VYBERTE SI REGION

Boris Carloff: Být jen zpěvákem už dnes nestačí

Praha /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Pokud se o někom dá říct, že ovládl nominace na letošní hudební ceny Anděl, pak je to vedle kapely Kryštof jednoznačně Boris Carloff, který je nominován hned na čtyři Anděly. Osmatřicetiletý skladatel a zpěvák, vlastním jménem Milan Havrda, až dosud stál na tuzemské hudební scéně spíš „jako ten důležitý v pozadí": produkoval desky Davidu Kollerovi, Charlie Straight nebo právě zmíněné kapele Kryštof.

16.3.2013
SDÍLEJ:

Pokud se o někom dá říct, že ovládl nominace na letošní hudební ceny Anděl, pak je to vedle kapely Kryštof jednoznačně Boris Carloff, který je nominován hned na čtyři Anděly. Foto: Deník/Dimír Šťastný

A produkuje stále. Před pěti lety si ale řekl, že nahraje sólovou desku. „Tak dlouho jsem o tom mluvil, že už se mi všichni známí smáli," přiznává. Loni vydaná nahrávka The Escapist ale byla jasnou odpovědí, proč přípravy trvaly tak dlouho: podobně propracovaná deska u nás v poněkud lacině znějící škatulce „pop" totiž nevyšla hodně dlouho. A Boris Carloff je teď díky ní nominován v andělských kategoriích zpěvák roku, objev roku, album roku i videoklip roku.

Jak jste zareagoval, když jste se dozvěděl, že jste byl díky desce The Escapist nominován hned ve čtyřech hlavních kategoriích letošních cen Anděl?

Hodně příjemně mě to překvapilo. Není to deska jednoduchá na poslech. Řada lidí ji k mému úžasu okamžitě označila za pop. Nenapadlo by mě, že do téhle škatulky se u nás vleze i taková nahrávka.

Pro vás má The Escapist nějakou žánrovou škatulku?

Dělal jsem ji bez myšlenky na žánrové škatulky, ale kdybych musel, asi bych řekl, že jde o alternativní elektroniku.

Deska už vyhrála letošní ceny hudební kritiky Apollo. Má to pro vás i nějaký komerční dopad?

Vím, že byla dva týdny nejprodávanější v žebříčku na Supraphonu, klip k písničce Falling má na YouTube přes 150 000 zhlédnutí, ale vyúčtování jsem nesledoval, takže nevím. Žádné miliony to ale nebudou (směje se). Budu rád, když se mi i díky koncertům postupně vrátí náklady, které jsem na tu desku měl.

The Escapist ale na první poslech přesahuje ambice českého trhu. Výborný zvuk, spousta hudebních nápadů, angličtina, při které není Angličanovi trapně. Předpokládám, že s ní chcete vyrazit i ven…

Ano, mám britský booking a agenturu, v květnu by měla deska v Británii vyjít. Stoprocentně jsem ji koncipoval s tím, že s ní chci jít ven a jsem rád, že i z britských médií už mám kladné ohlasy.

Můžeme čekat i ostrovní turné?

To asi ne. Mám tady dost povinností a práce a už jsem starej a pohodlnej. Ale dneska není problém vyrazit na koncert letadlem nebo autem.

Deska vznikala pět let a spoustu už hotového materiálu jste prý vyhodil. Kolik písniček jste na ní měl?

Když jsem někomu řekl, že něco dělám na sólovku, považoval to už za vtip. Až někdy dva roky zpátky jsem si řekl, že už prostě musím. Postupně jsem ty nápady prosíval, až jsem se dostal k finálnímu tvaru The Escapist. Dohromady jsem těch písniček do vydání udělal asi 25. Z jedné části vzniklo EP, na kterém teď pracuji, něco jsem využil při produkci, třeba ve spolupráci s Kryštofy, část – kterou už nevyužiju – zbyla v šuplíku.

Až vzniklo deset písniček, které se dostaly na The Escapist. Desku jste si nejen sám skládal a nahrával, i zmíněný klip ke skladbě Falling je z velké části vaše dílo. Tohle u nás a osobností, které byly nominovány v loňských Andělech a Slavících, nebylo zrovna zvykem…

Myslím, že je důležité neomezovat se na jednu věc. To, že jste zpěvák, už je dnes málo. Minimálně si k tomu člověk musí skládat písničky, aby byl něčím zajímavý. Umět jenom zpívat a chtít se přitom v branži uživit, to už si podle mě do budoucna bude moci dovolit jen absolutní pěvecká extratřída s výborným skladatelským zázemím. Je potřeba umět něco navíc. I taková Lana Del Rey, kterou můžeme vnímat jen jako zpěvačku, si dělala svoje první videa sama. U nás se Richard Krajčo nebo Vojta Dyk taky neživí jen hudbou, hrají v divadle a ve filmech.

Takže model velkých zpěváků sólistů, v dobrém slova smyslu „na jednu věc", je už přežitý?

Dřív to stačilo, nebyl takový tlak konkurence ze zahraničí, dobrý zpěvák se uživil. Dnes už je to ale asi vážně pryč. Aspoň to člověka nutí objevovat nové věci, pořád se učit. I z pohledu diváka je příjemné vidět, že váš oblíbený umělec neumí jen jednu věc.

Autor: Ondřej Leinert

16.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Forejtův případ je varující zprávou o poměrech na Hradě, píše tisk

Praha - Odchod ředitele protokolu Pražského hradu Jindřicha Forejta, který se v úterý vzdal svého místa, je drsnou a varující zprávou o poměrech na Hradě. V komentáři to dnes píšou Hospodářské noviny. Případu se věnují všechny české deníky. Lidové noviny si v souvislosti s tím všímají bezpečnostních hrozeb, kterých je podle nich Hrad plný. Právo se pozastavuje nad "úpornou snahou dvou pochybných individuí" dostat kompromitující materiál do seriózních médií.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies