VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Filip Topol: Píseň Marilyn Monroe je fakt ze života

Kadaň /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ - Kapela Psí vojáci s Filipem Topolem u klavíru vystoupila v pátek v sále Orfeum v Kadani. Fanoušci legendy zaplnili sál ještě před vystoupením. Při zvukové zkoušce nadšeně čekali na první píseň. Jen začala, publikum bylo ve svém živlu. Na rychlejší skladby vesele „trsali“, na pomalejší se páry „ploužily“. U písně Russian mystic pop (IV.) přezpíval dav i samotnou kapelu „Hej hej, sem mladej!“. Po skončení lidé skandovali, chtěli přidat. A protože byli k neudržení, kapela se vrátila a přidávala pár písní, například známé Žiletky. Lidé odcházeli nadšení. I na Filipu Topolovi bylo vidět, jak si konceret užívá a ovace publika mu jsou příjemné. Právě s tímto zpěvákem a klavíristou Psích vojáků udělal Deník rozhovor.

1.3.2010 1
SDÍLEJ:

Psí vojáci: lídr kapely Filip TopolFoto: archiv

Jak hodnotíte kadaňský koncert, jak jste si ho užíval?

Myslím, že nakonec dopadl dobře. Měl jsem trochu obavy z piana. Mít ho doma na cvičení, to by šlo, ale na koncert už to moc není. Piana znám i lepší, ale na druhou stranu i o dost horší. Ale nakonec se ten zvuk dole v publiku vydařil. Takže jsem spokojený.

Umíte si piano naladit sám?

Ne. To jsem nikdy nezkoušel, tak nevím.

Máte k severu specifický vztah?

Specifický vztah máme ke každému kraji. Nedělal bych to, přímo to kategorizovat.

Jaký je rozdíl mezi hraním v klubech a vystoupením na festivalech? Například v létě budete hrát na Rock for People. Kde se vám hraje lépe?

Mám radši kluby, na festivalech je většinou trochu bordel a zmatek. Je to dost hektické a málokdy to klape, jak by mělo. V klubech je možnost komunikace. Ale samozřejmě jsou i úžasné festivaly, to se nedá bagatelizovat. Každý má svoje kouzlo, ale já mám raději ty kluby.

Všichni dnes vzpomínají, vydávají výběry hitů , točí DVD. A co vy?

My nic nechystáme, jsme na to trošku lemplové. Nedokážeme to zorganizovat a dát dohromady. Takže asi těžko.

A třeba nové CD?

Snad bude. Ale kdy, to nemám tušení. Doufám, že brzo.

Hrajete už víc než 30 let. Co vám hudba dává? A co bere?

Dává mi hodně. Myslím, že hudba je nejlepší věc, která existuje tady na tom světě. A nemyslím tím naši hudbu, to by znělo hodně divně. Myslím hudbu jako takovou. No, a bere mi taky hodně, protože to je velmi náročné, a tak mě to tak pomalu zabíjí.

Řekněte čtenářům, jaká je vaše nejoblíbenější píseň?

To samozřejmě nejde říct.

Máte rád holuby? Často se objevují ve vašich textech, vydali jste CD Hořící holubi.

Ne, s holuby mám naopak strašlivou válku. Tam, kde bydlím, bydlí naproti mně taková stařenka. Je sice hodná, ale ona je krmí a oni si zvykli sedat i na moje okna. A to je opravdu peklo – od pěti hodin od rána do noci. Kdyby aspoň něžně vrkali, ale oni bučí jako krávy, jsou drzí a jsou to v podstatě strašně nepříjemná stvoření. My jsme před lety udělali takovou desku, která se jmenovala Hořící holubi, tak mám pocit, že se mi teď asi mstí. Takže holuby opravdu rád nemám.

Jak vznikla vaše legendární skladba Marilyn Monroe? Byl jste opravdu zamilovaný do té „falešné bloncky“, nebo je to spíš alegorie?

Je to částečně deníkový záznam. Je to ze života, ano.

Natočili jste zajímavé album s orchestrem současné vážné hudby Agon Orchestra. Jaké místo ta deska má ve vaší diskografii? Vidíte ji jako zdařilý experiment, nebo jako logický vývoj?

Spíš zdařilý experiment, nemáme se za co stydět. Ale to v podstatě nebyla moje práce, to dělal dirigent a skladatel Agon Orchestra Petr Kofroň. Byl to jeho nápad, dělal aranže a celé to dal dohromady. Já jsem jen v podstatě písně dozpíval. Byl to výlet do neprobádané země a rozhodně to bylo zajímavé.

Vaše koncerty byly hodně divoké, krev na vašich rukou nebyla výjimkou. Ty časy už jsou pryč?

Ano. To bejvávalo. Už jsem se trošku zklidnil. (smích)

Ohlédnete–li se – jaké to bylo přebírat Cenu Thálie za vašeho otce, slavného dramatika?

Jaké to mohlo být? Já to nemůžu opěvovat , protože to jsem přebíral v té době, kdy tatínkovi bylo blbě. Takže to je špatné. Jinak je fajn, že to dostal. Tehdy jsem to přebral a utekl jsem – to se nedá nějak popisovat.

Vídáte se s bratrem Jáchymem?

Vídám, i když méně. Mám ho rád a s bratrem mám pěkný vztah.

Když něco píše, víte o tom?

Ne, nevím. Do toho nikomu nic není. Vím to, až když to má napsané.

Vy sám také píšete? Chystáte se vydat knihu?

Ano, snažím se psát. Zatím ale nebudu nic vydávat. Mně se nelíbí to, co píšu (smích).

Kdo je Filip Topol?

Zpěvák, herec, autor

Nar. 12. 6. 1965 , Praha , mladší syn dramatika a básníka Josefa Topola. Ve třinácti letech založil skupinu Psí vojáci.

Hrál ve filmu Zdeňka Tyce Žiletky (1994, přispěl i hudbou).

Hity: Sbohem a řetěz, Russian Mystic Pop IV. , Marilyn Monroe, Žiletky…

Psí vojáci vydali 19 CD či LP/EP.

KAROLÍNA GRZYBOWSKÁ

1.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies