VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Colours: Cullum řádil, Nyman uklidňoval

Ostrava /RECENZE FESTIVALU, FOTOGALERIE/ - Nadžánrový festival Colours Of Ostrava nabídl od čtvrtka do neděle nestihnutelné spektrum kvalitní hudby. Přestože 8. ročník překonal návštěvnický rekord, navštívilo ho více než 25 tisíc posluchačů, zachoval si navzdory masám přecházejícím mezi scénami jistou nezaměnitelnou intimitu, umožňující vnímat i jemnější podtóny.

14.7.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
32 fotografií

Lidé na Colours of Ostrava 2009Foto: Miroslav Kucej

Čtvrteční úvodní koncert na hlavní scéně vyzněl možná až příliš jemně. Početné těleso skladatele a klavíristy Michaela Nymana se smyčci a dechy se nepodařilo ozvučit bez chyb. Vážná hudba s převládajícími prvky minimalismu, byť Nyman vybíral převážně líbivé či dramatické kompozice ze soundtracků, působila v nabitém areálu pod širým nebem neprůbojně.

Rušil hlahol od stánků s poživatinami i zvuková zkouška z vedlejší scény. To však nic nemění na faktu, že úvodní „klasické“ okénko bylo ze strany interpreta kvalitní a ze strany zklidněného publika přijato s pochopením až nadšením.

Charismatický anglický zpěvák a pianista Jamie Cullum nezklamal očekávání a předvedl strhující show na pomezí popu a jazzu. Už během první písně Get Your Way vylezl na klavír. Při přeskakování pódia se málem přerazil o stoličku, ale ke klaviatuře dorazil včas, aby vypálil přesnou frázi. Vystoupení neztratilo tah, ani když si pod piano zalezl a bez kapely, jen za doprovodu tlučení do dřeva týraného nástroje scatoval Jacksonův Thriller.

Ale ať už Cullum vyváděl na pódiu cokoliv, nikdy na úkor muziky. Zpíval a hrál bezchybně i během překážkového běhu a šplhu. Kromě ověřených skladeb představil i písně z připravovaného alba, které by mělo vyjít na podzim.

Experiment i adrenalin

O další vrcholy festivalu se postarala polská akustická smršť Dikanda, hrající (zjednodušeně řečeno) jako Värttinä šmrncnutá Balkánem a Blízkým východem, či izraelský Diwan Project. Drtivě vyzněly i zvukové halucinace finsko-amerických experimentátorů KTU či adrenalinová fúze severoafrické hudby a elektroniky v podání alžírsko-francouzských Speed Caravan.

V konkurenci špičkové zahraniční muziky se vždy ukáže, které z domácích kapel jsou skutečně na světové úrovni. Letos se ctí obstáli Terne čhave či Robert Křesťan a Druhá tráva, posílená o hostujícího amerického virtuózního banjistu Tonyho Trischku.

Vypíchnutí z plejády dobré muziky si zaslouží africká účast. Nadchla „gabrielovská“ sofistikovanost kombinovaná s živelností hudby Zulů, kterou vysekl jihoafrický rockový písničkář Johnny Clegg.

Seun Kuti, syn nigerijského génia Fely Kutiho, polapil publikum na doraz hranou afrobeatovou vichřicí. Guinejský virtuos na djembe Mamady Keita zahrál s početnou skupinou Sewa Kan možná „jen“ zábavný bubenický taneční set, ale s nefalšovanou radostí.

V porovnání s živelností a pestrostí kvalitních world popových projektů působilo vystoupení britské trip-hopové senzace Morcheeba unyle.

David Byrne se tentokrát předvedl v poněkud strojené podobě, ale jeho koncert, zahrnující i vzpomínku na hity Talking Heads, nakonec dopadl dobře. A vhodnější finále než funky-jazzový taneček Macea Parkera si Colours nemohly přát.

Pochopitelně se v programu vyskytly ústupky masovějšímu vkusu. Ovšem při množství pozvaných interpretů (přes stovku) to nevadilo, i podbízivější produkce zpestřila nabídku. Navíc šlo v podobných případech snadno prchnout na jinou z až deseti scén.

Colours si zachovaly výjimečnost a jediným „negativem“ zůstala bohatost nabídky, nedovolující vyslechnout vše zajímavé.

TOMÁŠ S. POLÍVKA

14.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plavecký areál Klíše.
33

Dotační úřad chce po Ústí vrátit čtvrt milionu za halu na Klíši

Budova Národní galerie. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
2 8

Národní galerie zavřela! Údajně kvůli ochrance

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Řidiči autobusů se strachují: Budeme mít co jíst?

Řidiči autobusů zvažují stávku. Přestože měli dostat přidáno, na výplatních páskách se to moc neprojevilo. Většina řidičů si naopak stěžuje, že se jim plat ještě snížil.

Nízké daně podle ANO? Pohádka, tvrdí ODS

Sněmováni vládního hnutí ANO probíhá jako idylická slavnost. Andrej Babiš vyzval k jednotě a akčnosti celého týmu, čehož se delegáti drží. Momentálně vystupují ministři za ANO s projevy, které jsou přehlidkou úspěchů, jež mají ve svých resortech za sebou.

Nechtěné olympiády? Evropa dává od sportovního svátku ruce pryč

Tento týden je to půl roku, co se Rio de Janeiro okázalým závěrečným ceremoniálem loučilo s letní olympiádou. Vzduchem vanuly úsměvy, temné brazilské nebe rozblýskal pestrobarevný ohňostroj a představitelé Mezinárodního olympijského výboru (MOV) se spokojeně plácali po ramenou, jak celá mamutí sportovní akce nakonec dopadla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies