VYBERTE SI REGION

Filozof za pianem aneb hudební aforismy

Kdo si přestavuje, že skladby Friedricha Nietzscheho tvoří hudební paralelu k jeho filozofickým pracím, bude překvapen.

4.9.2008
SDÍLEJ:

Friedrich Nietzsche se věnoval hudbě již od útlého dětství.Foto: Profimedia

Lehounké klavírní motivy ve stylu Chopina či Schumanna nepřipomínají ani v nejmenším onoho rozzlobeného nihilistu, jenž promlouvá skrze spisy Antikrist, Soumrak bohů či Tak pravil Zarathustra. Hudba byla Nietzscheho vášní, jednou z mála věcí, která mu na tomto světě dávala smysl. „Život bez hudby je jednoduše omyl, zbytečná námaha, vyhnanství,“ napsal jednou v dopise příteli.


Pro německého pianistu Michaela Krückera bylo převedení dochovaných fragmentů Nietzscheho skladatelských pokusů do zvukové podoby výzvou, jaké nedokázal odolat. Kombinace hudby a literatury ho fascinovala odjakživa - viz několik společných vystoupení s předními německými spisovateli a básníky. Známý koncertní umělec, sklízející úspěchy po celém světě, rovněž proslul svou zálibou v oprašování zapomenutých a neprávem opomíjených kompozic, které navíc pokud možno interpretuje na dobové nástroje.

Jeho nové CD Friedrich Nietzsche: Sämtliche Werke für Klavier solo sice není podstatným příspěvkem do historie vážné hudby, přináší ale nový pohled na rozporuplnou osobnost obdivovaného i zatracovaného filozofa. Autor teorie o „nadčlověku“ a „vůli k moci“ bral hodiny piana od svých šesti let. Už v mládí do sebe vstřebal širokou paletu stylů, od zadumaného světa Beethovenových sonát přes soudobé melodie až po vznešené zpěvy chrámového sboru, jež ho coby syna luteránského duchovního ovlivnily přinejmenším podvědomě.

Umění je v každé dobré větě

I když se jako skladatel nikdy nedopracoval k tomu, aby začal tvořit opravdu podstatná díla, odborníci se shodují, že měl i v tomto směru mimořádný talent. Ze vzpomínek jeho současníků vyplývá, že byl považován za velmi zručného pianistu. Během středoškolských studií se sám vzdělával v hudební teorii - především četbou knih Beethovenova učitele Johanna Georga Albrechtsbergera. Když roku 1864 přijel studovat klasickou filologii a teologii do Bonnu, ze všeho nejdříve se vypravil položit věnec na hrob Roberta Schumanna.

Právě Schumannovy, Chopinovy a i některé Lisztovy etudy inspirovaly mladého Friedricha k prvním samostatným pokusům. Nietzsche si prošel obdobím adorace Richarda Wagnera, ale v okamžiku, kdy se Wagner začal soustředit na hudební drama, filozofovo prvotní okouzlení se vytratilo. Podle něj Wagner svázal hudbu do slov - oproti tomu Chopin ji ze slov vymanil a potvrdil, že se jedná o zcela autonomní uměleckou oblast s vlastní ideou a logikou.

Popravdě, když se začteme do Nietzscheho psaných děl, zjistíme, že se mu přihodil pravý opak než Wagnerovi. Rytmus, kadence i tón jeho vyjadřování, to vše je nadmíru podřízeno hudebním zákonům. „Kolik Němců ví, a považuje za důležité vědět, že umění se skrývá v každé dobré větě? Kdo nechápe kupříkladu její tempo, tomu je taková věta nesrozumitelná.“ Dokonce šel tak daleko, že byl schopen nejprve složit melodii a poté hledat báseň, která by se k ní hodila.

Klavírní aforismy

Krückerovo album přináší všechny nosné celky i rozpracovaná či opuštěná torza z filozofovy pozůstalosti, čímž vzniká v posluchačově mysli vskutku zajímavá mozaika -ne nepodobná Nietzscheho nedokončeným úvahám o životě a umění. Ty měly formu aforismů, a i jeho hudební střípky k nim lze připodobnit. Krátké hudební sentence, někdy s pointou, jindy bez pointy, ovšem nikdy bez nápadu.

Friedrich Nietzsche hudbou skutečně žil a dýchal. Svou zásadní knihu Tak pravil Zarathustra považoval za symfonii, spis Genealogie morálky zase charakterizoval jako sonátu o třech dějstvích. „Na všechny, které nezajímá hudba, by se mělo pohlížet jako na stupidní, zvířecká stvoření,“ zapsal si rozčileně, když mu bylo čtrnáct. Možná že díky této subtilní, neřkuli něžné nahrávce dostane na svou stranu alespoň část z těch, kteří jeho filozofii vlivem pozdějších dějinných událostí odsuzují jako výtvor právě takového stupidního zvířete.

Michael Krücker - Friedrich Nietzsche: Sämtliche Werke für Klavier solo
NCA/BMSCompany 2008
Celkový čas 78:56

Autor: Michal Bystrov

4.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies