cirkusem vsí.

Sbohem a amen, napsal muž před skokem z balkonu

Stále jako živá je tragédie, která ve středu v podvečer otřásla Napajedly. Z balkonu svého bytu v sedmém patře tam vyskočil Jaroslav Janota. Vloni měl střílet na exekutory, za což mu soud letos v lednu vyměřil trest odnětí svobody na dvanáct let. O svém úmyslu skoncovat se životem psal také v posledních hodinách svého života na jednom internetovém blogu.

AKTUALIZUJEME

Kolem strojíren bude zakázaná zóna. Munice létala i mimo areál

Policie se v Poličce chystá na scénář "Vrbětice". Okolí strojíren může zůstat uzavřeno několik týdnů.

Opočno je po čtvrtstoletí tahanic státu

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové v letitém sporu o renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku. Justice památku loni v dubnu pravomocně přiřkla státu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies