VYBERTE SI REGION

Čapí postoj Iana Andersona na jedné noze nahradily triumfální výkopy

Brno /RECENZE, FOTOGALERIE/ - Po čtyřiceti letech se na brněnském koncertě vrátil frontman Jethro Tull Ian Anderson k tématu fiktivního chlapce Geralda Bostocka. Standardní rockový koncert ale v řadě ohledů spíš divadelní představení s propracovanou choreografií a hereckými gesty. Středeční brněnské vystoupení frontmana britské rockové skupiny Jethro Tull v téměř vyprodané hale ve Vodově ulici přesvědčil o tom, že Anderson a jeho hudebníci jsou výtečně sehraným týmem.

22.11.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
31 fotografií
V Brně vystoupila britská rocková skupina Jethro Tull s Ianem Andersonem.

V Brně vystoupila britská rocková skupina Jethro Tull s Ianem Andersonem.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

A když v závěru zazněl jediný přídavek – megahit kapely z roku 1971 Locomotive Breath, odměnili diváci Andersona aplausem vstoje a záplavou emocí.

Anderson na jižní Moravu přijel po čtyřech letech, tentokrát v doprovodu skupiny nazvané Jethro Tull´s Ian Anderson. Po dlouhých čtyřiceti letech se vrátil k tématu fiktivního chlapce, geniálního Geralda Bostocka, který napsal texty písní alba Thick As A Brick. Loni pak vznikl nový projekt nazvaný Thick As A Brick 2 – Whatever Happened To Gerald Bostock? Právě obě alba britský zpěvák a instrumentalista na brněnském vystoupení propojil.

Andersonův záměr však v divácích zanechal trochu zmatek: projekt Thick As A Brick z roku 1972 byl totiž regulérním albem kapely, zatímco jeho pokračování vydané jako sólový počin vznikl mimo rámec Jethro Tull.

Filmové sekvence

Doprovodná kapela tedy nebyla zcela identická z legendou, i když se některá jména prolínala. A koncertní ztvárnění bylo jistým překvapením. Hala s pootočeným pódiem nabídla zadní projekci promítaných krátkých filmových sekvencí a sugestivních obrazů, ve kterých účinkuje i sám Anderson a publikum tak přihlíželo nové grandiózního show, bez pinkfloydovské pompéznosti, ovšem za asistence světel a scénicky zrežírovaného děje.

Instrumentace kapely byla na velmi dobré úrovni, i když regulérní Jethro Tull hrávali s větší jiskrou a nasazením. Kytarista Florian Opahle nijak nezklamal, ale jeho kytarové party zněly o poznání méně přesvědčivěji než Martina Barreho. Klávesový hráč John O´Hara dostal poměrně výrazný prostor pro seberealizaci a svým pojetím hry na simulovaný klavír, varhany a synthesizer umocňoval sound skupiny, třebaže si nemyslím, že by patřil do té hráčské kategorie jako před lety například John Evan.

Bicí nástroje Scotta Hammonda naopak nepostrádaly rockovou údernost a komplexnost a konečně frontman Anderson na pódiu i ve svých šestašedesáti letech běhal jako zamlada, s triumfálním vykopáváním, řebaže nepředváděl svůj klasický čapí postoj na jedné noze, ale jeho šermující paže a pružnost tělesné schránky byly obdivuhodné.

Vokální prohřešky

Andersonovy flétnové party měly svou standardní úroveň, ale dravé nátisky na hubici příčné flétny už místy neměly onu nevyčerpávající frekvenci. Hodnotit Andersona jako zpěváka je už řadu let ošidné a nevděčné, protože každý pozornější posluchač poznává, jak na tom jeho hlas je. Přesto bylo vokálních prohřešků pomálu a Anderson drtivou většinu pěveckých partů zazpíval se ctí.

Poměrně zajímavým pódiovým zjevením bylo „Andersonovo druhé já" v podobě zpěváka a performera Ryana O´Donnella, který byl na scéně oživujícím prvkem a v řadě případů důrazně dotvářel celkové pojetí jednotlivých skladeb.

Nemyslím, že by projekt Thick As A Brick – Whatever Happened To Gerald Bostock? překonal jeho o čtyřicet let staršího předchůdce. Přesto se však nadšení diváci setkali s velmi zdařilým opusem. A to i přes to, že klasický milovník standardních Jethro Tull asi postrádal větší akustické jiskření a naopak rockovou pregnantnost, jež byly ve stylu skupiny zejména v sedmdesátých letech ve vzácně vyvážené rovině.

Autor: Markéta Stulírová

22.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Banka UBS v Curychu. Ilustrační foto.

Kde nejlépe platí cizincům? Ve Švýcarsku. V Česku nemají smysl pro humor

Michal Pavlata.
5

Zemřel herec, dabér a publicista Michal Pavlata

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

AKTUALIZOVÁNO

Washington na manifestaci za práva žen přilákal přes půl milionu lidí

Masovou účast dnes v centru Washingtonu před budovou Kongresu USA doprovázela manifestace za práva žen, jejíž součástí byl i pochod k Bílému domu. Demonstrace, která sice nebyla ohlášena jako akce proti Trumpovi, se mezitím v protest proti novému prezidentovi jasně přeměnila. Organizátoři očekávali až čtvrt milionu lidí, ale úřady, které byly původně v odhadech střízlivější, nyní hovoří až o 500.000 účastnících. Spekuluje se, že dnešní shromáždění se vyrovnalo páteční inauguraci prezidenta Donalda Trumpa. Podobné manifestace s přece jen menší účastí se konaly i v dalších městech USA, ale i světa včetně Prahy.

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies