VYBERTE SI REGION

Filozof za pianem aneb hudební aforismy

Kdo si přestavuje, že skladby Friedricha Nietzscheho tvoří hudební paralelu k jeho filozofickým pracím, bude překvapen.

4.9.2008
SDÍLEJ:

Friedrich Nietzsche se věnoval hudbě již od útlého dětství.Foto: Profimedia

Lehounké klavírní motivy ve stylu Chopina či Schumanna nepřipomínají ani v nejmenším onoho rozzlobeného nihilistu, jenž promlouvá skrze spisy Antikrist, Soumrak bohů či Tak pravil Zarathustra. Hudba byla Nietzscheho vášní, jednou z mála věcí, která mu na tomto světě dávala smysl. „Život bez hudby je jednoduše omyl, zbytečná námaha, vyhnanství,“ napsal jednou v dopise příteli.


Pro německého pianistu Michaela Krückera bylo převedení dochovaných fragmentů Nietzscheho skladatelských pokusů do zvukové podoby výzvou, jaké nedokázal odolat. Kombinace hudby a literatury ho fascinovala odjakživa - viz několik společných vystoupení s předními německými spisovateli a básníky. Známý koncertní umělec, sklízející úspěchy po celém světě, rovněž proslul svou zálibou v oprašování zapomenutých a neprávem opomíjených kompozic, které navíc pokud možno interpretuje na dobové nástroje.

Jeho nové CD Friedrich Nietzsche: Sämtliche Werke für Klavier solo sice není podstatným příspěvkem do historie vážné hudby, přináší ale nový pohled na rozporuplnou osobnost obdivovaného i zatracovaného filozofa. Autor teorie o „nadčlověku“ a „vůli k moci“ bral hodiny piana od svých šesti let. Už v mládí do sebe vstřebal širokou paletu stylů, od zadumaného světa Beethovenových sonát přes soudobé melodie až po vznešené zpěvy chrámového sboru, jež ho coby syna luteránského duchovního ovlivnily přinejmenším podvědomě.

Umění je v každé dobré větě

I když se jako skladatel nikdy nedopracoval k tomu, aby začal tvořit opravdu podstatná díla, odborníci se shodují, že měl i v tomto směru mimořádný talent. Ze vzpomínek jeho současníků vyplývá, že byl považován za velmi zručného pianistu. Během středoškolských studií se sám vzdělával v hudební teorii - především četbou knih Beethovenova učitele Johanna Georga Albrechtsbergera. Když roku 1864 přijel studovat klasickou filologii a teologii do Bonnu, ze všeho nejdříve se vypravil položit věnec na hrob Roberta Schumanna.

Právě Schumannovy, Chopinovy a i některé Lisztovy etudy inspirovaly mladého Friedricha k prvním samostatným pokusům. Nietzsche si prošel obdobím adorace Richarda Wagnera, ale v okamžiku, kdy se Wagner začal soustředit na hudební drama, filozofovo prvotní okouzlení se vytratilo. Podle něj Wagner svázal hudbu do slov - oproti tomu Chopin ji ze slov vymanil a potvrdil, že se jedná o zcela autonomní uměleckou oblast s vlastní ideou a logikou.

Popravdě, když se začteme do Nietzscheho psaných děl, zjistíme, že se mu přihodil pravý opak než Wagnerovi. Rytmus, kadence i tón jeho vyjadřování, to vše je nadmíru podřízeno hudebním zákonům. „Kolik Němců ví, a považuje za důležité vědět, že umění se skrývá v každé dobré větě? Kdo nechápe kupříkladu její tempo, tomu je taková věta nesrozumitelná.“ Dokonce šel tak daleko, že byl schopen nejprve složit melodii a poté hledat báseň, která by se k ní hodila.

Klavírní aforismy

Krückerovo album přináší všechny nosné celky i rozpracovaná či opuštěná torza z filozofovy pozůstalosti, čímž vzniká v posluchačově mysli vskutku zajímavá mozaika -ne nepodobná Nietzscheho nedokončeným úvahám o životě a umění. Ty měly formu aforismů, a i jeho hudební střípky k nim lze připodobnit. Krátké hudební sentence, někdy s pointou, jindy bez pointy, ovšem nikdy bez nápadu.

Friedrich Nietzsche hudbou skutečně žil a dýchal. Svou zásadní knihu Tak pravil Zarathustra považoval za symfonii, spis Genealogie morálky zase charakterizoval jako sonátu o třech dějstvích. „Na všechny, které nezajímá hudba, by se mělo pohlížet jako na stupidní, zvířecká stvoření,“ zapsal si rozčileně, když mu bylo čtrnáct. Možná že díky této subtilní, neřkuli něžné nahrávce dostane na svou stranu alespoň část z těch, kteří jeho filozofii vlivem pozdějších dějinných událostí odsuzují jako výtvor právě takového stupidního zvířete.

Michael Krücker - Friedrich Nietzsche: Sämtliche Werke für Klavier solo
NCA/BMSCompany 2008
Celkový čas 78:56

Autor: Michal Bystrov

4.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies