VYBERTE SI REGION

Alžběta Kolečkářová: První pokus v SuperStar? Vyhodili mě

Zlín, Napajedla /ROZHOVOR/ - Velká příležitost a hlavně notná dávka zkušenosti, ze které se vzpamatovává dodnes. Tak hodnotí své působení v pěvecké soutěži Česko Slovenská SuperStar mladičká zpěvačka Alžběta Kolečkářová. „Nelituji toho. Byla to obrovská zkušenost, která mi dala strašně moc. Hlavně příležitost dělat to, co miluji, a možnost to veřejně prezentovat,“ říká mimo jiné o SuperStar rodačka z Napajedel.

23.2.2012
SDÍLEJ:

Alžběta KolečkářováFoto: Lenka Hatašová

Přesto, nestalo se někdy, že vám byla tato nálepka na obtíž?

Nálepka SuperStar? Úplně na obtíž ne. Spíš mě těší, když mě lidé poznají z práce, kterou dělám po SuperStar nebo přímo na koncertě. To je úplně nejlepší. Lidé, kteří mě registrovali v SuperStar, si teď na mě ani nevzpomenou. Vnímám to, ale určitě si nepřipadám jako něco víc nebo míň tím, že jsem tam byla. Jsem pořád normální člověk jako všichni ostatní a jsem moc vděčná za to, co můžu dělat.

Je pravda, že jste před SuperStar zkoušela i podobnou soutěž X-faktor?

Ano, asi pět let zpátky, když mi bylo patnáct let. V X-factoru mě poslali domů na hlavním castingu.

A důvod?

Skladatel Ondřej Soukup mi řekl, že nemám rytmus, Gábina Osvaldová, že se prosadím sama, a pan Petr Janda mi pochválil hlas jako dobrý matroš.

Jak jste to vzala?

Určitě mi chyběl rytmus a taky jsem se musela naučit být v pohodě, když před někým zpívám. Když jsem totiž byla poprvé v reality show Česko Slovenská SuperStar, tak mě vyhodili hned s tím, že zpívám balady jak revoluční písně.

To jste ještě měla energii zkoušet zase znova?

No, jak se říká: Do třetice všeho dobrého jsem zkusila druhou Česko Slovenskou SuperStar s tím, že ukážu, co umím a je mi celkem jedno, jestli mě pošlou do háje. A ono to vyšlo.

Kdybyste mohla vzpomenout tři věci, které vám tato soutěž dala a které naopak vzala, co by to bylo?

Jen tři? (Úsměv.) Těžko říct, čeho je víc… Dala mi určitě dobrý pocit z toho, co mě baví, a možnost spolupráce s neuvěřitelnými lidmi. Poznala jsem spoustu zajímavých známých osobností a doufám, že ještě poznám. Také mi soutěž dala určitou samostatnost a zodpovědnost.

A co vám SuperStar vzala?

Určitě velkou část soukromí už skrz to, kolik lidí mě zná. Možnost úspěšně a naplno odmaturovat. Vzala mi taky spoustu nervů, ale i přes to všechno mi každodenně dodává radost do života.

Zmínila jste, že jste odložila maturitu.

Ano, mám ji teď odloženou. Od září s tím ale plánuji něco dělat a co nejdřív si maturitu dodělat. Bez školy to dnes nejde a on ten showbusiness žádná jistota v dnešní době není. Takže jsem nohama pevně na zemi a beru studium jako něco důležitého do budoucna.

Bětko, během soutěže jste si začala s vaším kolegou, zpěvákem Michalem Šepsem. Co spojilo dvě na první pohled tak odlišné osobnosti?

Michala mi SuperStar vlastně taky dala… ale po pravdě, už asi čtyři měsíce spolu nejsme. I když se o tom už i psalo, neřešila jsem to. Spojovalo nás hodně. Hlavně velká životní zkušenost a láska k hudbě. Jak říkáte: na první pohled odlišné osobnosti. Ale co se týče hudby, tak jsme většinou odlišný názor neměli. Ale nerada bych se v tom rýpala. Bylo to pěkného půl roku, na který nepotřebuji zapomínat. Budu vzpomínat v dobrém a on určitě také.

Jste stále v kontaktu?

Moc se nevídáme, ale občas, když se podaří, máme společnou akci. Jednoduše ten vztah nefungoval a tím bych to uzavřela. Jsme kamarádi.

Jste rodačka z Napajedel, určitě však hodně cestujete. Jak často se zdržujete doma?

V Napajedlích bydlím v podstatě pořád. Když je potřeba, tak cestuju do Prahy, Bratislavy nebo tam, kde máme zrovna koncert.

Pocházíte z muzikální rodiny?

Už od dětství mě to k hudbě táhlo. Většina příbuzných a členů naší rodiny se celoživotně věnuje folkloru a na tom jsem taky vyrostla. Chodila jsem dokonce do tanečního souboru. Moc mě to ale nenaplňovalo.

Slyšela jsem, že hrajete na spoustu hudebních nástrojů.

Hrála jsem tři roky na housle, čtyři na cimbál, tři na klavír a asi osm let se učím sama na kytaru. Těžko říct, na který nástroj kromě kytary dneska ještě něco zahraji. Vždycky mě nejvíc zajímal zpěv, tak možná proto jsem u ničeho dlouho nevydržela.

A co divadlo?

To je úplný opak! Divadlo hraji tak od tří let a v podstatě bych ho ráda studovala na DAMU, když se podaří.

Na jaké hudbě jste vlastně vyrostla?

Prvně to byl asi folklor, který jsem již zmiňovala. Brzy jsem se ale ubírala jiným směrem. V deseti letech to byl asi pop a disco, takže Natalia Oreiro, J. Lo, Tatu a podobně. Potom už to začalo tvrdnout. (Smích.) Přišel na řadu punk, metal, progressive rock’n‘roll, grunge, alternative a tak dále. Časem přišla láska k reggae, ska, psychobilly, blues, swing. Jediné, co mi nikdy nepřirostlo k srdci, je hip-hop.

Dnes už máte na kontě své vlastní album.

Moje poslední a zároveň první album vyšlo v listopadu. Jmenuje se To cítím. Jednoduše, protože to cítím.

Podílela jste se na něm autorsky?

Ano, z velké části. Ale najdou se tam i písničky s texty od zkušenějších, jako jsou například Xindl X, Oskar Petr nebo Petra Cvrkalová.

Kam byste ho žánrově zařadila?

Těžko říct, kam ho zařadit stylově. Je to něco na pomezí pop-rock-retro-crossover. Možná spíš ten crossover, protože konečné zpracování písniček s kapelou je trošku jiné a každá písnička je trošku někde jinde. Ale určitě to k sobě všechno patří.

A jak vám šlo natáčení videoklipů? Rozuměla jste si s kamerou?

Obě natáčení klipů byla parádní. U Andělského flámu to byl větší odvaz už kvůli veselejší písničce. Naopak u songu Jak silná mám tu stát to bylo spíš komornější. Byl tam i menší štáb, ale řekla bych, že to dopadlo moc příjemně. I ohlasy jsou kladné.

Už se vám pomalu rýsují v hlavě nápady na další album, nebo se soustředíte spíše na koncerty?

Řekla bych, že je potřeba pořád tvořit. S další tvorbou se nechte překvapit, bude to o něco jiné než to, co děláme teď, ale je na co se těšit. Momentálně se nejvíc soustředím na první album a jeho zpracování, promo a další věci.

Uvažujete o spolupráci s někým výjimečným?

Přála bych si spolupracovat s každým, kdo by o to stál se mnou. Jenže některé nabídky nejdou přijmout a některé moje nabídky zas nemůžou přijmout jiní. Uvidíme. Třeba budete překvapení, kdo společně se mnou zazní.

Máme před sebou rok 2012. Jaké máte plány?

Musím říct, že na rok 2012 se obzvlášť těším. Hodně mě toho čeká a hlavně bych chtěla cestovat, objet spoustu akcí. Jak aktivně, tak pasivně. Člověk se musí neustále zlepšovat a myslím si, že kvalitní koncert velké osobnosti dokáže obohatit každého začínajícího zpěváka. Sbírat zkušenosti, seznamovat se s novými lidmi.

Plánujete i letní festivaly?

Zatím mám na léto asi dva, tři festivaly. Na ně se těším asi nejvíc!

Blíží se váš zlínský koncert v klubu Golem, který startuje 25. února ve 21 hodin. Co chystáte pro své fanoušky?

Samozřejmě super akci! (Úsměv.) Chystáme poměrně velkou show, kdy součástí mého koncertu bude i jeden zlínský beatboxer a dredatý reggae zpěvák. Budu mít i vlastní vokalisty a pevně věřím tomu, že stihneme všechno pořádně nacvičit. Součástí programu je skupina Ardor Viridis, která bude dělat UV lightshow a afterparty, kde zahrají místní. Osobně se na koncert moc těším a doufám, že přijde co nejvíc lidí, ať to stojí za to. Je třeba si život užívat a cílem této akce je, aby lidé odešli spokojení.

Představíte i nové album?

Určitě ano. K poslechu bude většina písniček z alba, v našem pojetí, ale i covery jako například Amy Winehouse, 4 NON BLONDES nebo Janis Joplin.

Bětko, co byste vzkázala svým fanouškům nebo třeba jen náhodným posluchačům, kteří se pokouší dosáhnout podobného cíle jako vy?

Snad jen ať jsou šťastní a jdou si za tím, co chtějí v životě dělat. Příležitostí je v dnešní době milion a s trochou štěstí stačí jenom opravdu chtít. A hlavně: přijďte 25.února do klubu Golem! Opravdu se těším, protože tam bych vám toho chtěla taky spoustu říct a hlavně zazpívat.

Autor: Zuzana Molková

23.2.2012
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies