Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrát v klubu jen s klavírem? Je to návrat k začátkům, říká Never Sol

Česká Lípa /ROZHOVOR/ - Mimořádný koncert zažila v pátek Česká Lípa. Díky melancholickým klavírním skladbám a krásnému hlasu zpěvačky Never Sol.

27.10.2015
SDÍLEJ:

V České Lípě odstartovala Never Sol alias Sára Vondrášková v pátek večer své turné, na kterém vystupuje pouze sama s klavírem. Během koncertu zazněla i písnička Lay Down, titulní song z filmu Davida Ondříčka Ve stínu.Foto: Kristýna Slapničková

Ještě o ní hodně uslyšíme. To je jednoznačný závěr, ke kterému museli v pátek večer v České Lípě dospět návštěvníci klubu U bílýho černocha. Měli mimořádnou možnost naživo vidět a slyšet vycházející domácí hudební hvězdu, zpěvačku Never Sol alias Sáru Vondráškovou.

Je jí teprve šestadvacet let, ale už teď o ní recenzenti píší, že „její skladby přibližují českou hudební scénu k té evropské a světové". V České Lípě vystoupila sama jen s klavírem. „Je to návrat ke kořenům mých písní, protože přesně takhle, jen u piana, vznikají," řekla zpěvačka pár minut koncertu.

V České Lípě startuješ šňůru koncertů, na kterých vystupuješ úplně sama jen s klavírem. A v úvodu koncertu jsi říkala, že je to pro tebe zase něco jiného. Jak tedy vypadá tvoje běžné vystoupení? Lidé si tě spojují s Janem P. Muchowem. Když hraješ s ním, tak jsi u kláves?

Je to jinak. Honza Muchow produkoval před dvěma lety moji desku Under Quiet. Tenkrát jsem měla kapelu, ve které jsme hrály čtyři holky. Kapela se mezitím přeskupila a doteď jsme hrály ve dvou. Je to taková elektronická podoba, pouze synťáky. Klavír z toho úplně vypadl. Nedávno jsme začaly používat počítač. Hrozně dlouho jsem byla proti tomu, nelíbilo se mi mít počítač při vystoupení, zakomponovat ho do koncertu. Ale nakonec jsem ráda, můžu používat další hlasy i vysamplované piano.

Never Sol• vlastním jménem Sára Vondrášková
• je jí 26 let
• patří k největším hudebním objevům v Česku za poslední tři roky
• poprvé na sebe upozornila ústřední písní Lay Down k filmu Davida Ondříčka Ve stínu
• začínala vystupovat v pražské kavárně Café V lese, kde ji objevil producent Jan P. Muchow, se kterým připravila své první album Under Quiet
• v roce 2014 byla nominována na cenu Anděl pro Objev roku

Nicméně před rokem jsem měla koncert jen s klavírem v Písku v takovém malém klubu a přišlo mi, že to je to, co mi sedí nejvíc. Malý klub, malý prostor, intimní prostředí. Navíc já jsem všechny ty písně skládala na piano. Ano, většina z nich prošla další cestou, i já sama se s nimi snažím pracovat v počítači, a líbí se mi tahle cesta, ale přišlo mi hezké se vrátit zase zpátky a představit ty písně tak, jak vznikly. Je to i návrat do prostor, kde vzniká velmi úzký kontakt s publikem. Je to jako kdybych hrála doma pro kamarádku.

Hraješ na klavír ještě někde jinde? Nemyslím v rámci turné, ale třeba v nějaké kavárně nebo klubu, kam si pravidelně chodíš zahrát.

Teď ne. Ale hrála jsem v Café V lese, když začínalo. Tam vlastně všechno odstartovalo. S kámoškou jsme tam hrály na piano naše skladby a bály jsme se, že to nikoho moc nezajímá. Pak jsme tam začaly mít pravidelné koncerty a naposledy jsme tam hrály před půl rokem, ale v té současné podobě, takže bez piana. Ráda se tam vracím, ale že bych někde hrála stále, to ne. Vlastně právě proto vznikla i tahle šňůra jen s klavírem.

Tu máš teď před sebou, je ale něco dalšího, co teď připravuješ a na co hodně myslíš?

Teď zrovna čtyřiadvacet hodin denně myslím na divadelní představení Divočina, ke kterému připravuje choreografii moje kamarádka. Ptala se mě, jestli bych k tomu nechtěla udělat hudbu. Nikdy předtím jsem nic takového nedělala, ale vždycky jsem po tom toužila, složit třeba k divadlu nebo filmu hodinu nebo hodinu a půl hudby. Tak teď na tom pracuji, chodím na zkoušky a skládám.

V čem se to liší od skládání tvých vlastních věcí?

Je to úplně jiný typ práce. Když skládám pro sebe, tak mám sice úplnou volnost, ale už také mám svůj podvědomý styl, který se snažím občas překročit, ale stále se pohybuji ve stejné náladě. U toho představení mám ale danou určitou formu, musím vystihnout věci, které idea toho představení má naplnit. Je to pro mě výzva. Je to práce, při které začínám i pokračuji úplně jinak, než jsem zvyklá. Mám pocit, že mě to hodně obohacuje a moc mě to baví.

Mimochodem na závěr dnešního koncertu zazněla písnička, o které jsi říkala, že vznikla předevčírem. Neskládala jsi ji právě v souvislosti s Divočinou?

To se stalo, když už jsem zaklapla klavír a rozhodla se, že už nebudu pracovat. A pak jsem poslouchala nové album Lany Del Rey. A protože mám teď přes počítač nový velmi hezký zvuk piana, tak jsem z toho poslechu dostala chuť si něco zahrát. A najednou to tam přišlo. U skladeb, které hraju, to tak většinou bývá. Sednu si, hraju a nejednou to tam prostě je.

Někdy se týden snažím něco vymyslet a skládat, ale většinou to není ono. Vždycky to musí přijít hned. Jako kdybych se někam napojila a pak to všechno ze mě volně proudí ven.

Autor: Michael Polák

27.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok ve švýcarském Schaffhausenu.
AKTUALIZOVÁNO
4

Útok ve Švýcarsku. Pachatel zranil motorovou pilou nejméně pět lidí

Pivo Aurosa se prodává v třetinkové lahvi s růžovým nádechem.
DOTYK.CZ
4

České pivo určené výhradně ženám pobouřilo Britky. Je to sexismus, zlobí se

Zběsilá jízda z pivních slavností: mladík v BMW demoloval auta i stromky

Spoušť se škodou za téměř půl milionu korun po sobě zanechal řidič BMW, který se v neděli nad ránem vracel z pivních slavností. Bral vše, co mu stálo v cestě, a poničil i dvě zaparkovaná auta. 

Francouzi se bouří. Cigarety mají stát minimálně 10 eur

Francouzi patří k nejnáruživějším kuřákům v Evropě. Teď se na ně valí hrozba. Vláda plánuje, že stanoví minimální cenu za krabičku na deset eur. Měla by se zvýšit během následujících tří let.

Vezměte si malou půjčku do výplaty a po dovolené se budete divit

Krátkodobé půjčování poměrně nízkých částek je v kurzu několik posledních let. Někdy se mluví o tzv. mikropůjčkách. Problémy, které z nich někdy vyplývají, však mohou být velké.

O azyl v ČR za pololetí požádalo 713 cizinců, meziročně o 52 méně

/ANKETA/ Za šest měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 713 cizinců, což bylo meziročně o 52 méně. Vyplývá to z aktuální zprávy, kterou zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Nejčastěji letos azyl chtěli získat občané Ukrajiny, jejichž žádosti tvořily více než třetinu z celkového počtu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení