VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když to jazzman rozbalí

Praha - Staré jazzové desky jsou dnes prakticky nesehnatelné a jejich remasterované verze, pokud vůbec existují, bývají dvakrát tak drahé než cédéčka z oblasti středního proudu.

5.7.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia.cz

Už proto je záslužný projekt německé společnosti Membran Music (u nás zastupované firmou BMS Company), která pod názvem Original Long Play Albums vydala na kompaktních discích 40 hudebních klenotů ze zlaté éry amerického jazzu. V obalech, které schválně připomínají odrbané desky z antikvariátu, se skrývají původní nezkrácené nahrávky, tedy žádné kompilace, jak tomu u starého jazzu začasté bývá.

Připočtěme obsáhlý booklet s průvodním slovem z originálního přebalu a s novým zasvěceným komentářem, amáme tu za slušnou cenu (299 Kč za kus) opravdu vzácnou a stylově vytříbenou sbírku.

Poučený posluchač ocení, že jsou zde zastoupeny všechny styly, od tradičního neworleanského dixielandu a konkurenčního kreolského jazzu přes uhlazené salonní orchestry až po první experimentátory, z jejichž odkazu se vyvinuly styly jako bebop nebo hard bop. Největším lákadlem celého kompletu jsou ale alba dokumentující někdejší módu hvězdných jam sessions, při nichž se ve studiu mohly potkat osobnosti, které by se při běžných „kšeftech“ nejspíš minuly.

Taková nahrávání se často odbyla za jeden víkend a hudebníci při nich plně improvizovali, bez nejmenšího tušení, kam je dané téma zavede. Příkladem nejpovedenějších jam sessions z 50. let minulého století jsou hned první dvěCDz edice Original Long Play Albums, přičemž zejména to s číslem 1 stojí za malou rekapitulaci.

Pět minut po dvanácté

Album A Buck Clayton Jam Session, kterému se také říká podle titulní skladby How Hi The Fi, obsahuje čtyři instrumentálky a bylo natočeno během dvou dnů, 31. března 1954 a 14. prosince 1958. Jam session, které se zúčastnila taková esa jako kytarista Steve Jordan, pianista Sir Charles Thompson, bubeník Jo Jones a klarinetista Woody Herman, uspořádal známý producent George Avakian za asistence dnes už legendárního talent scouta Johna Hammonda. Ústřední postavou večírku se ovšem stal kansaský trumpetista Buck Clayton, jenž začínal u Counta Basieho, takže není divu, že se mu podařilo ve studiu společnosti Columbia shromáždit celou původní rytmickou sekci Basieho orchestru.

Dokonce se traduje, že když po čase tato deska zazněla u Basiů doma, Countova žena se obrátila na manžela a pravila: „Bille, a tohle jsi nahrál kdy?“ Claytonovi se také povedlo přemluvit dlouholetého doprovodného pianistu zpěvačky Sarah Vaughanové Jimmyho Jonese, aby se vrátil z hudebního důchodu a ještě jednou předvedl, co umí. A konečně, v době, kdy se album mělo nahrávat, přinesl kdosi zprávu, že má městem projíždět orchestr Louise Armstronga. Jeho členové byli tedy okamžitě přibráni na palubu, stejně jako Woody Herman, jehož band právě mířil přes New York do Evropy.

Herman měl už sice klarinet zabalený a připravený k naložení do letadla, s nímž mínil druhý den ráno odcestovat, jeho poslíček však dokázal členy letištního personálu na poslední chvíli přemluvit. Nástroj dorazil do studia pět minut po začátku nahrávání, mistr svého oboru se ale okamžitě chytil a velká show pro pár shromážděných diváků mohla začít.

Jelikož producent trval na alespoň jedné původní kompozici, připravil Buck Clayton pro své spoluhráče odvážnou úpravu jednoho z nejhranějších jazzových standardů How High The Moon a nazval ji vyzývavě How Hi The Fi, čímž si chtěl rýpnout do tolik vychvalované akustiky studia, v němž se jamování odehrávalo. Nakonec z toho byla čtrnáctiminutová improvizace. Následovaly stejně dlouhé variace na písně Blue Moon a Sentimental Journey a svou krasojízdu zakončil Claytonův all-star band skladbou Moten Swing, v níž si zavzpomínal na pianistu Basieho orchestru Bennieho Motena.

Original Long Play Albums Membran Music / BMS Company

5.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies