VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Bende připravuje s No Name bubenickou show

Praha - Hned na dvě turné vyrazí ještě do konce roku zpěvák Petr Bende. Zatímco na tom prvním, které začíná právě dnes, se představí jako host slovenské skupiny No Name, druhou šňůru zasvětí tradičně nadcházejícím vánočním svátkům.

3.11.2008
SDÍLEJ:

Petr BendeFoto: DENÍK/Tomáš Škoda

S kapelou No Name jste se sešel poprvé na jevišti před čtyřmi lety, teď vás ke spolupráci přizvala znovu. Jak tento fakt vnímáte?

Je to pro nás pocta. Byli to právě No Name, kteří se nás, coby „no name“ skupinu v pravém slova smyslu, odvážili před čtyřmi lety postavit na pódiu před sebe. Sjezdili jsme s nimi šestadvacet koncertů a bylo to super. Postupem času jsme si kromě té hudební začali rozumět i po stránce lidské. Následně jsme se potkávali na různých festivalech, čímž se naše přátelství prohlubovalo. A pak přišla na řadu soutěž SuperStar, v níž mě Igor Timko (frontman No Name) velmi podporoval. Vždycky po přímém přenosu mi volal, že mě sledoval a že mi fandí. Bylo to od něj moc milé. Ne náhodou jsem si také do jednoho kola té soutěže připravil písničku od No Name. Nyní jsme se dohodli, že si šňůru zopakujeme. Moc se na to těším.

Slovenská část toho turné už začala, ale bez vás. Proč?

Protože máme spoustu koncertů doma. A navíc jsme Slovensko objeli před rokem a půl s Čechomorem, takže teď se zaměříme čistě na české a moravské publikum.

Určitě společně s No Name připravujete něco speciálního. Prozradíte?

Chystáme jednu takovou netradiční věc, a to bubenickou show. Protože jsem se nedávno stal firemním hráčem bicích nástrojů Mapex, vytvořili jsme pro toto turné hybridní sadu dvou bubeníků. Konečně se tak vrátím ke svému původnímu nástroji.

Jak ke spolupráci s touto prestižní světovou firmou došlo?

Lidi z Mapexu mě oslovili prostřednictvím značky Crafter, jejíž kytaru jsem si koupil v roce 1997. A nutno říct, že mi přinesla hodně inspirace. Teď se mimochodem těším na zbrusu nový nástroj, který se vyrábí a který jsem společně s firmou Crafter navrhl jako limitovaný kus.

Z jiného soudku je vaše prosincové vánoční turné, na které vyrazíte už po dvanácté. Pořád vás na něm doprovází cimbálová muzika Grajcar a pěvecké sbory, díky kterým mívají koncerty neopakovatelnou atmosféru?

Pořád, už jsme si na sebe za těch několik let, co spolu hrajeme, zvykli. Letos ale chceme koncerty ozvláštnit tím, že obě kapely – jak ta moje bigbeatová, tak cimbálová – nebudou hrát samostatně. Pokusíme se o fúzi dvou žánrů, spojíme vlastně dvě nespojitelné věci. Sám jsem zvědavý, jak to dopadne. No a kromě pěveckých souborů z toho kterého města, v němž budeme vystupovat, nás doprovodí ještě několik pěveckých kolegů. Kromě mého táty, který je už tradičním hostem turné, to bude Lešek Semelka (České Budějovice a Blansko), Ivan Hlas (Praha a Třebíč), kolega z Divadla Kalich Pepa Laufer (Zbraslav u Brna) a Peter Nagy (Brno).

Sehrát se a sezpívat s vašimi kolegy z branže bude asi jednoduché, na rozdíl od souborů…

S kolegy se teprve budeme přesně domlouvat na tom, co budeme zpívat. A se soubory jsem si zvykl spolupracovat tak, že jim předám nahrávky písní, které se naučí, a celý program si pak před koncertem během dvou nebo tří hodinové společné zkoušky „přejedeme“. Funguje to tak velice dobře. Návštěvníkům všech těch vystoupení bych chtěl vzkázat, že se rozhodně mohou těšit nejen na písničky z mých dvou předchozích alb, ale i speciálně upravené české a moravské vánoční tradicionály.

Když jste vzpomněl Divadlo Kalich, ještě pořád tam vystupujete coby Hamlet?

Momentálně ne, Hamleta jsem tam hrál od ledna do letních prázdnin, jak zněla původní dohoda. Druhou polovinu roku jsem si vyhradil pro svoji kapelu, která stále zůstává mojí hlavní prioritou. Je ale pravda, že jsme se už o Hamletovi a jeho návratu na jeviště v příštím roce bavili, myslím, že ještě neřekl svoje poslední sbohem.

Ohlasy na váš výkon v tomto stejnojmenném muzikálu Janka Ledeckého byly velmi pochvalné. Co pro vás tato divadelní zkušenost znamenala?

Velice moc, Hamlet se mi stal nečekaně blízkou bytostí. Počáteční zkoušení této role pro mě bylo sice těžké, protože jsem divadlo a jeho zákonitosti do té doby neznal, ale nakonec jsem se s Hamletem úžasně sžil. Závěrečnou pasáž premiérového představení, kdy na jevišti „umírám“, jsem ani nemohl dozpívat, bylo to pro mě tak silné a emotivní. Říkám si, že díky Jankovi, který mi roli Hamleta nabídl, jsem v sobě poznal něco, co bych jinak určitě zašlapával.

Kdyby vás teď někdo přemlouval do dalších muzikálových rolí, šel byste do toho?

Už jsem nějaké nabídky dostal, ale zatím jsem je odmítal. V zásadě se ale muzikálu nebráním. Když mě nějaká role osloví, když ji budu cítit, tak ji možná přijmu. Pokud mě teda nebude omezovat v hraní s mojí skupinou. Hodně muzikálových herců touží po tom stát na pódiu s kapelou, takže já nevidím důvod, proč bych ji měl opouštět, když ji mám.

A co nová deska, pracujete na ní?

Měl jsem představu, že ji na podzim vydám, protože materiálu mám hodně, ale nakonec jsem svůj plán přehodnotil. Zjistil jsem, že ještě potřebuju trochu více času a klidu na tvorbu dalších, možná lepších písní… Přiznám se, že bych chtěl více psát jen hudbu na dané texty nebo básně, hrozně moc mě to začalo inspirovat.

Není to tvrdý oříšek, zhudebňovat básně?

Dost často se mi stává, že když si nějakou báseň přečtu, okamžitě mi v hlavě naskakují melodie. Už jsem si to vyzkoušel, když jsem zhudebňoval básně Václava Hraběte či Jiřího Žáčka. Je to zajímavý, nepopsatelný pocit. Chtěl bych jej zažívat častěji.

Autor: Gabriela Kováříková

3.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
25 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
1 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies