VYBERTE SI REGION

David Eben: Středověká hudba rozhodně není žádný nehybný monolit

Praha /ROZHOVOR/ - Hudebník David Eben se svým souborem Schola Gregoriana Pragensis, který se zaměřuje na gregoriánský chorál, zastupuje rodinu skladatele Petra Ebena na pražských výročních koncertech k jeho nedožitým 85. narozeninám.

8.1.2014
SDÍLEJ:

Schola Gregoriana Pragensis, v popředí David EbenFoto: stránky souboru

Co pro vás znamená vystupovat na koncertech, které jsou poctou vašemu otci Petru Ebenovi?

Otcova hudba je mi samozřejmě velmi blízká, a proto se velmi rádi do tohoto projektu zapojíme. Pro otce byl gregoriánský chorál vždy velmi silným zdrojem inspirace, což dokládá i titul skladby, který bude na lednových koncertech proveden: Symphonia gregoriana. Jsem rád, že budeme moci tuto spojitost posluchačům přiblížit.

Jak se dále zasluhujete o odkaz vašeho slavného otce?

Náš soubor se zaměřuje na bohoslužebnou hudbu středověku, tedy zejména na gregoriánský chorál. A právě tento hudební druh jak už jsem naznačil je pro nás mostem k otcovu dílu. Máme také na programu několik otcových skladeb, v níž se chorální melodika zřetelně obráží, i když je převedena do hudební řeči 20. století. Jednu z jeho skladeb s názvem Suita Liturgica jsme též natočili na CD. Tehdy se ještě otec ujal osobně varhanního doprovodu a meziher.

Prozradíte, jak na koncertech ozvláštníte skladbu Koncert pro varhany a orchestr č. 1 „Symphonia gregoriana"?

Náš podíl na koncertě je opravdu velmi skromný hlavní roli zde hraje symfonický orchestr FOK a varhaník sólista Gunther Rost. Idea, s níž nás dramaturg oslovil, si kladla za cíl ozřejmit spojitost otcovy hudby s gregoriánským chorálem, který je také zmíněn v titulu skladby. Na začátku a mezi jednotlivými větami skladby jsme proto zařadili gregoriánské zpěvy, které autor buď doslova ve své hudbě cituje, nebo nepřímo čerpá z charakteru jejich melodiky. Cílem našeho zapojení do projektu je tedy otevřít či spíše zpřítomnit posluchačům tuto perspektivu.

Nedožité 85. narozeniny mezinárodně oceňovaného českého skladatele Petra Ebena připomenou tento týden dva koncerty v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. S názvem „Pocta Petru Ebenovi" se uskuteční 8. a 9. ledna ve Smetanově síni Obecního domu. Na dvojici svátečně laděných koncertů představí symfonický orchestr skladbu, kterou FOK uvedl přesně před 60 lety v premiéře. Zároveň zazní také Ebenův Koncert pro varhany a orchestr č. 1 nazvaný „Symphonia gregoriana". 

Se souborem Schola Gregoriana Pragensis se zaměřujete především na středověkou hudbu a gregoriánský chorál. V čem je pro Vás tento styl a toto období jedinečné?

Období středověku bylo pro dějiny hudby dobou velkého tvůrčího rozletu a také velké rozmanitosti. Středověká hudba rozhodně netvoří nějaký nehybný monolit, jak se někdy chybně předpokládá. Například nejstarší chorální repertoár z doby Karla Velikého se nepodobá pozdně středověkému officiu; také rané dvojhlasé organální zpěvy, které vycházejí ze spontánní improvizační praxe, zní rozhodně jinak, než racionálně promyšlené čtyřhlasé skladby z Francie 14. století. U gregoriánského chorálu je důležitým specifikem průzračnost jednohlasé melodie, která je plně soběstačná a pohybuje se svobodně, nespoutaná harmonií a rytmem. Snad právě dnešní svět, v němž je lidské ucho zahlceno nadměrným hlukem, začíná objevovat meditativní sílu jednohlasu, který jak říká svatý Ambrož „neruší ticho, pouze ho činí slyšitelným".

Vedle toho, že soubor vedete a také působíte na Ústavu hudební vědy UK, zároveň hrajete ve skupině Bratři Ebenové. Jak vnímáte žánrovou rozmanitost? Je pro vás složité adaptovat se z jednoho na druhý?

Na střídání obou žánrů jsem si už docela zvykl. Mám rád rozmanitost hudby, a proto je pro mne toto občasné střídání vždy osvěžením. Také pedagogickou práci na Filosofické fakultě UK mám velice rád. Myslím, že je užitečným prostředkem proti zakrnění. Člověk je stále nucen inovovat své přednášky, a také diskuse se studenty často člověka přivedou k novému způsobu prezentace látky, k výstižnějšímu přirovnání nebo analogii. Zní to jako banalita, že se člověk nejlépe učí vyučováním, ale je to bezesporu pravda.

Mají tyto dva žánry tj. středověký chorál a hudba Bratří Ebenů něco společného? Nebo je vnímáte jako protipóly?

Myslím, že ledacos společného mají. Snad je to určitá otevřenost této hudby a prostor pro kreativitu interpreta. Nejstarší notové zápisy gregoriánského chorálu sice prozrazují nemálo z výrazové stránky této hudby, je však úlohou interpreta, aby všechny informace z notového zápisu dokázal propojit a uvést v život. V určitém smyslu se to podobá tvůrčímu hledání při aranžování nové písničky s kapelou, když člověk přemýšlí, jak se svým nástrojem co nejlépe přispět do konečného tvaru.

MICHAELA ROZŠAFNÁ

Autor: Redakce

8.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pamlsková vyhláška? Nesmysl, shodují se ředitelé škol na Mělnicku

Mělnicko - Takzvaná pamlsková vyhláška, která od 1. ledna 2017 zakazuje v základních školách prodávat výrobky s příliš vysokým obsahem soli, cukrů a tuků, možná zruší mnohé školní bufety a kiosky. Ředitelé škol na Mělnicku se shodují na tom, že vyhláška je příliš přísná, a pro provozovatele bufetů tak nebude finančně zajímavé dále je ve školách provozovat.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies