VYBERTE SI REGION

Dirigent Václav Luks: Z baroka občas pořádáme výlety do jiných období

Praha /ROZHOVOR/ – V roce 2005 založil Václav Luks barokní orchestr Collegium 1704 a vokální soubor Collegium vocala 1704. Vznikly z původního komorního souboru a za osm let se pod Luksovým vedením zabydlely na špičce evropské scény staré hudby. U nás i ve světě prezentují umění českých skladatelů jako je Josef Mysliveček nebo Jan Dismas Zelenka, podle něhož také získaly číslovku 1704 v názvu.

21.11.2013
SDÍLEJ:

Barokní orchestr Collegium 1704 a vokální soubor Collegium vocala 1704 se za osm let pod Luksovým vedením zabydlely na špičce evropské scény staré hudbyFoto: Martin Straka

V současnosti probíhá druhý ročník cyklu Hvězdy barokní opery, na kterém soubory spolupracují s Českou filharmonií. Jeho náplní je přinést do pražského Rudolfina zpět koncerty staré hudby.

Název souboru Collegium 1704 je odvozen od data uvedení první skladby skladatele Jana Dismase Zelenky, váš repertoár však obsahuje i skladby jiných barokních autorů. Proč tedy stále tento název?

Collegium 1704 je dnes známé jako pražský barokní orchestr a vokální soubor. Nicméně již v době, kdy Collegium 1704 vznikalo jako malý komorní soubor, bylo jedním z našich cílů objevovat českou hudbu doby vrcholného baroka. Jan Dismas Zelenka je nejvýraznější osobností nejen české barokní hudby a rok 1704 hraje významnou roli v jeho tajemstvím zahaleném životě. Až do roku 1704 je nám známý pouze letopočet Zelenkova narození (1679) a teprve v roce 1704 se objevuje první zmínka o Zelenkovi jako o skladateli. Toho roku bylo v Praze uvedeno jeho dílo s názvem Via Laureata a na hudební scéně se poprvé objevuje fascinující osobnost skladatele, s jehož hudbou je těsně spjato působení Collegia 1704. Dnes je náš repertoár pochopitelně daleko širší, ale symbolickému odkazu na Zelenku v podobě letopočtu v názvu souboru jsme zůstali věrni.

Proč považujete tohoto skladatele za hlavní „hvězdu" barokní hudby? Co přináší posluchačům v dnešní době?

Jan Dismas Zelenka patří skutečně do společnosti těch největších skladatelů doby baroka, a to, co publikum na jeho hudbě fascinuje dodnes, je obrovská fantazie, touha experimentovat, umělecké vizionářství a pro mě osobně nesmírné emocionální bohatství jeho hudby.

V čem je pro vás jakožto profesionálního hudebníka barokní hudba stěžejní?

V době baroka se definovaly základní rysy evropské hudební řeči do podoby, v jaké vnímáme hudbu dodnes. Umění skladatelů 17. a 18. století se stalo východiskem pro budoucí generace skladatelů a vznikla díla, která nebudou již nikdy překonána. Dílo J. S. Bacha je bezesporu východiskem i jedním z vrcholů evropské hudební kultury současně. Občas jsem tázán, zda nejsme příliš omezeni repertoárem doby v rozmezí let 1600 1800. Vždyť se jedná o 200 let dějin hudby a obrovský z velké části ještě neznámý repertoár!

V čem je pro dnešní publikum stále aktuální, co mu tato hudba přináší?

Hudební řeč doby baroka je především nesmírně sdělná a spojuje v sobě v ideální míře vyváženou míru srozumitelnosti a umělecké kvality. Je až neuvěřitelné, jak přímočaře dokážou vrcholná díla barokních mistrů, jako například Matoušovy nebo Janovy pašije J. S. Bacha či třeba některá díla J. D. Zelenky, oslovit současné publikum stejně jako oslovovala posluchače před 300 lety. V univerzální sdělnosti této hudby spatřuji její největší sílu.

Letos se koná podruhé cyklus Hvězdy barokní opery, na kterém spolupracujete s Českou filharmonií. Usiloval jste o navrácení staré hudby do Rudolfina?

Stará hudba má v Rudolfinu svoje místo a jsem přesvědčený, že právě pro takový druh hudby je akustika Rudolfina přímo ideální. Legendární flétnista, dirigent a propagátor barokní hudby zde po desetiletí uváděl se svým souborem Ars rediviva velmi oblíbené koncerty staré hudby a tato tradice se mi stala inspirací, abychom navrátili repertoár 17. a 18. století do Rudolfina v podobě pravidelného koncertního cyklu. Tak rozsáhlý projekt mohl vzniknout samozřejmě pouze v součinnosti s Českou filharmonií, která je jak známo v Rudolfinu doma a se kterou se rozvinula velmi otevřená a vstřícná spolupráce.

Václav Luks

Mohou se posluchači těšit výhradně na barokní operu, nebo prezentujete i jiné žánry?

Titul cyklu sice prozrazuje, že dramaturgickým východiskem tohoto projektu je barokní opera, ale je třeba si uvědomit, že hranice žánru opery nebyly v době baroka zdaleka tak úzce vyhraněné, jak je dnes opera vnímána. A proto také náš cyklus je charakteristický řadou pozoruhodných žánrových a tematických přesahů a rozšířeným pohledem do úžasného světa hudby minulosti. Velkou pozornost věnujeme oratoriu a nekonečně bohatému orchestrálnímu repertoáru. Také časové ohraničení dobou baroka rozšiřujeme občasnými výlety do pozdějších stylových období, a tak v právě probíhající sezóně zazní kromě hudby barokních autorů i klasicistní hudba Josefa Myslivečka, Christopha Wilibalda Glucka a W. A. Mozart a třeba i bell canto Gaetana Donizettiho. Dramaturgická vybroušenost programů je poznávacím znamením cyklu a každý z programů se tak stane kromě setkání s uměním pěveckých hvězd napínavou exkursí do dějin vokálního umění.

Českou tvorbu často prezentujete po celé Evropě, jak se liší vaše vystoupení v Čechách oproti jiným evropským státům?

Každá země má svoje tradice, svoje specifika. Velmi často jezdíme do Francie a tam je pozoruhodné vidět, jak dlouhodobou tradici a široké publikum ve Francii stará hudba má. Myslím ale, že tato popularita staré hudby je zapříčiněna obecným zájmem a hrdostí na vlastní minulost. To je něco, co nám chybí. V duchu socialistického školství nám byla po desítky let vštěpována představa 17. a 18. století jako doby útlaku a tato obecně přijatá teze o době „temna" přežívá často dodnes. Nesmíme však zapomínat, že tato doba byla na území českého království v rámci Rakouské monarchie dobou obrovského rozkvětu umění a vzdělanosti a že právě v této době se českým zemím začalo říkat „konzervatoř Evropy".

Kromě toho, že jste uměleckým vedoucím souboru Collegium 1704, zároveň také soubor vedete jako dirigent. Je nějaká skladba, kterou máte nejraději?

Je řada skladeb, ke kterým mě váže osobní pouto. Zvláštní místo v našem repertoáru má však Zelenkova děkovná mše Missa votiva. Byl to v roce 2007 náš první „velký" Zelenka a současně dílo, které nám otevřelo dveře do světa. Missu Votivu jsme ve Francii nahráli na CD a uvedli na našem prvním turné. Dodnes naši věrní posluchači, kteří ve Francii pravidelně jezdí na naše koncerty, ať hrajeme kdekoliv, rádi vzpomínají na toto první setkání s námi a s „naším" Zelenkou. A my rádi vzpomínáme s nimi!

Autor: Michaela Rozšafná

21.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies