VYBERTE SI REGION

Hana Zagorová: Budu zpívat, dokud budu vyprodávat koncertní sály...

Ostrava /ROZHOVOR/ - Hana Zagorová, rodačka z Ostravy-Petřkovic, vydala před několika dny novinkové album. Své fanoušky na ně nechala čekat sedm let. Čekání se ovšem vyplatilo deska s názvem Vyznání stojí za to. Obsahuje dvanáct písniček, které k sobě ladí a které spojuje charakteristický, hladivý zpěv populární zpěvačky.

7.6.2014 1
SDÍLEJ:

Hana Zagorová.Foto: Deník/Martin Divíšek

Album s novými nahrávkami vydáváte po sedmi letech; asi je to pro vás spíš radost. Zřejmě se nepotřebujete připomínat každý rok novou deskou…

Přesně tak. Na novou desku musí nazrát čas, a teprve když opravdu nazraje, stojí za to ji natočit. Zdálo se mi, že právě teď nadešla ta doba, kdy jsem desku natočit chtěla. Tak jsem ji natočila.

Řekla jste, že písničky na desku musí ladit, na albu jich je dvanáct. Z kolika jste vybírala?

Asi z dvaceti, tedy z malého množství. Moc nerada písničky odmítám. Navíc všichni ti staří bardi, se kterými spolupracuji dlouho, už vědí, co jim vezmu a co ne. Ti už píšou na jistotu. Vzájemně se známe dlouho, takže mi umí dodat píseň přímo na tělo. A zavoněly mi i písničky těch autorů, kteří se na mé desce objevují poprvé. Rozuměla jsem jim, alespoň se mi to zdálo, takže jsem je mohla a chtěla nazpívat.

K těm bardům: stane se vám někdy, že byste jejich písničku chtěla předělat, nebo ji odmítla?

Stane. Předělávání nemám ráda, takže autora spíše odkážu na jiného interpreta. Dělám to nerada, ale občas k tomu dojde. Rozhodně se do písničky nenutím.

Liší se nějak spolupráce s jednotlivými textaři? Na albu máte texty třeba od Eduarda Krečmara, Václava Kopty, po čase vám přispěl i Pavel Žák…

Ta spolupráce je v zásadě se všemi podobná. V tomhle případě s tím rozdílem, že Eda Krečmar má na mé nové desce jeden text a Václav Kopta tři. Musím říct, že když jsem dostala text k písni Náš Rubikon s hudbou Petra Maláska nebo k polské písni Rande u Zdi nářků, byla jsem oslněna. Po dlouhé době jste nazpívala text Pavla Žáka, to je asi další radost…

To je veliká radost! A je fajn, že k písničce Beethoven napsal hudbu Karel Vágner oba jak Vágner, tak Žák- patřili po desetiletí k mým nejbližším spolupracovníkům. Texty si píšete i sama; tvoříte je raději na muziku, nebo „na zelené louce"?

Ráda píšu na muziku, ta mi dodá impulz. Vzbudí ve mně chuť k napsání textu. A taky nápad. Tak tomu bylo i u tří francouzských písní na desce Vyznání. Jsou překrásné. Už když jsem je slyšela v originále, řekla jsem si:To je ono! Takové kdyby mi napsali čeští autoři!

Vzpomenete si na svůj vůbec první text?

První text jsem napsala na písničku Hany asi tak v sedmdesátém roce. Tehdy k tomu došlo z nutnosti. Chtěla jsem tu písničku zpívat, kapelník Richard Kovalčík mě zamkl v pokoji a řekl, že mě pustí ven teprve tehdy, až text napíšu. A stalo se. Po dlouhém váhání a odkládání jsem měla písničku tak zažitou, že jsem ho napsala za dvě hodiny.

Jedním textem přispěl na Vyznání i slovenský básník Ľubomír Feldek…

Poprosila jsem ho, aby sáhl do šuplíku. Udělal to a jsem za to moc ráda. Tuhle písničku vnímám trochu jinak než ty ostatní, pokládám ji za hereckou. I způsob natáčení byl jiný. Přišla jsem do studia, udělala jsem si poslechy, jednou jsem ji natočila a nechala ji tak. Žádné předělávky nebo opravy. Chtěla jsem ji mít z první vody načisto. Cítila jsem totiž, že je to písnička, která by se moc krásně dělala živě.

Ještě pár slov k českým autorům muziky, kteří na desku přispěli. Zdánlivě jsou to zástupci zcela odlišných hudebních žánrů…

A přitom ty písničky mají společný charakter, což je dobře. To je totiž základ k tomu, abyste mohli desku natočit. „Moji" autoři se strefili do žánru, který je mi blízký a který můžu zpívat. A všechno to aranžérsky sjednotil Dan Hádl. A udělal to skvěle. Přiznám se, že některé písničky jsem nazpívala jenom s pianem a on pak na tenhle polotovar dopisoval aranže. To se velice osvědčilo. To piano hrál úžasně klavírista Boom Bandu Ondřej Hájek. On se mnou skutečně dýchá. To zbožňuju.

Váš manžel, operní pěvec Štefan Margita, „začíná končit", tedy vyráží na turné, které se tak jmenuje. Co vy?

To by mě ani nenapadlo. Budu zpívat, dokud budu vyprodávat sály. Dokud si mě lidé budou žádat a budou chodit na moje koncerty. Dokud budu mít pocit, že to, co dělám, je naplňuje a tím pádem to naplňuje i mě.

(vlad, hla)

Autor: Redakce

7.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies