VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Česko si zazpívá koledy už ve středu! Přidá se i Ostrava s Nohavicou

Ostrava - Už jen dva dny zbývají do zpívání koled, které pořádá Moravskoslezský deník ve spolupráci se sdružením Dolní oblast Vítkovice. Jelikož je mediálním partnerem projektu Česko zpívá koledy Hitrádio Orion, středeční vystoupení Jaromíra Nohavici budou moderovat Radek Erben a Magda Otáhalová.

9.12.2013
SDÍLEJ:

Vánoční akce Deníků Česko zpívá koledy měla už vloni obrovský úspěch a odehrála se doslova od Šumavy k Jeseníkům, abychom parafrázovali známou hlášku z dob někdejšího Československa...Foto: Deník

Ostravané si mohou 11. prosince zazpívat koledy nejen s Jaromírem Nohavicou před aulou Gong v Dolní oblasti Vítkovice, ale i s dětmi ze školky. K adventní akci, kdy se celou Českou republikou rozezní koledy, se připojili a stále ještě přidávají stále nové obce, spolky a města. Jedním z nich je i Mateřská škola Adamusova v Ostravě-Hrabůvce.

„Akce Česko zpívá koledy mě nadchla, a proto se naše mateřská škola také připojuje. Zpívat budou naše děti ze sborečku a všichni rodiče s dalšími dětmi, které k nám chodí. Naše mateřinka je veliká, máme 164 dětí, tak jsem sama zvědavá, kolik rodičů se připojí," uvedla ředitelka mateřské školy Jana Švédová.

Malí zpěváčci budou šířit vánoční náladu ve středu 11. prosince už od 15.30 hodin před hlavním vchodem v Adamusově ulici 7. Rodiče si je však musí nejdříve vyzvednout ve třídách. Zpívat se budou koledy Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma, Štědrej večer nastal a Pásli ovce Valaši. 

Pojďme si připomenout, jak vlastně vznikly koledy

* Písně, které se od třináctého století zpívaly během všech křesťanských svátků od Vánoc až po Velikonoce, se původně nazývaly souhrnně koledy.

* Děti, ale i dospělí při koledování chodili dům od domu a za zpěv dostávali nějakou výslužku v podobě jídla nebo pití. Tento zvyk se už udržel jen v některých vsích.

* Časem se ujalo označení koleda pro píseň s vánoční tematikou a náboženským obsahem. Tradiční koledy v podání středověkých sborů měly silnou melodii a sloku, po které následoval refrén.

* Na vsi byl stálým koledníkem obecní pastýř. Chodil po koledě často i se svou ženou, dětmi, pomocníky a hudebníky.

* Tradiční koledy vyprávěly o zimě, lidovém muzikantství a o životě venkovanů. Navíc obsahovaly přání všeho dobra: zdraví, štěstí, požehnání, úrodu na poli a hojnost dobytka ve chlévě.

* Náboženské koledy opěvují zase cestu do Betléma, narození Ježíška a jeho rodiče. Autorem první koledy byl podle pověstí svatý František z Assisi, žijící na přelomu dvanáctého a třináctého století.

* Hodně českých koled bylo v patnáctém století přeloženo z češtiny do polštiny. Jednalo se o písně Jednoty bratrské. Slovo koleda pochází z latinského názvu calendae, který označuje první den v měsíci.

* K nejznámějším vánočním písním patří Tichá noc od Josefa Mohra, kterou napsal den před Štědrým dnem v roce 1818. Koleda se rozšířila po celé Evropě, Africe, ale i do Japonska, na Havaj nebo třeba Filipíny.

Autor: Tereza Pintérová

9.12.2013
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies