Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fenomén Míča, barokní skladatel opředený tajemstvím, vypráví muzikoložka

Jaroměřice nad Rokytnou /ROZHOVOR/ - Letos uplyne 260. let od úmrtí Jana Adama z Questenberga. Majitele jaroměřického panství, který svou zálibou v hudbě učinil ve své době z malého městečka kulturní centrum a zařídil mu v hudební oblasti prvenství, které provází Jaroměřice nad Rokytnou dodnes. Na jeho popud složil František Antonín Míča první česky psanou operu O původu Jaroměřic. Právě Míčova osoba zůstává dodnes zahalena tajemství. Poodhalit něco z jeho života a uvést na pravou míru některé známé skutečnosti se ve své knize snaží muzikoložka Jana Perutková z brněnské Masarykovy univerzity.

8.5.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Michaela Hasíková

V čem spatřujete význam jaroměřické zámecké hudební kultury za Jana Adama Questenberga?

Hudba měla pro hraběte Questenberga zcela mimořádný význam. Zásadním způsobem přispěl k tomu, že se Morava stala v první polovině 18. století velmi důležitým centrem provozování oper a oratorií. To jej řadí bez nadsázky k evropské aristokratické elitě. Jeho význam zdaleka není jen lokální, neboť nejen získával hudebniny z celé Evropy, ale také je zprostředkovával svým šlechtickým přátelům a různým umělcům. Má tak nesporně velký význam pro dějiny italské barokní opery ve střední Evropě.

Jeho kapelníkem a skladatelem byl František Míča. Setkáváme se s různými variantami jeho křestního jména, František Václav anebo František Antonín. Různí se také uváděná data i místa narození. Jak to tedy ve skutečnosti je?

Dříve byl tento skladatel uváděn jako František Václav Míča. Podle mých nejnovějších výzkumů z roku 2010 se ale ve skutečnosti jmenoval František Antonín a byl pokřtěn 2. září 1696 v Náměšti nad Oslavou, kde jeho otec Mikuláš krátce působil jako varhaník. Starší údaj uvádějící křestní jména František Václav a datum narození září 1694 v Třebíči je tedy mylný. Dítě pojmenované František Václav se sice v Třebíči v roce 1694 manželům Míčovým opravdu narodilo, ale s největší pravděpodobností zemřelo ještě v kojeneckém věku, a tak rodiče v roce 1696 dali svému dalšímu synovi opět jméno František. V náměšťské matrice je tedy skutečně zapsán jako František Antonín. Tak se také ostatně celý život podepisoval a byl tak rovněž uváděn na titulních listech svých kompozic.

Co z Míčových děl se vlastně do dnešní doby dochovalo?

Z jeho tvorby mám dochováno šest hudebně dramatických kompozic, ačkoliv jich ve skutečnosti napsal mnohem více. Jsou zkomponovány v tzv. galantním stylu, jenž se vyznačoval zejména důrazem na melodickou zpěvnost. Jedná se o čtyři gratulační nebo také holdovací skladby – ve své době nazývané serenaty – komponované k narozeninám a jmeninám hraběte Questenberga a jeho choti Marie Antonie. Dále je to jedno tzv. sepolkro, tj. kratší oratorium provozované před Velikonocemi v kostele. A konečně máme dochovánu podstatnou část opery L'origine di Jaromeriz in Moravia (O původu Jaroměřic na Moravě), jež vešla ve všeobecnou známost jako vůbec první opera, která byla přeložena do češtiny a v tomto jazyce také na zámecké scéně v Jaroměřicích provedena. Ve své tvorbě Míča využil především vlivy italské opery. Hlavním inspiračním zdrojem mu přitom byla díla, na jejichž uvádění se jako kapelník a také jako vynikající tenorista podílel. Jeho hudba je pro dnešní hudebníky překvapivá nejen svým půvabem, ale i technickou obtížností – a překvapení je to o to větší, že tyto skladby v Questenbergově a Míčově době zpívali jaroměřičtí poddaní. Dnes si jejich vysokou interpretační úroveň stěží dovedeme představit.

Kde se Míčovy kompozice nyní nacházejí?

Pouze jedno dílo – serenata Slavné jméno Adamovo – je dochováno na území České republiky, a to v pražské Národní knihovně. Ostatní díla jsou uložena ve vídeňských knihovnách a archivech a rovněž v Berlíně. V novodobých edicích vyšel z Míčovy tvorby jen zlomek, což bych chtěla postupně napravit a vydat jeho kompozice v odborně fundovaných edicích, aby byl notový materiál přístupný širší veřejnosti. Takovou „první vlaštovkou" je Míčova serenata nazvaná Obtížná námaha tří velikánů (originální název díla je latinský - Operosa terni colossi moles).

Mají Míčovy skladby nebo Questenbergovy snahy v oblasti hudby co říci dnešku?

Určitě. Hudební život na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou za hraběte Questenberga je velice důležitou součástí naší bohaté hudební historie. Ve své době byl jedinečným fenoménem, a to – nebojím se říci - evropského významu. Současně byl ovšem hrabě velkým podporovatelem - prvním svého druhu v té době! - českého jazyka. A to proto, aby hudbě, kterou nechal v Jaroměřicích uvádět, rozuměli i jaroměřičtí občané. Řadu svých poddaných nechal hrabě vyškolit v hudbě na své útraty a oni pak odváděli skvělé výkony na jevišti jaroměřického zámeckého divadla, a to včetně jeho dvorního kapelníka a skladatele Františka Antonína Míči, jehož kompozice jsou půvabným plodem Questenbergových snah. Takže: vhodné skloubení „internacionálního" a „národního", investice do vzdělání… nepřipomíná Vám to aktuální a palčivé problémy dneška?

Autor: Lenka Novotná

8.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Otec a syn Bushovi
1 16

Rodina Bushů se připojila ke kritikům Trumpa. Jeho poradní tým se rozpadl

Ilustrační foto
4

Ve Dvoře Králové přišli o hrocha. Zemřel dva měsíce od převozu

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

Libanon zrušil zákon, který umožňoval pachatelům znásilnění vzít si své oběti

Aktivisté za práva žen se radují. Dlouho požadovali zrušení článku 522 trestního zákona, ke kterému nyní došlo. Jejich kampaň podpořil ministr pro záležitosti žen Jean Oghassabian, který uvedl, že zákon je "z doby kamenné". Podobné právní předpisy byly nedávno zrušeny také v Tunisku a Jordánsku.

Podvodníci zaplavují sociální sítě. Chtějí získat peníze skrze falešné profily

Neposílejte nikomu svoje číslo, policie varuje před podvodníky, kteří vytvářejí falešné profily na Facebooku a chtějí získat peníze. Méně pozorné uživatele dokáží připravit o tisíce korun. Snaží se získat ověřovací SMS pro internetové mobilní platby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení