VYBERTE SI REGION

Ředitel Filharmonie Josef Němý: Napřed Langerovou, pak teprve Beethovena

Zlín /ROZHOVOR/ - Josef Němý je strašně ukecaný. Ředitel zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů (FBM) to sám o sobě říká a nutno s ním souhlasit. Jeho syn je novinář a mám dojem, že se trochu „potatil". Ředitel Němý totiž stihl vytáhnout spoustu informací i ze mě.

4.1.2013
SDÍLEJ:

Ředitel Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně Josef NěmýFoto: DENÍK/repro

Ale práskl rovnou hromadu věcí na sebe. Má rád červené víno, nemá rád olivy, hrával kdysi fotbal za okres a vystudoval matematiku. Po padesátce začal šéfovat největšímu zlínskému orchestru.

Když jste se stal před pěti let ředitelem FBM, tak jsem se musela při pohledu na vaše příjmení pousmát. Dělají si z vás někteří kvůli němu fórky?

(Smích.) Zatím ne nebo o nich aspoň nevím. To jste mě překvapila. Samozřejmě to k tomu může svádět.

Je tomu dva roky, co se filharmonie přestěhovala z Domu umění do Kongresového centra. Jak je hodnotíte?

Přestěhovali jsme se v pondělí 2. ledna 2011.

Pamatujete si to navlas přesně.

Na stěhování nejde zapomenout, navíc pro filharmonii to byl zásadní přelom. Dům umění nabízel až nevhodné zázemí, sál byl 30 let stejný, prostory malé. Dnes sídlíme v moderní budově evropského standardu, možná nadstandardu. Podmínky jsou nesrovnatelné. Za ty dva roky jsem rád, že naši posluchači na koncerty chodí. Zlín bych trochu rozpolcený, jestli je Kongresové centrum dobré nebo ne. Samozřejmě že by se daly investice využít jinde, ale Zlín nemá tolik dominant, aby neměl Kongresové centrum. Buďme za něj rádi. Ještě jsem si dnes nechal sjet statistiku návštěvnosti…

…věděl jste, že se na to zeptám.

(Úsměv.) Věděl jsem, že se na to zeptáte. Je až neuvěřitelné, jak je návštěvnost vysoká. Za rok 2010 přišlo průměrně na koncerty filharmonie vyjma dětských a výchovných zhruba 440 posluchačů. V roce 2011 jich bylo už asi 615, a za letošní druhé pololetí 730 posluchačů.

Křivka tedy roste nahoru.

Přesně tak. Letošní rok odhaduji průměrnou návštěvnost kolem 670 posluchačů na koncert. Druhé pololetí je neuvěřitelné. Mám pocit, že když je doba horší (zvyšují se daně, mnoho firem je v nejistotě, spoustu lidí neví, zda přijde o práci, platy zůstávají stejné, ale inflace je), lidé hledají odreagování. Proto se snažíme nabízet hlavně kvalitní program. Věci, které zaujmou a nejsou zcela běžné. Zveme zajímavé sólisty a osobnosti a lidé přicházejí.

Nabízí se jednoduchá rovnice: když roste návštěvnost, můžete si dovolit zvát do Zlína větší osobnosti, ne?

Ano, pro nás je to, jak říkáte, jednoduchá rovnice. Když jsou vyprodané koncerty, lépe se mi jedná s partnery, sponzory, také s našimi zřizovateli s městem a krajem. Můžu argumentovat, že si daný rozpočet opravdu zasloužíme a že se podporuje dobrá věc.

Co lidi nejvíc bere, jaké jsou největší taháky?

Samozřejmě spíš populárnější věci. Osobně jsem příznivec těchto koncertů. Pokud chceme, aby k nám přišel někdo nový, určitě nepřijde na Beethoven nebo Mahlera, na těžkou symfonii. Musí si to tady osahat. Musíme ho nejdříve přimět, aby přišel s tím, že chce vidět někoho zajímavého. Až přijde vícekrát, zjistí, že je zajímavý i orchestr. V prvé fázi přijde na Anetu Langerovou, pak se dostane k Beethovenovi. Však teď se nám zvednul počet předplatitelů oproti loňsku.

To je snad telepatie. Odpovídáte na mé dotazy dřív, než je položím.

Tak to jsem teda zvědavý, jak to zpracujete. (Smích.)

Přesně tak, jak si tady povídáme. (Úsměv.)

Máme tři abonentní řady. Dvě jsou klasické se symfoniemi a sólisty z oblasti vážné hudby, jedna řada je populární. Ta je lídrem, v ní máme přes 550 předplatitelů, takže je při kapacitě 760 míst v sále takřka plno. Teď se zvýšil počet předplatitelů o 10procent. Populární řada ale zůstala, zvedly se počty v klasických řadách. Spousta lidí z populární řady nás totiž oslovila, že chce „vyšší level". Takže lidé, kteří odešli z populární řady, rozšířili klasickou a tu populární zase doplnili noví posluchači. Tohle je pro mě pocit zadostiučinění. Vidím výsledky.

Kolik koncertů jste letos navštívil vy?

Měli jsme v Kongresovém centru asi 40 koncertů, odhaduji, že jsem byl na osmatřiceti. Navštěvuji v podstatě všechny koncerty. Beru to jako svou práci a hudba je krásná. Je pro mě odměna, že nemusím myslet na pracovní věci.

V práci přece jste.

Vlastně ano. Ale poslechnu si hudbu a mám orchestr pod kontrolou. Když pak projednávám různé věci, nemusím je mít z doslechu. Vidím to na vlastní oči.

Takže ředitel Němý sedí v první řadě před filharmoniky…

…v první řadě ne, většinou v šesté nebo sedmé…

…a kontroluje své ovečky.

Většinou jdu po koncertě poděkovat dirigentovi a sólistům. Je fakt, že ze začátku byli naši hudebníci překvapeni. Možná si říkali, co tady zase dělá. (Smích.) Ale věřím, že za těch pět let si už zvykli. Jsem skoro na každém koncertu, pokud nejsem pracovně mimo Zlín. Myslím, že už to neberou špatně. (Úsměv.)

Všimla jsem si, že bráváte partnerku.

To je manželka, mám pořád stejnou. (Smích.) Na koncerty se chodí blbě samému, je lepší zajít s někým. Navíc, snažím se to prezentovat i navenek tak, že jít do filharmonie neznamená jen jít na koncert. Udělám si čas, pěkně si obleču, přijdu nejlépe půl hodiny před koncertem, dám si skleničku vína, potkám známé, popovídám si. Je to pozitivní bod pracovního týdne.

Jakou hudbu máte nejraději? Oblíbení skladatelé, umělci?

U mě to má vývoj. Nemám hudební vzdělání, to možná víte. Spíš jsem přistupoval k této práci tak, že řídit filharmonii je manažerská funkce. Ale bez toho, abych měl hudbu rád, by to dělat nešlo. Dovedete si představit absolvovat za rok 38 koncertů s tím, že bych na ně šel nerad? To určitě ne. Mojí oblíbenou kapelou je Beatles, nebo taky Roling Stones. Novosvětská nebo Čajkovského B moll jsou věci, které zná každý a rád si je poslechne. Ale chce to naposlouchat a dostat se k nim. Teď možná odvážně řeknu, že jeden z nejúžasnějších skladatelů je podle mě Gustav Mahler. Říká se, že jej člověk buď miluje nebo nesnáší. Nelze to hned, musí se k němu proposlouchat. Ale je pak úžasné, když vám při závěrečných tónech takřka naskakuje husí kůže. Je to krásný prožitek, který přeji každému.

Takže říkáte, Mahlera se člověk musí naučit mít rád stejně jako třeba olivy.

Přesně tak. To je krásné přirovnání. Já jsem se teda k olivám ještě neprojedl. Manželka je má hrozně ráda. Jezdíme rádi na dovolenou do Itálie, což je moje srdeční záležitost. Rád plavu v moři, mám rád červené víno a italská jídla, která jsou jednoduchá a velmi chutná. K nim patří i olivy. Zatím jsem se k nim ještě neprojedl.

Pokud je má ráda manželka, tak se k nim propracujete.

No, a v té hudbě je to podobné. Zatím jsem se třeba nepropracoval k Leoši Janáčkovi, Bohuslav Martinů je pro mě také pořád oříškem. Nevím, jestli to vůbec mohu říct, když naše filharmonie nese název Bohuslava Martinů. (Smích.)

Určitě ano, je to přece otázka vkusu.

Jasně. Hlavně pocitově z toho musí mít člověk radost. A když má husí kůži na konci, je to dobré znamení.

Hraje ředitel filharmonie na nějaký nástroj?

Nehraje. (Smích.) Nemám hudební vzdělání.

Takže když sedíte v šesté řadě, nedovolíte si orchestr umělecky kritizovat?

Mám spolupracovníky, kteří jsou odborníci. Je to umělecká rada, má devět členů. Velmi rád si jejich názory poslechnu. Některé věci dokážu sám zhodnotit, jiné ne. Ale hlavně, hodnocení hudby je velmi subjektivní záležitost. To je jak ve sportu. Někdo může hrát pěkně a prohraje. Hudba je specifická.

A tančíte rád?

Tančím rád. Jako mladí jsme tančili asi všichni. Pak přišla rodina a přestalo být tolik času. S manželkou jsme chodili tančit spíše příležitostně. Ovšem teď mám motivaci, čeká nás 1. ples filharmonie. Manželka se bude možná trošku zlobit, když to prozradím, ale díky plesu jsme začali chodit do tanečních. Ples budu totiž zahajovat já tancem.

Tak to by mělo trošku vypadat, že.

Nechci říct, že by si člověk neměl udělat ostudu, protože tu si může udělat v každém případě. Ale po dvou lekcích jsme s manželkou zjistili, že nás to hrozně začalo bavit. Navzdory tomu, že člověk dělá chyby a stále se učí. Tanec je úžasný. Když se navíc podaří souznění dvou partnerů, je z toho tak hezký pocit, jako když posloucháte Mahlera. (Úsměv.)

No, vidíte. Takže manželé Němí zahájili svou taneční kariéru.

(Smích.) Do 19. ledna budeme určitě chodit do tanečních. Motto je nepropadnout. Když člověk dlouhodobě netancuje, nedosáhne takové úrovně, jako ten, co tančí třeba závodně. Ale chci přesvědčit manželku, že bychom mohli pokračovat, protože mně to hrozně baví.

To je skvělé. (Úsměv.) Tak pojďme k 1. plesu filharmonie. Kdo s myšlenkou přišel?

Bylo to kolektivní rozhodnutí. Jestli čekáte, že jste to byl já, tak ne. (Smích).

Já čekám jenom odpověď. (Smích.)

Když jsme se přestěhovali, říkali jsme si, jak je sál nádherný. Jednou z prvních myšlenek bylo udělat tady ples. Stěhování bylo náročné, takže nebylo reálné uspořádat ples hned v prvním roce. Ale přišla mi škoda nechat myšlenku uplavat. Takže 1. ples zlínské filharmonie bude ve všech sálech, i restaurace Spirit bude jeho součástí.

Předpokládám, že fakt, že filharmonici zahrají k tanci, je ojedinělé.

Ano. Myslím, že to by mohlo být největším tahákem. Asi dvě hodiny budou hrát klasické valčíky, polky, waltz, latinu.

Třeba i na přání?

To nevím. (Smích.) Asi spíš ne. Leda byste orchestru něco dala, že by dali přídavek. Nalepím dirigentovi stovku na čelo.

Zkuste to. Osobně bych to nevzdával předem. Přijdete na ples?

Uvidím. (Smích.) Kromě filharmoniků uvidí a uslyší návštěvníci i řadu umělců. Pojďme si říct, koho všeho. Předpůlnoční program bude trošku serióznější. Zahraje filharmonie, uslyšíme operní árie z úst manželů Alvarezových, čeká nás předtančení, to bude určitě krásné. Danem Nekonečným chceme rozetnout program, aby ples pokračoval po půlnoci v trošku bujaré atmosféře.

Dobře, v tom případě dorazím v 11.

Můžete kdykoliv, ale byla by škoda nezažít obě části, i tu klasickou. Ti, kteří velmi rádi tančí, si nejvíce užijí v první části. Po půlnoci bude hrát Felix Slováček se svým Big Bandem, to bude jistě taky zajímavé.

Na koho se nejvíc těšíte vy? Když pominu filharmonii, která je určitě na prvním místě? (Úsměv.)

Osobně se těším na předtančení, to bývá moc krásné, barevné. Tanečníci jsou úžasní, jak se vznášejí. No, ale kromě kvalitní hudby se chystáme nabídnout i výborný raut.

Máte rád mořské speciality, které se mají podávat?

Mám. Na ty se také těším, jestli na mě zbudou. Ale je pro mě důležitější, aby byli hosté spokojeni.

Jak je to se vstupenkami? Jsou stále volná místa?

Jsou. Teprve minulý týden jsme vyvěsili plakáty. Byli bychom rádi, kdyby lidé přišli. Zatím je prodána nebo rezervována asi polovina sálu.

Napadá mě, kolik lidí má vůbec možnost dostat se na ples? Vstupenky nejsou zrovna laciné.

Vím o tom. Zjistili jsme, že 19. ledna je ještě ples včelařů, kde je vstupné mnohem nižší. Ples podnikatelů, který bude také v lednu, má ale stejnou výši vstupného, také 1200 korun. U nás teda stojí vstupné 1200 na velký sál, do malého sálu a restaurace je za 1000 korun, lze si koupit také vstupenku za 750 korun tzv. bez místa, ale s tím, že jsou připravena místa ve foyer na balkóně, kde se dá sednout. Jinak, v malém sále bude ještě cimbálovka, ta by vás mohla nalákat. (Úsměv.)

Ano, vím. (Úsměv.) Takže nepřijde vám vstupné vysoké, je podle vás srovnatelné s jinými většími plesy?

Myslím, že tím, co nabízí, ano. Bude podle mě nejkvalitnějším plesem této sezony ve Zlíně. A myslím, že Kongresové centrum je nejkrásnější prostor ve Zlíně, takže je to odpovídající. Všichni návštěvníci jsou pro nás VIP hosté. Je to na zvážení, ale lístky Karla Gotta byly v podobné cenové relaci a lidé sál vyprodali.

Na kolik peněz vyjde uspořádat takový ples?

Řádově statisíce. Přesné číslo by ani nebylo taktické zveřejňovat, navíc není jisté. Záleží na počtu návštěvníků, podle toho se bude počítat raut. Fixní nálady jsou na kapely, pronájem sálu apod.

Vyjde to takzvaně šul nul, proděláte nebo vyděláte?

Není cílem vydělat, byl bych rád, kdyby to bylo šul nul, jak říkáte. Tak snad to vyjde.

Když jsme u těch peněz, s jakým rozpočtem hospodaří filharmonie? Je v plusu, v mínusu?

Ředitel Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně Josef NěmýLetos jsme měli rozpočet 58 milionů. Jako obecně prospěšná společnost je naším úkolem mít vyrovnaný rozpočet. Netvoříme zisk, ale hospodárně peníze využíváme. Letos i díky tomu, že je návštěvnost velká, dodržíme vyrovnaný rozpočet. Už jsem ale s myšlenkami v příštím roce. Chtěl bych, aby byl rozpočet od města a kraje stejný jako vloni, aby vydrželi partneři, kteří nás podporují. Soucítíme s nimi, víme, že je propad u stavebních firem a byli bychom rádi, kdyby se ekonomika rozběhla. Letošní rok byl úspěšný i z pohledu turné. Měli jsme 22 koncertů v zahraničí, což je pěkné číslo.

Kam se chystají muzikanti na zájezd příští rok?

Ještě letos na Štěpána odjíždí orchestr do Německa na 10denní turné, kde bude mít 6 koncertů. Jinak nás čeká v září tradiční zájezd do Itálie.

To jste domluvil na dovolené? (Smích.)

(Smích.) Ne, je to dlouhodobější. Osobně se těším i v červenci do Francie. Pro orchestr je to motivace a odměna.

Vy jezdíváte s ním?

Ne, jenom do Francie jezdím teď pravidelně, je to nová destinace.

Kde to máte rád kromě oblíbené Itálie? Nebo kam byste se rád ještě podíval?

Itálie je moje vášeň, ale i ředitel má sny. Můj sen je podívat se do USA do New Yorku a do Kanady na národní parky, to by mě hodně lákalo.

To není až tak nereálné. Kdy má manželka narozeniny, že byste koupil dvě letenky?

V dubnu. Už se o tom trošku bavíme, tak uvidíme.


MARIE ŠIDLOVÁ

Autor: Redakce

4.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies