VYBERTE SI REGION

Cut Copy do Prahy přivezli hodně světla a to nejlepší ze současné elektroniky

Praha – Australská kapela Cut Copy patří k těm mála novějším nezávislým partám, co jsem v posledních deseti letech náhodou objevil, na první poslech mě chytla a ani po čtvrté desce mě nepřestala bavit. Když navíc v roce 2008 vydala svoje druhé album In Ghost Colours, začal jsem mít pocit, že bych v tom zdaleka nemusel být sám a (tehdy ještě) trojice z dalekého Melbourne by docela klidně mohla prorazit i v jedné z hudebně nejkonzervativnějších zemí světa, Česku.

22.4.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
Cut Copy do Prahy přivezli hodně světla a to nejlepší ze současné elektroniky.

Cut Copy do Prahy přivezli hodně světla a to nejlepší ze současné elektroniky.Foto: Deník/Ondřej Leinert

Protože: hraje elektroniku – a tu lidi u nás od dob depešáků a Petra Muka můžou. Jsou nostalgičtí – ztraceni mezi šedesátými až devadesátými lety – to u nás, v zemi Retra, Vyprávěj či Comebacku, lidi taky můžou. A umí napsat jednoduché, chytlavé hity, které se nemusí bát zahrát ani DJ, co za posledních dvacet let zaregistroval v hudebním byznysu jen to, že existuje cosi jako mp3 a že je s tím tak málo práce, že pouštět je může na rozdíl od desek úplně každý. Což můžou úplně všude.

Austrálie od konce devadesátek, hlavně kolem labelu Modular Recordings, ale i jinde, generovala fůru nadějných hudebních jmen: Architecture in Helsinki, The Avalanches, Van She, The Presets, Miami Horror, Midnight Juggernauts, Grafton Primary, Tame Impala… Ale jestli mi nějaká indie formace přišla skutečně výrazná a globálně srozumitelná, tak to byli právě Cut Copy.

Více o kapele a recenze jejich desek pohledem redaktora Pražského deníku čtěte ZDE.

Takže když někdy začátkem roku 2011 ohlásili turné, jehož součástí byla i první návštěva Prahy, byl jsem hodně zvědav, jak to v červnu v MeetFactory bude vypadat, nejen proto, že jsem tam – slovy klasika – sám dovedl asi pět lidí (přišli všichni). Poloprázdný sál byl zklamání, ale hudba – naživo ještě energičtější a optimističtější než na desce – variabilní složení, ve kterém na scéně chvílemi hrály dvě kytary a basa i dvoje klávesy a žádná kytara, nepřehlédnutelná gesta frontmana Dana Whitforda – mě utvrdily v tom, že Cut Copy nejsou jen objev na jednu desku.

Setlist pražského koncertu:
We Are Explorers, Take Me Over, Free Your Mind, Where I´m Going, So Haunted, Hearts on Fire, Take Me Higher, Feel the Love, Sun God, Out There on the Ice, Let Me Show You Love, Meet Me in a House of Love, Lights and Music, Need You Now

Loni vydali už čtvrtou, Free Your Mind. A teď, na velikonoční pondělí, se k nám vrátili. Lucerna Music Bar sice vyprodaný, jako třeba berlínský klub Prince Charles, kde jsem je viděl loni v prosinci, zdaleka nebyl, ale proti premiéře v MeetFactory, bylo zřejmé, že když kapela vydá ještě pátou a šestou desku tak kvalitní jako ty předchozí, příště třeba bude.

Cut Copy totiž opět přivezli zásobu pozitivní energie: toho, co v hudbě – pokud se nespokojíte s nejtupějšími popěvky nejmenovaných stálic populární scény – tolik chybí. Když hráli patnáctiminutový epos Sun God, vybavily se mi chvíle, které jsem na stejném místě prožíval při koncertu Primal Scream a jejich Higher Than the Sun: elektronická skladba v harmonii s dokonalou psychedelií. Jasně, že to dělají i jiní: v Americe třeba Animal Collective a v Austrálii asi nejlépe už zmínění Tame Impala. Ale Cut Copy si přitom zachovávají půvabnou i zároveň lehce kýčovitou poetiku kapely, která na tuto cestu září diskokoulí.

Mimochodem, světla – a to je jedna z mála výtek – bylo na scéně kvůli obří projekci chvílemi až zbytečně moc. Po této stránce mělo podmanivější atmosféru berlínské vystoupení, kde projekce nebyly vůbec, a světlo obstarávaly hlavně reflektory a stroboskopy – vše tak bylo prchavější a rychlejší, jako minimalistické texty a rytmus kapely.

Zvuk naproti tomu neměl chybu a oproti Berlínu Praha měla i výrazně lepší předkapelu: česko-japonsko-slovenské Deaths, paradoxně teď tvořící hlavně v Berlíně. Cut Copy jednoduše do Prahy přijeli s tím nejlepším, co současná mezinárodní i domácí elektronická scéna nabízí.

Autor: Ondřej Leinert

22.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies