VYBERTE SI REGION

Michal Hrůza: Na Benátskou jsem se vracel jako domů

Ústí n. L., Liberec, Okoř /ROZHOVOR/ - Vydal slušné pop rockové album „Noc" (Universal Music, 2012), je spoluautorem hudby k dramatu Lidice a než vyrazí kytarista, zpěvák i autor Michal Hrůza na podzimní turné po Česku a natočí novou desku, chystá se na velké festivaly.

26.7.2012
SDÍLEJ:

Michal Hrůza a Kapela Hrůzy.Foto: archiv Rolničky

Na jubilejní 20. Benátské noci 2012 zahraje tento bývalý lídr Ready Kirken se svou kapelou Hrůzy v areálu Vesec v Liberci v sobotu 27. července od 14.25 na Kofola stage. V podhradí Okoře na Karlovarsku pak vystoupí na stejnojmenném festivalu, který má šťávu, na jeho 12. ročníku, v sobotu 18. srpna. Ústečané ho uslyší 1. září na festivalu Labské léto.

Jsem zvědavý

Michale, jak vnímáte festival Benátská noc a jeho problémy s počasím? Co říkáte na to, že se letos přestěhoval do nového areálu Vestec v Liberci? Mizí tak z Českého ráje…
Pro mě byla Benátská noc mimořádný festival proto, že k Malé skále, potažmo k Českému ráji, mám hodně blízký vztah. Takže jsem zvědav, jak to nové místo bude vypadat a jak ten festival dopadne.

Proč máte k Českému ráji takový vztah? Je to pěkné místo, které vás okouzlilo? Nebo jste tam vodil své lásky?
Je to podstatně jednodušší, narodil jsem se tam. A mí rodiče shodou okolností, než sehnali byt v Turnově, tak na konci 60. let bydleli v Malé skále. Takhle osobní vztah k ní mám.

Tedy bylo pro vás hraní v Malé skále na Benátské vlastně návratem domů, že?
(váhá) No v podstatě jo, dá se to tak říct. Ten kraj mám strašně rád, vždycky to pro mě v Malé skále byla krásná atmosféra.

V Malé skále jste se narodil?
Ne ne, mí rodiče tam bydleli, ještě než jsem se narodil.

A co festival Okoř, i to je pro hudbu zajímavé prostředí. Jak tento podhradní festiválek vnímáte?
To je pro mě festival specifický tím, že je jednodenní. Je to klasická akce v mimořádně krásném prostředí pod zříceninou. Takže tam zahraju rád a těším se i na kapely, které tam budou. Protože je to pro mě určitá špička české hudební scény… a já mezi nimi. Říkám to neskromně…

Jak trávíte léto? Při domlouvání rozhovoru jste prozradil, že vás čeká práce na chatě. Je to spíš manuální záležitost, nebo spíš vymýšlíte nové písničky?
Já jsem právě ve fázi, že pracuju spíš hlavou. „Neflákám se", ale ani tu nedělám žádné „revoluční práce". (smích) Spíš přemýšlím, protože jak jsme natočili a vydali desku „Noc", tak teď přemýšlím a dávám dohromady písničky pro její pokračování. Na podzim už bychom ji rádi začali točit…

Uslyšíme ji už celou na obou festivalech?
To ne, zatím z ní hrajeme čtyři nebo pět písniček. A to vzhledem k prostoru, který na festivalech je. Když člověk hraje zhruba tři čtvrtě hodiny, musí zahrát i písničky, které lidi znají a mají je rádi. Je to tedy průřez jak Bílou velrybou, tak albem Napořád i starými písničkami, které jsem dělal ještě za časů Kirkenů. Ale z těch nových je tam v podstatě většina, protože mám už třetí sólovou desku a z toho už se dá poskládat většina repertoáru.

Intuice i Paradigma

A které novinky zazní?
Intuice, Namaluj svítání, možná i písnička J.P. a Paradigma, uvidíme…

Obal alba „Noc" mě trochu mate. Už zde je připsáno slovo Den, název vaší plánované desky…
To je taková předzvěst. Ten Den je tam méně výrazný a v podstatě stejný grafický model bude u druhé části. Noc bude potlačená, aby to navodilo koncept Noci a Dne.

Co vás inspirovalo? Proč je první deska Noc a druhá Den? Má to být kontrast, že?
Základní rovina mé poslední deky je ta, že se tam zpívá o noci. Snažil jsem se na ní zachytit temnotu, to je ta hlubší rovina. A hlubší rovina světla a dne bude na druhé desce.

Na novince je pár písni romantických a jiné temné, ale myslíte při psaní i na tančící publikum? Byť taneční věc CD, Namaluj svítání, je s hudbou vašeho hráče na klávesy Karla Heřmana?
Ale to není moc taneční věc, zrovna… Ale taneční za prvé v tanečním rytmu jsou z minulé desky písničky V hotelu Morava nebo Napořád, tady to je spíš takový úderný klasický bigbítový riff.
A jestli myslím na tančící publikum? Popravdě, úplně ne. Spíš je tam takový zvláštní druh energie, je ale spíš než do hudby, vložená do těch slov, do sdělení.

Xindl ukolébá…

Píšete hity jiným, i Anetě Langerové, naopak ale máte na Noci písně od Ondry Ládka (Xindla X). V čem je pro vás jedinečný?
Ondra napsal text k Ukolébavce… Jednou jsme si řekli, že bychom si mohli udělat písničky navzájem. Ukolébavka z novinky je od našeho basáka Aleše Zenkla, je „kjůrovská", a la britští The Cure. Než jsme začal textovat, dal jsme ji Ondrovi… I to je parafráze na písničku od The Cure. Ačkoli jsem mu neříkal, že mi je to evokuje, on to tam zachytil. Je to trošku strašidelná ukolébavka.

Je to ukolébavka pro vaši dceru?
(zaváhání) Ne, to je míněné obecně. Ale je pravda, že když mi napsal Ondřej první verzi textu a já si představoval, že bych coby otec takovou písničku zpíval svému dítěti, přišlo mi, že to je strašidelné až moc. Tak jsem pak přemluvil Ondru, ať to trochu zjemní, teď je mírnější. Ona byla víc temná, malinko obrousil ty hrany.

Mluvíme-li o hororové atmosféře textu alba Noc, nelze nezmínit píseň Laura Palmer. Je to ta dívka z Lynchova seriálu Twin Peaks, jejíž smrt odstartovala sérii temných událostí? Či spíš symbol, představa, inspirace?
Je to přímo podle Lynchova filmu Twin Peaks: Ohni, se mnou pojď. Zpívám o té holce, která prožila hrozné věci, je to takový vzkaz pro ni, aby utekla, dokud je ještě čas.

Ale kdo ten příběh zná, ví, že je to váš marný boj, souhlasíte?
Ano, je to marný boj.

Ta písnička „straší" už v úvodu klávesami. To asi je přesně záměr, aby byla temná, že?
Přesně tak.

Vzpomenete si na své pocity po prvním shlédnutí toho kultovního amerického filmu či seriálu?
Jako první jsem viděl Lynchův film Lost Highway (1997). Naprosto mě okouzlil, pohltil, strašně dlouho jsem o něm pak přemýšlel… Ale ono už je to taky strašných let, hodně dávno.

Lynch je geniální

Co vás na něm tehdy pobavilo, a co fascinovalo?
Tenkrát jsem to viděl ve filmovém klubu, a bylo to pro mě strašně silný, zapůsobila na mě hlavně herečka Patricia Arquette, která tam hraje dvojroli. Prostě tenkrát jsem Lynchovi začal přicházet na chuť. Až nedávno jsem viděl film Twin Peaks: Ohni, se mnou pojď, a zase mě přesvědčil, že režisér Lynch má geniální rukopis. A tak mě napadlo: „Proč o tom neudělat i písničku?"

Vznikla vaše verze hitu Mňágy a Žďorp „Myslel jsem si, že je to láska" pro desku coververzí Mňágy? Byla to od Petra Fialy, šéfa Mňágy, „zakázka"?
Jo, Petr mě oslovil, jestli bych si nechtěl vybrat nějakou jeho písničku a zúčastnit se tohoto zajímavého projektu. Hned první mě napadlo: „Jestlipak je tam ještě volná. Myslel jsem si, že je to láska?", ta volná byla. Tak jsem ji trošičku upravil tím, že jsem některá slova vyházel, ale se svolením Petra.

Jste s ní spokojený?
Jsem, myslím si, že se nám povedla. Když jsme ji točili, něco se tam odehrálo. Strašně dobře hrála i zněla, já to Petrovi Fialovi řekl, že se mi to tak zvukově líbí, že bych si ji klidně na CD dal i já. Kdyby ji třeba nechtěl… A Petr na to, ať si ji tam samozřejmě dám, že bude rád, ale Mňága že si ji dá na desku taky. Myslím, že na naši desku pěkně zapadá.

A co na ni říkají fanoušci?
No to je právě to vtipný! Někdo mi řekl, že je to dobrá písnička a vůbec nevěděl, že to je předělávka od Mňágy.

Autor: Radek Strnad

26.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový šéf hradního protokolu: Návštěvu Bílého domu už začínáme chystat

ROZHOVOR – Miroslav Sklenář nahradí ve funkci vrchního protokoláře Jindřicha Forejta. Deníku při té příležitosti poskytl rozhovor. Hovoří v něm o svém vztahu k prezidentu Miloši Zemanovi i o plánované návštěvě USA. Rezignace Forejta ho prý nepřekvapila.  

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej ve prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies