VYBERTE SI REGION

Dojal mě! říká ústecký klavírní virtuóz Mašek o pořadu 13. komnata

Ústí nad Labem, Praha /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – TV pořad 13. komnata byl v pátek věnován nemoci ústeckého klavírního virtuóza – a znovuzrození tohoto umělce. Diváci se dozvěděli více o jeho ztracených nadějích i stresech, ale také o „zázračném“ a úspěšném návratu na scénu. O tom všem vyprávěl talentovaný hudebník Michal Mašek (30), přezdívaný Malý Mozart. „Zázračné dítě, Bohem nadaný muzikant. Tak se mluvilo v 80. a 90. letech o Michalu Maškovi i na mezinárodních klavírních soutěžích,“ říká anotace na pořad. V prestižní ústecké mezinárodní soutěži nadaných klavíristů Virtuosi per musica di pianoforte byl dokonce absolutním vítězem! A to i zásluhou svého otce, který mu z učení neslevoval. Poprvé usedl Michal ke klavíru ve 3 letech – a náhodou. V mateřské škole ho učitelky posadily k nástroji, když si nevěděly rady s jeho usedavým pláčem. A předurčily tak jeho osud. „Natáčení po těch letech ve školce bylo pro mě velmi emotivní,“ přiznal muž s neobvyklým osudem. Jako kluk to totiž Michal Mašek z Ústí nad Labem s klavírem „přeháněl“. Cvičil 8 až 10 hodin denně, časem získal „závislost na klavíru“. Přišel kolaps rukou, dlouho nemohl hrát. Tenkrát to vnímal jako tragédii, dnes ví: „Bylo to pro mě vysvobození!“ Také o tom byla jeho 13. komnata…

21.2.2010
SDÍLEJ:

Klavírista Michal MašekFoto: archiv Michala Maška

Michale, prozradíte, kdy a kde jste pořad natáčeli?

Točilo se první týden v lednu: dva dny v Ústí, dva v Praze. Navštívili jsme místa, která pro mě mají citovou vazbu. Bylo ale jen na mně, kam se podívám, s kým budu mluvit.

Oslovila vás přímo Česká televize? A váhal jste, jestli odhalit své bolavé místo?

Oslovila. Jednou zazvonil telefon, že by mě rádi měli v cyklu 13. komnata. O svém bolavém místě jsem ale neměl problém mluvit nikdy. Má podmínka jen byla, že to musí být pozitivní, jako jsem já sám. S filmovým týmem jsme se spřátelili a zažili nádherné dny, natočili hodiny materiálů. Pořad jsem už viděl, odvedli úžasnou práci. Až mě to samotného dojalo.

Jaký to byl zážitek? I bolestný, vrátily se vám nepříjemné vzpomínky?

Jsem se vším srovnaný, nepříjemné nebylo nic. Naopak, bylo to dojemné, pro mě nejvíce v mateřské škole, kde jsem se octnul po dlouhých 23 letech. Doslova jsme tam neplánovaně vtrhli, dokonce mě poznala paní učitelka!! Uvažte, kolik za tu dobu měla ve školce dětí. Zahrál jsem nečekaně dětem při obědě na klavír – dokonce na ten co jsem na něj hrál jako malý kluk. V televizi je vidět ta jejich nádherná bezprostřední reakce.

Je v Komnatě také ústecké Severočeské divadlo opery a baletu, kde jste se v 80. letech stal absolutním vítězem prestižním klavírní soutěže Pianoforte?

Těch pro mě důležitých míst je tolik, museli jsme je zredukovat. Vybral jsem si nakonec sál Domu kultury Teplice. Tam jsem se vrátil na pódia i do nahrávacích studií, hrál na okresních soutěžích. Tam jsem také vystoupil jako malinký kluk na velkém koncertě, když sál – tuším, že v roce 1987 – dostavěli a slavnostně otevírali.

Prozraďte, jak jste o šanci hrát ze zdravotních důvodů přišel? A co to pro vás tehdy znamenalo? Vnímal jste to jako tragédii?

Těch momentů bylo více. Kromě již zmíněných problémů jsem pak měl i jiná zranění. Třeba zlomenou a ochrnutou ruku, nebo jsem si pořezal pravou ruku na místě, které se velmi špatně hojí. To když jsme spadl na sklenici… Pro mě ale to první, nejtěžší přerušení kariéry – či chcete–li schopnosti denně usednout za klavír – bylo (dá se říci) vysvobozením ze špatné cesty. Ze začátku jsem to tak pochopitelně nevnímal a nechtěl si to přiznat, bylo mi pak všechno jedno. Dnes jsem za to vděčný. Ukázalo mi to pohled na svět, jaký bych jinak neměl možnost mít. Neměnil bych!

Co myslíte – dalo se kolapsu rukou předejít?

Dalo, nedalo, neřeším to. Nevím. Stalo se, mělo to smysl – a mně je teď fajn.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Že se pořád vyvíjím a jdu dopředu.

A co se okolo vás v současnosti děje? Jistě máte velké plány…

Tak třeba hned zítra natáčím pro ČT pořad „To je ta čeština“ o klavíristech s Alešem Cibulkou. Rád bych udělal co nejdříve CD se skladbami Bohuslava Martinů. Konec konců, bylo to v plánu již před deseti lety. Jako producent mám mnoho zařizování s různými projekty, třeba s festivalem pro Ústí. Pak chystám i projekty pro děti do škol či pořad pro TV. A samozřejmě se také musím učit novým skladbám. Je toho tolik, co bych rád udělal! Jen kdyby času bylo více.

Autor: Radek Strnad

21.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
53

Senát schválil zákaz kouření v restauracích. Zbývá podpis prezidenta

Ilustrační foto.

Šok. Brazilská policie našla spálené tělo zpěvačky hitu Lambada

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Miliardové dostihy. Real už není nejbohatším klubem. Kdo ho zastínil?

Vlastní nejlepšího fotbalistu světa Cristiana Ronalda, vyhrál milionářskou Ligu mistrů, přesto byl Real Madrid sesazen z trůnu. Alespoň co se týče příjmů. Nejbohatším fotbalovým klubem se stal za minulou sezonu podle žebříku společnosti Deloitte Manchester United.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies