VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dojal mě! říká ústecký klavírní virtuóz Mašek o pořadu 13. komnata

Ústí nad Labem, Praha /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – TV pořad 13. komnata byl v pátek věnován nemoci ústeckého klavírního virtuóza – a znovuzrození tohoto umělce. Diváci se dozvěděli více o jeho ztracených nadějích i stresech, ale také o „zázračném“ a úspěšném návratu na scénu. O tom všem vyprávěl talentovaný hudebník Michal Mašek (30), přezdívaný Malý Mozart. „Zázračné dítě, Bohem nadaný muzikant. Tak se mluvilo v 80. a 90. letech o Michalu Maškovi i na mezinárodních klavírních soutěžích,“ říká anotace na pořad. V prestižní ústecké mezinárodní soutěži nadaných klavíristů Virtuosi per musica di pianoforte byl dokonce absolutním vítězem! A to i zásluhou svého otce, který mu z učení neslevoval. Poprvé usedl Michal ke klavíru ve 3 letech – a náhodou. V mateřské škole ho učitelky posadily k nástroji, když si nevěděly rady s jeho usedavým pláčem. A předurčily tak jeho osud. „Natáčení po těch letech ve školce bylo pro mě velmi emotivní,“ přiznal muž s neobvyklým osudem. Jako kluk to totiž Michal Mašek z Ústí nad Labem s klavírem „přeháněl“. Cvičil 8 až 10 hodin denně, časem získal „závislost na klavíru“. Přišel kolaps rukou, dlouho nemohl hrát. Tenkrát to vnímal jako tragédii, dnes ví: „Bylo to pro mě vysvobození!“ Také o tom byla jeho 13. komnata…

21.2.2010
SDÍLEJ:

Klavírista Michal MašekFoto: archiv Michala Maška

Michale, prozradíte, kdy a kde jste pořad natáčeli?

Točilo se první týden v lednu: dva dny v Ústí, dva v Praze. Navštívili jsme místa, která pro mě mají citovou vazbu. Bylo ale jen na mně, kam se podívám, s kým budu mluvit.

Oslovila vás přímo Česká televize? A váhal jste, jestli odhalit své bolavé místo?

Oslovila. Jednou zazvonil telefon, že by mě rádi měli v cyklu 13. komnata. O svém bolavém místě jsem ale neměl problém mluvit nikdy. Má podmínka jen byla, že to musí být pozitivní, jako jsem já sám. S filmovým týmem jsme se spřátelili a zažili nádherné dny, natočili hodiny materiálů. Pořad jsem už viděl, odvedli úžasnou práci. Až mě to samotného dojalo.

Jaký to byl zážitek? I bolestný, vrátily se vám nepříjemné vzpomínky?

Jsem se vším srovnaný, nepříjemné nebylo nic. Naopak, bylo to dojemné, pro mě nejvíce v mateřské škole, kde jsem se octnul po dlouhých 23 letech. Doslova jsme tam neplánovaně vtrhli, dokonce mě poznala paní učitelka!! Uvažte, kolik za tu dobu měla ve školce dětí. Zahrál jsem nečekaně dětem při obědě na klavír – dokonce na ten co jsem na něj hrál jako malý kluk. V televizi je vidět ta jejich nádherná bezprostřední reakce.

Je v Komnatě také ústecké Severočeské divadlo opery a baletu, kde jste se v 80. letech stal absolutním vítězem prestižním klavírní soutěže Pianoforte?

Těch pro mě důležitých míst je tolik, museli jsme je zredukovat. Vybral jsem si nakonec sál Domu kultury Teplice. Tam jsem se vrátil na pódia i do nahrávacích studií, hrál na okresních soutěžích. Tam jsem také vystoupil jako malinký kluk na velkém koncertě, když sál – tuším, že v roce 1987 – dostavěli a slavnostně otevírali.

Prozraďte, jak jste o šanci hrát ze zdravotních důvodů přišel? A co to pro vás tehdy znamenalo? Vnímal jste to jako tragédii?

Těch momentů bylo více. Kromě již zmíněných problémů jsem pak měl i jiná zranění. Třeba zlomenou a ochrnutou ruku, nebo jsem si pořezal pravou ruku na místě, které se velmi špatně hojí. To když jsme spadl na sklenici… Pro mě ale to první, nejtěžší přerušení kariéry – či chcete–li schopnosti denně usednout za klavír – bylo (dá se říci) vysvobozením ze špatné cesty. Ze začátku jsem to tak pochopitelně nevnímal a nechtěl si to přiznat, bylo mi pak všechno jedno. Dnes jsem za to vděčný. Ukázalo mi to pohled na svět, jaký bych jinak neměl možnost mít. Neměnil bych!

Co myslíte – dalo se kolapsu rukou předejít?

Dalo, nedalo, neřeším to. Nevím. Stalo se, mělo to smysl – a mně je teď fajn.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Že se pořád vyvíjím a jdu dopředu.

A co se okolo vás v současnosti děje? Jistě máte velké plány…

Tak třeba hned zítra natáčím pro ČT pořad „To je ta čeština“ o klavíristech s Alešem Cibulkou. Rád bych udělal co nejdříve CD se skladbami Bohuslava Martinů. Konec konců, bylo to v plánu již před deseti lety. Jako producent mám mnoho zařizování s různými projekty, třeba s festivalem pro Ústí. Pak chystám i projekty pro děti do škol či pořad pro TV. A samozřejmě se také musím učit novým skladbám. Je toho tolik, co bych rád udělal! Jen kdyby času bylo více.

Autor: Radek Strnad

21.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
10 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Po životním šampionátu biatlonistku Koukalovou čtvrté místo mrzelo

Stejně jako loni zakončila biatlonistka Gabriela Koukalová mistrovství světa čtvrtým místem v závodu s hromadným startem. Na rozdíl od Osla ale byla dnes v Hochfilzenu rozmrzelá, protože na poslední položce chybovala a v závěrečném kole přišla o medaili.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies