Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cut Copy do Prahy přivezli hodně světla a to nejlepší ze současné elektroniky

Praha – Australská kapela Cut Copy patří k těm mála novějším nezávislým partám, co jsem v posledních deseti letech náhodou objevil, na první poslech mě chytla a ani po čtvrté desce mě nepřestala bavit. Když navíc v roce 2008 vydala svoje druhé album In Ghost Colours, začal jsem mít pocit, že bych v tom zdaleka nemusel být sám a (tehdy ještě) trojice z dalekého Melbourne by docela klidně mohla prorazit i v jedné z hudebně nejkonzervativnějších zemí světa, Česku.

22.4.2014
SDÍLEJ:

Cut Copy do Prahy přivezli hodně světla a to nejlepší ze současné elektroniky.Foto: Deník/Ondřej Leinert

Protože: hraje elektroniku – a tu lidi u nás od dob depešáků a Petra Muka můžou. Jsou nostalgičtí – ztraceni mezi šedesátými až devadesátými lety – to u nás, v zemi Retra, Vyprávěj či Comebacku, lidi taky můžou. A umí napsat jednoduché, chytlavé hity, které se nemusí bát zahrát ani DJ, co za posledních dvacet let zaregistroval v hudebním byznysu jen to, že existuje cosi jako mp3 a že je s tím tak málo práce, že pouštět je může na rozdíl od desek úplně každý. Což můžou úplně všude.

Austrálie od konce devadesátek, hlavně kolem labelu Modular Recordings, ale i jinde, generovala fůru nadějných hudebních jmen: Architecture in Helsinki, The Avalanches, Van She, The Presets, Miami Horror, Midnight Juggernauts, Grafton Primary, Tame Impala… Ale jestli mi nějaká indie formace přišla skutečně výrazná a globálně srozumitelná, tak to byli právě Cut Copy.

Více o kapele a recenze jejich desek pohledem redaktora Pražského deníku čtěte ZDE.

Takže když někdy začátkem roku 2011 ohlásili turné, jehož součástí byla i první návštěva Prahy, byl jsem hodně zvědav, jak to v červnu v MeetFactory bude vypadat, nejen proto, že jsem tam – slovy klasika – sám dovedl asi pět lidí (přišli všichni). Poloprázdný sál byl zklamání, ale hudba – naživo ještě energičtější a optimističtější než na desce – variabilní složení, ve kterém na scéně chvílemi hrály dvě kytary a basa i dvoje klávesy a žádná kytara, nepřehlédnutelná gesta frontmana Dana Whitforda – mě utvrdily v tom, že Cut Copy nejsou jen objev na jednu desku.

Setlist pražského koncertu:
We Are Explorers, Take Me Over, Free Your Mind, Where I´m Going, So Haunted, Hearts on Fire, Take Me Higher, Feel the Love, Sun God, Out There on the Ice, Let Me Show You Love, Meet Me in a House of Love, Lights and Music, Need You Now

Loni vydali už čtvrtou, Free Your Mind. A teď, na velikonoční pondělí, se k nám vrátili. Lucerna Music Bar sice vyprodaný, jako třeba berlínský klub Prince Charles, kde jsem je viděl loni v prosinci, zdaleka nebyl, ale proti premiéře v MeetFactory, bylo zřejmé, že když kapela vydá ještě pátou a šestou desku tak kvalitní jako ty předchozí, příště třeba bude.

Cut Copy totiž opět přivezli zásobu pozitivní energie: toho, co v hudbě – pokud se nespokojíte s nejtupějšími popěvky nejmenovaných stálic populární scény – tolik chybí. Když hráli patnáctiminutový epos Sun God, vybavily se mi chvíle, které jsem na stejném místě prožíval při koncertu Primal Scream a jejich Higher Than the Sun: elektronická skladba v harmonii s dokonalou psychedelií. Jasně, že to dělají i jiní: v Americe třeba Animal Collective a v Austrálii asi nejlépe už zmínění Tame Impala. Ale Cut Copy si přitom zachovávají půvabnou i zároveň lehce kýčovitou poetiku kapely, která na tuto cestu září diskokoulí.

Mimochodem, světla – a to je jedna z mála výtek – bylo na scéně kvůli obří projekci chvílemi až zbytečně moc. Po této stránce mělo podmanivější atmosféru berlínské vystoupení, kde projekce nebyly vůbec, a světlo obstarávaly hlavně reflektory a stroboskopy – vše tak bylo prchavější a rychlejší, jako minimalistické texty a rytmus kapely.

Zvuk naproti tomu neměl chybu a oproti Berlínu Praha měla i výrazně lepší předkapelu: česko-japonsko-slovenské Deaths, paradoxně teď tvořící hlavně v Berlíně. Cut Copy jednoduše do Prahy přijeli s tím nejlepším, co současná mezinárodní i domácí elektronická scéna nabízí.

Autor: Ondřej Leinert

22.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Injekční stříkačky. Ilustrační fotografie.
9 12

Stát chce zpřístupnit závislým náhražky za tvrdé drogy

Ivan Hoffman
1 16

Komentář Deníku: Sen o dvou premiantech Evropy nevyšel

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

Otázky a odpovědi. Juventus měl strach, teď Schick rybaří

Měl to být přestup léta. A nejen pro české fotbalové fanoušky. Ságou jménem Patrik Schick alias možná posila velkoklubu za třicet milionů eur dlouho žila celá Itálie.

Potvrzeno, jihočeskou kandidátku ČSSD povede Ondřej Veselý

Volebním lídrem sociální demokracie v jižních Čechách bude právník a bývalý starosta Písku Ondřej Veselý.

Vy byste s námi měli táhnout za jeden provaz, vzkázal Erdogan Němcům

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odsoudil vyjádření německého ministra hospodářství, který varoval firmy investující v Turecku. "Měli bychom táhnout za jeden provaz," prohlásil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení