VYBERTE SI REGION

David Eben: Gregoriánský chorál zpívají i ženy

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Působivá hudba mužského vokálního souboru Schola gregoriana pragensis rozezněla ve čtvrtek unikátní ústecký kostel se šikmou věží, chrám Nanebevzetí Panny Marie. Slyšel převážně repertoár adventního alba Adventus domini, písně z pozdního středověku.

15.12.2012
SDÍLEJ:

Schola zazpívá chorály dnes v šikmém kostele.Foto: Supraphon

Schola gregoriana pragensis, věnující se gregoriánskému chorálu, v roce 1987 založil a dál vede David Eben, nejmladší z tria bratrů Ebenů. V bílých mnišských sutanách vystupující devítičlenný sbor už vydal třináct alb; to nejnovější, „Adventus domini", má podtitul Adventní mše Rorate v českých kancionálech 15. 16. století. Upozorňuje na fakt, že rorátní zpěvy jsou neopakovatelnou tradicí českého adventu. S Davidem Ebenem jsme si povídali těsně před koncertem…

Svébytný repertoár

Vaše adventní turné o 22 vystoupeních navštívilo i Dachau. Představujete „pouze" repertoár své loňské desky?
Náš program je zaměřený na dobu adventní, na liturgický repertoár pocházející z tohoto období a jelikož se poslední deska věnuje právě jemu, je logické, že tento svébytný repertoár zazní i zde. Tyto zpěvy mají blízký vztah k českým zemím, jsou z prostředí utraquistů, pokračovatelů mistra Jana Husa, kteří hodně liturgických textů překládali do češtiny.

Bavíme-li se o církevních záležitostech, na vystoupení se mnoho světského neodrazí?
Jednotlivé hudební žánry spolu i v pozdním středověku komunikovaly, takže se navzájem ovlivňovaly, ale my se dnes s ohledem na adventní tématiku soustředíme na duchovní hudbu.

Jak důležité je pro vás a vaše kolegy ze sboru cítit hudbu, kterou zpíváte, i po stránce víry?
Jistě je potřeba, aby k zaměření chorálu měli zpěváci nějaký vztah, není to ovšem nijak podmíněno aktivním členstvím v církvi. O textech zpěvů mluvíme a když jsou ty texty latinsky, vždy si je přeložíme, aby každý věděl, o čem se zpívá. Na druhé straně, duchovní život je věc každého člověka a jeho osobní svobody, záleží na každém jednotlivě.

Jaká témata se objevují ve vašich písních? Jsou i teskná a bolestná, zpíváte také o utrpení?
Hlavním tématem je příprava na Vánoce, na Narození. Objevují se zde různé texty, které čerpají z proroků, předpovídají narození Spasitele. V pozdně středověkém repertoáru je velký podíl básnických textů, které vyzařují zvláštní lyrismus. Snad je to i díky mariánské tématice, která je v adventních zpěvech silně zastoupena.

Přijde-li divák, který nemá bližší vztah k Bohu ani k církvi, a neumí latinsky, lze zjednodušeně říci, že uslyší pěknou hudbu v prostředí, do kterého patří?
Já myslím, že ano. Tato hudba měla a má člověku pomoci získat odstup od starostí všedního dne a zklidnit překotný tok myšlenek. V případě dnešního koncertu by mohla posluchačům pomoci naladit se do atmosféry adventu.

V Ústí není moc kostelů, které lze vytápět, a velký chrám, kde vystoupíte, k nim nepatří. Nezpívá se lépe, je-li větší zima?
To asi ne, jistě máme radši, když je tepleji. Ale jsme na to do jisté míry zvyklí, protože se hodně našich koncertu odehrává v čase adventním či před Vánocemi. Jsme na to vybaveni, funkční prádlo je podmínkou.

Máte obor Gregoriánský chorál vystudovaný. Jak jako profesionál vnímáte pop úpravy hitů ABBY, Philla Collinse a další jako gregoriánské chorály? Připadá mi to hloupé až zrůdné, zbytečné, nesmyslné. Takový necitlivě udělaný hudební patvar…
K tomu asi není moc co říci. Jisté je, že s chorálem tato hudba nemá vůbec nic společného. Je to jen využití určité image, vnějšího rámce, kapucí, rekvizit. Zní zde repertoár, který nemá s chorálem vůbec nic společného…

Jsou tu křehké hranice, nebo zde lze říci: „Takto už jistě ne"?
Určitě záleží na tom, jak k takovému projektu člověk přistupuje. Dnes je možné i experimentovat, a asi není třeba být v tomto ohledu velkým puristou. Ale záleží na přístupu i na invenci. Někdy může netradiční spojení otevřít novou perspektivu či nechat vyniknout síle chorálního repertoáru v novém světle. Je jistě třeba s ním zacházet s pietou, která je mu vlastní. Parazituje-li ale člověk jen na duchovních hodnotách minulosti, tak to asi v pořádku není.

Kdyby mu neškodila…

Takže byste se ani elektronické hudbě nebránil, kdyby gregoriánskému chorálu neubližovala?
Ano, dalo by se to tak říci.

Je pro vás Schola a Ebeni zcela jiný hudební svět? Či nikoli, byť se bavíme o dost odlišných žánrech pro rozdílné prostředí?
Jsou to dvě různé věci, ale obojí člověk musí dělat zodpovědně. V tom rozdíl není. Oba dva žánry mám rád, po Schole je pro mne koncert s Ebeny zpestřením. Každý z těchto druhů hudby je pro jiné prostředí, ale jistě to není nic, co by si protiřečilo.

Hudba vaší Scholy posluchače zklidní. Jiné je ale její zákulisí, kam návštěvník nevidí. Zažíváte v souvislosti s gregoriánským chorálem také adrenalin?
Určitě, žádné vystoupení není nikdy vyhrané předem, každému musíte dát sto procent, aby se podařilo. Je v tom i kousek dobrodružství: člověk vždy musí každému zpěvu vtisknout určitý tvar a snažit se dát melodii dostatečný vzlet, aby „dýchala" a přirozeně plynula. Je krásné, když se to daří, ale samozřejmě je to i náročné a v tom spočívá i kousek toho adrenalinu.

Umíte si představit, že by gregoriánský chorál zpívaly i ženy?
Samozřejmě. Gregorián není výhradně určen mužským hlasům. Byl univerzálním bohoslužebným repertoárem, který se zpíval ve všech kostelech, samozřejmě s určitými lokálními odlišnostmi. V ženských klášterech byl zpíván stejně jako v mužských. Možná je obvyklejší, spojovat chorál s mnišským prostředím, ale z historického hlediska zde není rozdíl.

Je nezbytné představovat gregoriánský chorál v církevním prostředí? Nelze zpívat v kulturním domě či u rozsvíceného vánočního stromu na náměstí?
V principu, proč ne. Tato hudba je v jistém smyslu univerzální a ve chvíli, kdy se vytvoří odpovídající atmosféra, muže zaznít kdekoli. Je ovšem nutno říci, že bytostně patří do sakrálního prostoru. Tam patří svým zaměřením i akusticky; dá se říci, že počítá i s typickým dozvukem, jaký je obvyklý v sakrální architektuře.

Na co se v tuto chvíli nejvíce těšíte?
Určitě se těším, že se kolem Vánoc sejdeme, že budu tyto svátky trávit s rodinou, a doufám, že se nám podaří dostat se společně na hory. Snad budou sněhové podmínky příznivé a budu moci vytáhnout lyže ze sklepa.

Autor: Radek Strnad

15.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies