VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muzikant a raper Bonus: Mým hudebním nástrojem je studio

Sedlčany /ROZHOVOR/ – V sobotu 30. června zavítá do sedlčanském klubu Pohoda trojice alternativních umělců v čele s držitelem hudební ceny Apollo Bonusem. Spolu s ním vystoupí ještě skupiny Lahar a Please The Trees. Příbramský deník vyzpovídal písničkáře Bonuse.

6.6.2012
SDÍLEJ:

Písničkář Bonus.Foto: Deník/ Vlastimil Ševr

Co je pro vás hudba? Je to forma seberealizace? Kombinace zvuku a obrazů? Je to forma, jak chceš někomu sdělit svůj názor?

Hudba je pro mě způsob vyjádření, ale kdybych měl říct proč nebo jak to funguje, nedokážu na to odpovědět. Vyrostl jsem obklopený výtvarným uměním, v domě mých rodičů hudba v podstatě nehrála, přesto mám v sobě pnutí, potřebu, realizovat se prostřednictvím hudby a textů. Sám přesně nerozumím tomu, jak to funguje, nedokážu věci vysedět, napadají mě spontánně, některé věci, které si zaznamenám, fungují ihned, jiné začnou dávat smysl až časem, kdy se k nim přidá něco dalšího. A to mě na tom baví: je to pro mě v podstatě záhada.

Snažíte si nahrávat svoje vlastní zvuky. Jak na ně přicházíte? Zkoušíte? Nebo jdete a občas vás napadne, že prázdná plechovka má při prošlápnutí zajímavý zvuk?

Myslím, že nejsem hudebník v klasickém slova smyslu, můj hudební nástroj je „studio", jakkoliv to v mém případě znamená laptop. Jsem schopný pracovat s minimem tónů, ale zvuk je pro mě plnohodnotnou součástí skladby, dovede vytvořit atmosféru, která dokáže umocnit dojem z textu. Moje loňská deska Náměstí míru je téměř celá postavená na akustických nástrojích, které jsem používal způsobem typickým pro elektronickou hudbu – stříhal je, smyčkoval a vrstvil – ale je navíc protkaná zvukovými „chybami" a ruchy, přeslechy z otevřených oken, vrzání židlí, ozvěny rádia… skladby tak získaly na přesvědčivosti a zároveň intimitě, vyprávějí příběh nějakého skutečného prostředí. Některé zvuky se nabídnou samy, když máte dostatečně divokou fantazii – třeba taková kopírka dělá skvělou rytmickou smyčku.

Jste hiphoper?

Ne, používám rap jako formu, ale kontext do kterého ho vkládám je jiný. Ideologicky i hudebně. Ale myslím, že hiphopová subkultura v současné podobě stojí v protikladu proti svým vlastním kořenům. Původní hiphop byl sociální fenomén, hlas ghetta, dostupný všem, kdo měli potřebu mluvit a kteří do té doby nebyli slyšet, teď je to o tom že „nikdo z vás není tak dobrej jako já." To mě moc nebere.

Vaše texty jsou originální, přesné a občas se na ně člověk může kouknout ze dvou stran. Kde berete inspiraci k vaší tvorbě?

Obecně bych řekl, že píšu a mluvím o věcech, které se mě dotýkají a které se sám pro sebe snažím uchopit nebo pochopit. Když je dokážu nějak pojmenovat, líp se s nimi vyrovnávám. Mám rád momenty, kdy slyším nějakou skladbu, která přesně vystihuje moje pocity a já si řikám: „sakra, jaktože jsem tohle nenapsal já?" Insipiraci nasávám všude kolem sebe i v sobě, zabývám se běžnými obyčejnými věcmi, které ve mně rezonují. Myslím, že jestliže chci něco změnit, musím změnit hlavně sebe. O tom mluvím, píšu, zpívám.

Před několika měsíci jste dostal cenu Apollo. Řekněte, jestli vám tato cena pomohla při získání dalších nabídek na vystoupení? A naopak uškodila vám v něčem?

V první půlce tohoto roku jsme odehráli přes čtyřicet koncertů, což je hodně, takže určitě se zájem o mojí hudbu výrazně zvedl. Je pro mě zajímavé vidět, že věci co dělám oslovují tolik lidí, že tomu, co říkám, rozumí a mnozí se s tím ztotožňují. Nezdá se mi, že by mi cena uškodila, naopak jsem jí využil, na chvíli se myslím podařilo přitáhnout pozornost třeba i k alternativní autorské licenci Creative Commons ve které vydávám.

Proč jste zvolil pro název alba zrovna Náměstí míru? Má to nějaký hlubší podtext přepokládám?

Náměstí míru je alegorie určitého duševního rozpoložení – pochopil jsem, že je zbytečné plýtvat síly v bojích, které nejdou vyhrát, že je lepší tu energii investovat do něčěho smysluplného. Zároveň to ale neznamená, že bych se stáhl, do veřejného prostoru vstupuji dál a možná o to víc. Navíc mě strašně baví, že i dnešní doba, které jsou jakékoliv ideály v podstatě k smíchu, má místa zasvěcená tak velkým abstraktním ideím jako je mír nebo svoboda.

Vystoupíte v létě na nějakém hudebním festivalu?

Jen na několika, ale jsou mezi nimi velké jako Colours of Ostrava nebo Pohoda v Trenčíně, střední (Boskovice, Beseda u bigbítu) i relativně malé, jako festival Povaleč nebo Svátek bláznů ve Veselí nad Moravou.

Na co se v současné době zaměřujete?

Pomalu začínám dělat na nových skladbách, které vznikají v úzké spolupráci s dvěma výraznými elektronickými producenty: jedním z nich je Gaex, který produkoval mojí loňskou desku Náměstí míru, a tím druhým je ukrajinský fenomén Karaoke Tundra. Myslím, že to bude hodně zajímavé – s albem bych rád vydal i doplňující sbírku poezie.

Autor: Vlastimil Ševr

6.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
PETR JAŠEK. V Súdánu je 
od roku 2015.
AKTUALIZOVÁNO
3

Čech odsouzený v Súdánu byl propuštěn, přiletí se Zaorálkem

Věra Jourová
8 30

Věra Jourová: Na prezidenta by měl kandidovat Martin Stropnický

Bouřlivák Johnny Cash přežil bitku s pštrosem i požár národního parku

/VIDEO, FOTOGALERIE/ - Přízvisko legenda si dnes vysloužil kdekdo. Ovšem Johnny Cash jí doopravdy byl. Napsal přes 1500 písní a v žebříčku Billboardu mu figuruje zhruba obdobný počet hitů jako Ro-lling Stones. Muž v černém vypil tisíce lahví alkoholu, vyzkoušel všechny drogy, zapálil národní park, napadl ho pštros a celý život ho strašila předčasná smrt jeho bratra. V neděli by oslavil 85. narozeniny.

Šéfové stran: ANO směřuje k vůdcovskému řízení

Hnutí ANO dnešní změnou stanov, která posiluje pravomoci předsedy, míří k vůdcovskému či autoritářskému řízení hnutí. Shodují se šéfové sněmovních stran. Podobné změny ve svých stranách vylučují, demokratické strany podle nich mají být postaveny na rozhodování kolektivních orgánů.

Karneval v sušickém klubu skončil tragédií

Sušice – Páteční karnevalové veselí skončilo v jednom ze sušických klubů tragicky. Podle informací Deníku tam svůj život ukončil jeho provozovatel.

AKTUALIZOVÁNO

Krpálek patří mezi favority, na medaili v sobotu nedosáhnul

Judista Lukáš Krpálek při premiéře v nejvyšší váhové kategorii ukázal, že bude znovu patřit mezi hlavní favority. Olympijský vítěz sice nakonec skončil na Grand Prix v Düsseldorfu pátý bez medaile, ale v průběhu turnaje porazil světovou dvojku Daniela Nateu, Rumuna vážícího přes 170 kilogramů. Krpálek prohrál až poslední dva zápasy - v semifinále s mladým Japoncem Kokorou Kageurou a v boji o bronz s Kazachem Jeržanem Šynkejevem, přestože byl v obou aktivnější než soupeři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies