Ida Kelarová se stala vášnivou jazzwoman

Koketérie s jazzem není u Idy Kelarové ničím novým, ovšem na desce Aven Bachtale! se jazzovému výrazu přiblížila dosud nejvíc. Tedy pokud nepočítáme živé DVD Jazz, natočené společně se sestrou Ivou Bittovou na vystoupení v Lucerně. „Jedním z mých impulsů byla potřeba změny, chtěla jsem vnést do zásadních principů jazzu nové téma, s vlastním prožitkem a vášní, prostě tak po cikánsku,“ vysvětluje Ida Kelarová pohnutky k natočení desky.

Jazz „po cikánsku“

Zásadním pilířem nahrávky je krom již dostatečně vychváleného pěveckého umu Kelarové především klavír Ondreje Krajňáka, slovenského muzikanta uznávaného jak v oblasti jazzu (alba s kapelou Hot House či v duu s Radovanem Tariškou), tak vážné hudby. Krajňák díky precizní znalosti jazzového slovníku dokáže chápavě následovat všechny nálady, ke kterým ho sólistka ve své „jazzově-romské“ vizi vede. Ke zpestření přispěla i řada hostů, namátkou izraelský hráč na perkuse Yonatan Bar Rashi či německá zpěvačka Nicole Nagel.

Původní repertoár

Kelarová vsadila převážně na původní repertoár z pera svého partnera Desideria Duždy, který sype jazzové harmonie z rukávu, jakoby nikdy nepsal nic jiného. Album doplňuje směska romských tradicionálů, která zapadá do jazzového výraziva podobně snadno jako třeba černošské spirituály. Do repertoáru pasují i dvě romsky otextované skladby latinskoamerických klasiků, Argentince Astora Piazzolly a Brazilce Luize Bonfá.

Obstojí i v zahraničí

Největším kladem desky Aven Bachtale! je fakt, že nezní jen jako zjazzovaná romská muzika, ani jako jazz s romskými prvky. Nic netrčí. Všechny vlivy přirozeně splývají v amalgam, k čemuž přispívá krom citu muzikantů i přirozená povaha romských žánrů, které vždy přirozeně nasávaly a invenčně přetavovaly kulturní vlivy okolí. Aven Bachtale! představuje soudržnou a originální nahrávku, dalekou jazzovému i folkloristickému akademismu, která obstojí i v mezinárodním měřítku.

TOMÁŠ S. POLÍVKA