VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dalibor Janda: Z rádia mě vyhazovali

Ústí nad Labem, Litoměřice /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Zjara vydal Dalibor Janda novou, svou již 20. jubilejní desku od roku 1986. A tak jsme se domluvili na rozhovoru, který se uskutečnil v Divadle Radka Brzobohatého v Praze. Dalibor Janda (ročník 1953), zpěvák, který je zároveň skladatelem, kytaristou i produkčním, ochotně pro Deník odpovídal. V úterý 27. září od 19.30 hodin pak zve Janda na svůj koncert do DK Litoměřice, kde také pokřtí aktuální album Já se přiznám (EMI 2011).

27.9.2011
SDÍLEJ:

Dalibor Janda v létě 2011Foto: Šíp/Tilen Vajt

Dalibore, vaše první studiová píseň byla natočena v Ústí nad Labem. Proč zrovna tady?

Tehdy nebylo jednoduché něco nahrát. V Ústí nad Labem se točilo jen proto, že… Teď už můžu říci, že v Českém rozhlase tehdy existovala klika, která mne tam nechtěla.

O koho šlo konkrétně?

To byla taková partička, v podstatě se točila kolem Petra Honiga. Já chtěl dělat svoje písničky a nechtěl jsem zpívat ty jejich. Tak mne „vyhostili“ do Ústí ze Studia A v Praze. To bylo myslím v roce 1981, tady jsme natočili asi první čtyři písně. V té době tam byl šéfem natáčení nějaký Karel Svoboda, který později vlastnil Radio Děčín. Byl velký pedant. K Ústí mám ale i jiný vztah, je tu rodina z otcovy strany. Pokud bude dohodnut pro Ústí koncert, určitě s kapelou Prototyp rádi přijedeme .

Jste narozený ve znamení Berana. To je osobnost už když se narodí, a když se přidá pracovitost a cílevědomost je to prostě úspěch. Berani se k němu dopracují. Není to moc pro okolí, zvládáte i sám sebe?

Nezvládám. Někdy ze mne mají ostatní trochu strach, z povzdálí třeba řeknou: „S Jandou je špatná spolupráce.“ Ale není to tak. Já mám prostě rád, když všechno běží, jak má podle plánu; jinak nemá smysl nic dělat. Když něco dělám tak naplno. Nebo nedělám nic. Mám rád všechno dobře naplánované.

Máte také rituály, kterých jste se nikdy nevzdal?

Nemám, ale jsem pověrčivý na určité věci - třeba talismany. Když si nevezmu například tento řetízek, který nosím možná déle než deset let, jsem skoro vyřízenej. Když mi někdo věnuje třeba kamínek, nosím ho v kapse a mám dobrý pocit, že ho mám mít u sebe. Jsem rád, že se mi podařilo udělat pár takových písní, které si lidé i po deseti letech zpívají. Určitý okruh starších písní zpívám na koncertech dál, tak to prostě je. Lidé je chtějí.

Složil jste některý text nebo hudbu ke své písni v cizině?

Ano, nejspíš to bylo na Kubě. Tam mě napadly nějaké melodie, které jsem později asi v roce 1993 použil do písničky. Byla to taková latina.

Řekněte, jste člověk, který dokáže odpustit a dát novou šanci třeba i několikrát jednomu člověku. A co byste nikdy neodpustil?

Odpouštím špatně, to je dané tím, že jsem ten Beran. Když mám pocit, že mi někdo trošku ublížil, dám mu to prostě najevo. Shrnu to: Jednou odpustím a dám šanci, podruhé už ale ne.

Co ještě neodpustíte nikdy?

Všechno se dá odpustit. Protože člověk někdy něco správně neodhadne a něco i přežene. Také někdy se řeší něco dřív, než by se mělo. Je lepší nechat věci uležet.

Co například?

Kolikrát jsme se rozešli s klukama v kapele, sešli se po letech a zase jsme ta parta. No a špatné, na to nevzpomínáme. A postupem času beru i takové lidi, kteří dost brojili proti mně třeba proto, že jsem s nimi nespolupracoval. Nejvíc takového člověka potrestáte tím, když se na něj usmějete, dáte řeč a vůbec se o tom nebavíte. Dáte mu tím najevo, že jste nad věcí. On si v ten moment uvědomí, že vám ublížil a časem se to srovná.

Platí to u vás také v rodině?

To odpouštění trošku souvisí s mojí maminkou. Ona byla pedant a měla všechno tak, jak má být. Vychovala mne k tomu, aby mělo všechno svůj řád, že jinak to nemá smysl.

Jak je to u vás s nočními nápady? Když vás napadne nějaká krásná melodie vzbudí vás? Máte něco hned po ruce a nápad zaznamenáte, nebo pak ráno litujete?

Ano, tak to je už se mi to stalo xkrát. Proto mám diktafon pořád při ruce. Člověka to naučí. Když jsem psal nějakou písničku pro dceru, měl jsem nápad a tak jsem raději hned všechno natočil. Ale protože nepíši texty, ale muziku, nevím, jak to mají textaři nebo spisovatelé. Ti to mají tak, že se stane, že si řeknou: „To je krásná věta, to si ráno napíšu.“ Ale ráno koukají a nic. Je pár melodií, které mě do dneška mrzí, že jsem o ně tak přišel. Ale už jsou pryč. A dvakrát ani Bůh nekáže.

Prolenošíte celý den třeba i tím, že si řeknete: „Dneska si to užiju. Dám si dobrůtky a ještě si chvilku lehnu. Necháte si přinést snídani do postele?

To né, to bych se styděl. Prostě to nemám rád. Moje žena se o to pokouší, ale já to fakt nemám rád. I když stejně nakonec ustoupím a udělám, co ona chce tak asi v 90 procentech. Má manželka je ve znamení Štíra, já ten Beran. Dcera Jiřinka je ve Váhách, výborně si rozumíme už od malička. Dodnes bydlí s námi a nemá pocit, že by měla odejít, i když by kdykoliv mohla.

Myslíte si, že vás může Jiřinka v budoucnu opustit, překvapit a mít svoji kapelu? Vítal byste něco takového? A poradila by se s vámi předem?

Jiřinka by nikdy nepřivedla kapelu. Umím si představit, že by zpívala i v partě jiných zpěvaček, to by mohlo fungovat. Ona sama má i nějaká vystoupení, ale zatím svoji kapelu mít nemusí, protože má koncerty se mnou. Asi tak 70 až 80 vystoupení a může se všude představit s námi. Mám k ní naprostou důvěru a pokud by chtěla, přišla by a poradila by se. Bere mne i jako svého poradce, což je fajn.

ANINA JIŘIČKOVÁ

27.9.2011
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies