VYBERTE SI REGION

Dalibor Janda: Z rádia mě vyhazovali

Ústí nad Labem, Litoměřice /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Zjara vydal Dalibor Janda novou, svou již 20. jubilejní desku od roku 1986. A tak jsme se domluvili na rozhovoru, který se uskutečnil v Divadle Radka Brzobohatého v Praze. Dalibor Janda (ročník 1953), zpěvák, který je zároveň skladatelem, kytaristou i produkčním, ochotně pro Deník odpovídal. V úterý 27. září od 19.30 hodin pak zve Janda na svůj koncert do DK Litoměřice, kde také pokřtí aktuální album Já se přiznám (EMI 2011).

27.9.2011
SDÍLEJ:

Dalibor Janda v létě 2011Foto: Šíp/Tilen Vajt

Dalibore, vaše první studiová píseň byla natočena v Ústí nad Labem. Proč zrovna tady?

Tehdy nebylo jednoduché něco nahrát. V Ústí nad Labem se točilo jen proto, že… Teď už můžu říci, že v Českém rozhlase tehdy existovala klika, která mne tam nechtěla.

O koho šlo konkrétně?

To byla taková partička, v podstatě se točila kolem Petra Honiga. Já chtěl dělat svoje písničky a nechtěl jsem zpívat ty jejich. Tak mne „vyhostili“ do Ústí ze Studia A v Praze. To bylo myslím v roce 1981, tady jsme natočili asi první čtyři písně. V té době tam byl šéfem natáčení nějaký Karel Svoboda, který později vlastnil Radio Děčín. Byl velký pedant. K Ústí mám ale i jiný vztah, je tu rodina z otcovy strany. Pokud bude dohodnut pro Ústí koncert, určitě s kapelou Prototyp rádi přijedeme .

Jste narozený ve znamení Berana. To je osobnost už když se narodí, a když se přidá pracovitost a cílevědomost je to prostě úspěch. Berani se k němu dopracují. Není to moc pro okolí, zvládáte i sám sebe?

Nezvládám. Někdy ze mne mají ostatní trochu strach, z povzdálí třeba řeknou: „S Jandou je špatná spolupráce.“ Ale není to tak. Já mám prostě rád, když všechno běží, jak má podle plánu; jinak nemá smysl nic dělat. Když něco dělám tak naplno. Nebo nedělám nic. Mám rád všechno dobře naplánované.

Máte také rituály, kterých jste se nikdy nevzdal?

Nemám, ale jsem pověrčivý na určité věci - třeba talismany. Když si nevezmu například tento řetízek, který nosím možná déle než deset let, jsem skoro vyřízenej. Když mi někdo věnuje třeba kamínek, nosím ho v kapse a mám dobrý pocit, že ho mám mít u sebe. Jsem rád, že se mi podařilo udělat pár takových písní, které si lidé i po deseti letech zpívají. Určitý okruh starších písní zpívám na koncertech dál, tak to prostě je. Lidé je chtějí.

Složil jste některý text nebo hudbu ke své písni v cizině?

Ano, nejspíš to bylo na Kubě. Tam mě napadly nějaké melodie, které jsem později asi v roce 1993 použil do písničky. Byla to taková latina.

Řekněte, jste člověk, který dokáže odpustit a dát novou šanci třeba i několikrát jednomu člověku. A co byste nikdy neodpustil?

Odpouštím špatně, to je dané tím, že jsem ten Beran. Když mám pocit, že mi někdo trošku ublížil, dám mu to prostě najevo. Shrnu to: Jednou odpustím a dám šanci, podruhé už ale ne.

Co ještě neodpustíte nikdy?

Všechno se dá odpustit. Protože člověk někdy něco správně neodhadne a něco i přežene. Také někdy se řeší něco dřív, než by se mělo. Je lepší nechat věci uležet.

Co například?

Kolikrát jsme se rozešli s klukama v kapele, sešli se po letech a zase jsme ta parta. No a špatné, na to nevzpomínáme. A postupem času beru i takové lidi, kteří dost brojili proti mně třeba proto, že jsem s nimi nespolupracoval. Nejvíc takového člověka potrestáte tím, když se na něj usmějete, dáte řeč a vůbec se o tom nebavíte. Dáte mu tím najevo, že jste nad věcí. On si v ten moment uvědomí, že vám ublížil a časem se to srovná.

Platí to u vás také v rodině?

To odpouštění trošku souvisí s mojí maminkou. Ona byla pedant a měla všechno tak, jak má být. Vychovala mne k tomu, aby mělo všechno svůj řád, že jinak to nemá smysl.

Jak je to u vás s nočními nápady? Když vás napadne nějaká krásná melodie vzbudí vás? Máte něco hned po ruce a nápad zaznamenáte, nebo pak ráno litujete?

Ano, tak to je už se mi to stalo xkrát. Proto mám diktafon pořád při ruce. Člověka to naučí. Když jsem psal nějakou písničku pro dceru, měl jsem nápad a tak jsem raději hned všechno natočil. Ale protože nepíši texty, ale muziku, nevím, jak to mají textaři nebo spisovatelé. Ti to mají tak, že se stane, že si řeknou: „To je krásná věta, to si ráno napíšu.“ Ale ráno koukají a nic. Je pár melodií, které mě do dneška mrzí, že jsem o ně tak přišel. Ale už jsou pryč. A dvakrát ani Bůh nekáže.

Prolenošíte celý den třeba i tím, že si řeknete: „Dneska si to užiju. Dám si dobrůtky a ještě si chvilku lehnu. Necháte si přinést snídani do postele?

To né, to bych se styděl. Prostě to nemám rád. Moje žena se o to pokouší, ale já to fakt nemám rád. I když stejně nakonec ustoupím a udělám, co ona chce tak asi v 90 procentech. Má manželka je ve znamení Štíra, já ten Beran. Dcera Jiřinka je ve Váhách, výborně si rozumíme už od malička. Dodnes bydlí s námi a nemá pocit, že by měla odejít, i když by kdykoliv mohla.

Myslíte si, že vás může Jiřinka v budoucnu opustit, překvapit a mít svoji kapelu? Vítal byste něco takového? A poradila by se s vámi předem?

Jiřinka by nikdy nepřivedla kapelu. Umím si představit, že by zpívala i v partě jiných zpěvaček, to by mohlo fungovat. Ona sama má i nějaká vystoupení, ale zatím svoji kapelu mít nemusí, protože má koncerty se mnou. Asi tak 70 až 80 vystoupení a může se všude představit s námi. Mám k ní naprostou důvěru a pokud by chtěla, přišla by a poradila by se. Bere mne i jako svého poradce, což je fajn.

ANINA JIŘIČKOVÁ

27.9.2011
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
13 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies