Jan a František Nedvědi: Naše bratrské vztahy? Skvělé, jsme přece spolu na pódiu

Loni jste po 15 letech, v době, kdy jste podle bulvárních deníků stále byli „v bratrské válce", vydali společné album. Co rozhodlo o tom, že vzniklo Souhvězdí jisker?

Myslím, že rozhodl čas, příležitost a možná i vědomí, že už by třeba nemuselo žádné společné album být (usmívá se). Tak jsme se dohodli, že když už spolu hrajeme, není důvod to CD neudělat.

Lidé vás mají zafixováni hlavně prostřednictvím hitů jako Stánky nebo Frankie Dlouhán. Jak reagují na nové písničky?

Nové písničky jsou v jistém směru v novém obleku. Myslím, že zajímavém. Spojení muzikantů, kteří s námi na desce spolupracovali (například bluegrassová kapela Monogram nebo Luboš Novotný z Druhé trávy  - pozn. red.), a Honzových písní vytvořilo zajímavý výsledek. Na nové písničky máme velmi dobré ohlasy, posluchačům se tedy zřejmě líbí.

Většina veřejnosti si vás přesto asi spíš představuje jako ty muže s kytarou hrající Stánky. Vyrážíte ale stále k táboráku, nebo už jde spíš jen o výjimečnou kratochvíli?

Musíte trochu přihlédnout k našemu věku, k času, který trávíme na pódiích a v neposlední řadě i k rodinám. Moc času již nezbývá, a tak se čas strávený v přírodě omezil na jednotlivá pozvání. Mimo to bydlíme oba na venkově s dostatkem čerstvého vzduchu, přírody a soukromých táboráčků na našich zahrádkách.

A jak reagujete, když vás u tohoto „soukromého táboráčku" známí poprosí: „Zahrajeme si Stánky?"

Je to taková výjimečná situace, že podlehneme a těšíme se, že naše písničky jsou stále v oblibě.

Máte teď koncertně docela napilno, přesto, co děláte ve volném čase?

Volný čas? Moc nám ho nezbývá, ale když tak… vaření, tenis… ale hlavně rodiny.

Protože bulvár stále píše ledacos, nemohu se nezeptat: Jak v současnosti vycházíte se svým bratrem?

Vycházíme spolu skvěle, jinak bychom nemohli spolu stát na jednom pódiu.

Tento měsíc je tomu 16 let od vašeho památného, vyprodaného koncertu na Strahově. Co se vám vybaví při vzpomínce na tuto akci?

Vybaví se nám 70 000 lidí ochotných si s námi zazpívat, přijet na Strahov a užít si něčeho, co se jen tak nevidí a neslyší.

Dokážete si představit, že by se dnes něco podobného ještě zopakovalo?

Možná, že ano, možná, že ne. Nikdo neví. Ale Strahov byl jen jediný a neopakovatelný.

Může si hudebník vůbec přát ještě „něco víc", než je podobný koncert?

Myslím, že ne. Kdo to neprožil z pódia, neumí si představit, jak je to krásné.

Vraťme se do blízké budoucnosti: Na nadcházejících koncertech v Lysé nad Labem a Berouně s vámi bude vystupovat Věra Martinová. Co vás svedlo dohromady?

My se známe dost dlouho, ale nikdy nás nenapadlo, že bychom mohli hrát společně. Až teď s tím přišel pořadatel těchto koncertů. A byl to velmi dobrý nápad!

Ve středočeských městech odehrajete téměř tříhodinové koncerty… Na jaké písničky se návštěvníci mohou těšit?

Posluchači se můžou těšit na písničky, které nás provází vlastně od našich začátků, samostatných koncertů a opětovného setkání po tolika letech. Určitě tedy zazní Stánky, Kočovní herci nebo Podvod a nakonec i písničky z nového alba Souhvězdí jisker.