VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Člověk by neměl ignorovat své kořeny

Praha - Po úspěšném období od debutového alba Světlo ve tmě přišla skupina Jelen k posluchačům s druhou deskou Vlčí srdce. S novým repertoárem se teď chystá i na podzimní turné, jehož vrcholem bude koncert ve Velkém sále pražské Lucerny. Vyprávějí o něm frontman skupiny, zpěvák a kytarista Jindra Polák, který je zároveň autorem textů, a Ondra Málek (basa, buben).

17.10.2016
SDÍLEJ:

skupina JelenFoto: Radek Kudláček

Co písnička na nové desce, to silná záležitost. Jak dlouho vznikala? A dala vám zabrat, nebo šlo všechno jako po másle?

Jindra: Děkujeme! Deska vznikala průběžně od chvíle, kdy jsme dodělali tu minulou – na zkouškách, soustředěních, hotelech, zvukovkách a dokonce i na cestách v dodávce. Trávíme spolu spoustu času, přehráváme si navzájem nápady, rozpracováváme… Finální tvar písničky dostávaly zhruba během posledního roku, kdy jsme je intenzivně zkoušeli a nahrávali v Praze ve studiu u producenta Martina Ledviny a doma u kluků, v přibyslavském kostele. Všechno to šlo tak nějak hezky přirozeně, byla to hlavně zábava.

Jednotícím prvkem písní, co se textů týče, je návrat k sobě sama, objevuje se v nich téma konců a začátků. To se tak sešlo, nebo jste si už začátku, co jste desku začali připravovat, řekli, že ji prostě tak uděláte?

Ondra: Rozhodně jsme neměli žádný koncept, prostě to tak nějak přirozeně vyplynulo z toho, kde se momentálně ve svých životech nacházíme, a z muziky, kterou společně děláme a máme rádi. Myslím, že tahle nová deska vlastně navazuje tam, kde ta první skončila, a rozvádíme na ní témata, která jsme na první nakousli.

Jindra: Když se nás někdo ptá, jaký žánr hrajeme, tak s oblibou říkáme, že „roots music". Vracíme se ke kořenům populární hudby, tam, kde to všechno začalo, ke stylům jako folk, blues, bluegrass, country… Ale stejně tak se nebráníme novým vlivům, baví nás i současná muzika. Není to tak, že bychom chtěli zůstávat v minulosti, jen vnímáme, že by člověk neměl zapomínat, odkud pochází, neměl by ignorovat svoje kořeny. A to nejenom v muzice, ale v životě vůbec. To je asi propojující motiv naší tvorby.

Zapojili se prý do ní všichni členové kapely – jak taková společná práce probíhá? Inspirujete se navzájem v daném čase, okamžiku, nebo tvoříte věci jako „domácí úkol" a pak je teprve ve studiu kompletujete?

Jindra: Když jsme nahrávali první desku, byli jsme jenom tři zakládající členové plus kytarista. Ostatní kluky jsme teprve postupně poznávali – přišli do studia, aby zahostovali v některé písni a už s námi zůstali. Teď za sebou máme dva roky intenzivního hraní, jsme sehraní, dobře se známe a v kapele je úžasná atmosféra. Pojí nás přátelství a společná láska k hudbě, takže spíš než práce je to pro nás radost.

Ondra: Navíc každý z kluků do písniček přináší kousek svého „hudebního světa". Třeba Janek (Kovářík, akordeon) a Saša (Smutný, trumpeta) se věnují vážné hudbě, Honza (Rek, banjo a elektrická kytara) je zase jako doma na indie rockové scéně. To všechno se pak na zkouškách a ve studiu mísí jako v tavicí peci a dohromady to vytváří energii, kterou můžete slyšet na desce i na koncertech – to, co je naše „jelení" podstata.

K písničce Klidná jako voda máte i videoklip, který má teď skoro 350 000 zhlédnutí. Režíroval jej Lipo – jde čistě o jeho pojetí této skladby? Nebo jste mu přednesli svou představu o jejím vizuálním ztvárnění a on ji natočil?

Jindra: Jediné, co jsme Jonášovi řekli, bylo, že to je písnička o vztahu otce a dcery, zbytek jsme nechali na něm. Myslím, že to uchopil skvěle, máme z klipu obrovskou radost. On ten klip i tak hezky zapadá do toho celkového návratu ke kořenům. Točili jsme ho v Lužických horách, na stejném místě, kde jsme před třemi lety natočili naše první video k Tančíme spolu, společné písni s naší kamarádkou Kateřinou Marií Tichou. Ten navíc také režíroval Lipo. A aby se kruh uzavřel dokonale, nedaleko odtamtud je i chalupa našeho kamaráda, kam jezdíváme na soustředění a kde Klidná jako voda vznikla.

Sálá z vás – potažmo z vašich písniček – klid a vyrovnanost, umíte se vlastně někdy rozčílit? Co vás obecně dokáže naštvat?

Ondra: No, my asi fakt nejsme moc naštvávací kapela. Musím to zaklepat, u nás jde všechno tak nějak v pohodě a dobré náladě. Nevím, že by nás něco nějak výrazně rozčilovalo, problémy řešíme s nadhledem a umíme se nad ně povznést. Jasně, občas se věci komplikují a nejde všechno podle plánů, ale většinou se tomu dokážeme zasmát, vyřešit a pokračovat dál.

Kromě Kateřiny Marie Tiché, která si zazpívala v songu Slunovrat, dáváte ve dvou skladbách prostor vietnamské zpěvačce Vu Thao Chi. Jak jste ji objevili?

Ondra: Janek nám jednou pouštěl video své kamarádky, která hraje, stejně jako on, na akordeon značky Pigini (italská značka, Janek je jejich firemním hráčem). Spolu s ní na videu zpívala mladičká vietnamská zpěvačka a nás její hlas uchvátil. Napsali jsme jí a nakonec zpívá ve dvou písních – Nebe je dál, než se zdá a Pohanská.

Koncertně jste měli nabitý rok. Soudě podle toho letního na Střeleckém ostrově v Praze na vás lidé skvěle reagují, umí se při vaší hudbě rozparádit. Vy si to živé hraní, myslím, taky užíváte.

Jindra: Koncerty jsou pro nás ta nejúžasnější věc, to je to, proč muziku v první řadě děláme. Milujeme stát na pódiu, užívat si tu vzájemnou chemii, kterou v kapele máme, a zároveň vnímat příval energie, který proudí oběma směry – od nás k fanouškům a od nich zase zpátky k nám.

Ondra: Když to jenom trochu jde, tak se snažíme po koncertě zůstat, jít mezi ně, popovídat, podepsat, vyfotit se spolu – ta okamžitá zpětná vazba je pro nás moc důležitá. Hudbu děláme hlavně pro ně a je skvělé vidět, jak široké spektrum naše písničky oslovují, od malých dětí až po jejich prarodiče.

Jindra: Když za mnou po koncertě někdo přijde a vypráví mi, jak ho některý text oslovil a co pro něj znamená, že mu třeba pomohl překonat těžké životní období, je to pro mě jako pro textaře ta největší odměna.

Před sebou máte turné, startuje už 27. října. Jaké bude?

Jindra: Bude zatím naše největší a už se nemůžeme dočkat. Naše dvě předchozí samostatná turné byla vyprodaná, hrozně mile nás to překvapilo a o to aktuální je také veliký zájem, tak se moc těšíme, že se potkáme s novými fanoušky a podíváme se i na místa, kde jsme zatím nehráli. Představíme premiérově i písničky z nové desky, kterou na turné pokřtíme, jsme zvědaví, jak se budou líbit. A budeme mít spoustu hostů, zahrajeme si na nové nástroje – prostě to bude jízda!

Jako host s vámi pojedou Kateřina Marie Tichá a David Stypka s kapelou. Plánujete i nějaké společné věci? A už jste se stačili seznámit?

Jindra: S Davidem jsme se potkali díky tomu, že vydává u labelu SinglTon, stejně jako my. Martin (Ledvina) nám jednou ve studiu pustil písničku Vrány Taky, kterou s Davidem právě nahrávali, a my si z toho úplně sedli na zadek. Ty věci mají hodně osobitou poetiku a David zpívá tak, jak jsem u nás ještě nikoho zpívat neslyšel. Takže když jsme řešili, koho vzít na tour jako předkapelu, byla to jednoduchá volba. Jsme moc rádi, že do toho kluci s námi jdou.

Ondra: Potkali jsme se mockrát ve studiu, takže víme, že to je fajn parta a těšíme se, jak to s nimi a s Káťou společně rozjedeme!

VLČÍ SRDCE TOUR 2016

27. 10. České Budějovice
28. 10. Karlovy Vary
29. 10. Litomyšl
2. 11. Strakonice
3. 11. Cheb
4. 11. Klatovy
5. 11. Havlíčkův Brod
10. 11. Ostrava-Martinov
11. 11. Zlín
12. 11. Pardubice
16. 11. Bratislava
17. 11. Opava
19. 11. Tábor
24. 11. Brno
1. 12. Liberec
3. 12. Praha

Autor: Gabriela Kováříková

17.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
5

Na demonstraci proti EET a vládě se v Praze sešlo asi tisíc lidí

Sněm hnutí ANO 2017
2 7

Podle očekávání, Babiš je znovu šéfem ANO

Jaro se hlásí o slovo, příští čtyři týdny budou nad průměrem

Následující čtyři týdny by měly být teplotně nadprůměrné. Už příští týden se bude průměr maximálních denních teplot pohybovat okolo deseti stupňů Celsia. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi, kterou dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Srážkový úhrn by se v březnu neměl nijak výrazně odchýlit od dlouhodobého průměru, který je 40 milimetrů.

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Babišův plán: Polovina ministerstev i poslanců

Andrej Babiš novinářům řekl, že po volbách by rád zatočil s byrokracií. Koneckonců tento závazek obsahuje i nová publikace O čem sním, když náhodou spím.

Zima českých atletů: Svoboda boxuje, Helcelet medituje

Před lety se ho ptali: „Peťane, nechceš zkusit box?" Petr Svoboda se tomu vysmál. Nechápal, proč by měl překážkář boxovat. „Co je to za komedii?"

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies