Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jazzrock, útočiště hlavně pro nepohodlné rockery

V 70. letech, v dobách komunistické „normalizace“, se totalitní cenzoři mimoděk postarali o zajímavý jev. Svobodomyslný rock se stal „ideově závadným“ a řada rockerů z donucení naskočila na jazzrockovou vlnu.

17.2.2009
SDÍLEJ:

ČESKOSLOVENSKÝ JAZZROCK. K pozoruhodným nahrávkám ze 70. let, jež se nyní dočkaly reedice, patří i album Impuls stejnojmenné kapely (na snímku) z roku 1977.Foto: Indies Happy Trails

Vznikla řada pozoruhodných nahrávek, například alba kapel Energit, Impuls, Mahagon či Combo FH, která nyní znovu vycházejí v reediční řadě nazvané Československý jazzrock.

Rock, ohrožující „mravní výchovu socialistické mládeže“, se u nás prosadil po částečném uvolnění komunistických opratí v 60. letech. Jako součást oficiální kultury o mnoho nepřežil vpád vojsk Varšavské smlouvy. Jakmile se nově povýšeným soudruhům podařilo nastolit sovětskou linii, začali postupně likvidovat nepohodlné osobnosti kulturního života včetně rockových hudebníků. Těm „nepoučitelným“ zakázali činnost, donutili je k přechodu do undergroundu a kriminalizovali. Ostatní rockeři se rozutekli do kapel popových bavičů nebo rockové prvky okleštili. Ti muzikantsky šikovnější a zásadovější zvolili jazzrock, který mocipánům tak nevadil, protože ho považovali za menšinový a navíc se často obešel bez zpěvu a textů, ve kterých by se mohly skrývat dvojsmysly. Jazzrock se dočkal ohromné posluchačské odezvy, protože začal suplovat chybějící rockovou scénu.

Ostrůvky hudební svobody

K nejzajímavějším nahrávkám z dosavadních čtyř titulů reediční řady patří souborné vydání desek kapely Energit, kterou založil utečenec z Prokopových Framus Five, kytarista Luboš Andršt. Energit vznikl jako skupina hardrocková, ve které původně figurovali i muzikanti z „mišíkovského“ Flamenga, včetně epizodního členství samotného Mišíka. Hardrockovou éru dokumentují vzácná, prvně vydaná dema z let 1973-1974, která jsou na 2CD obsažena jako bonus. Jak doba přitvrzovala, změnilo se zaměření Energitu na jazzrock a v obsazení se objevil například klávesista Emil Viklický. Obě oficiální LP Energitu z let 1975 a 1978 skutečně neztratila energii, řada motivů se neztratí ani v éře acid-jazzu. Druhému LP Piknik dodává svěžest injekce funky.
Funkovou životnost si zachovalo i eponymní album kapely Impuls klávesisty Pavla Kostiuka, basisty Františka Uhlíře, trumpetisty Michala Gery, kytaristy Zdeňka Fišera a bubeníka Jaromíra Helešice. Impuls ostatně vydržel, byť bez Gery, koncertovat až do „porevolučních“ dob. Zamrzí pouze, že Impulsu nebylo za totality umožněno natočit víc materiálu.

Čas se asi nejvíc podepsal na deskách Magahonu. Méně na eponymním debutu (1978), který baví hráčským přetlakem předčasně zesnulého kytaristy Jiřího Jelínka (hrál i s Mišíkem v Etc.), hostováním houslisty Jana Hrubého, zostra odsekávající dechovou sekcí i mladickým entusiasmem Michaela Kocába. Ovšem druhé, zpívané album Slunečnice pro Vincenta van Gogha (1980) navzdory vynalézavé kytaře Michala Pavlíčka zestárlo. Představuje nepříliš šťastný kompromis mezi jazzrockem a dobovým popem s „křížovkářskými“ texty o ničem. Existenci Mahagonu rázně utnula emigrace rozčarovaného šéfa skupiny, baskytaristy a skladatele Petra Klapky a jeho manželky, zpěvačky Mahagonu Zdeny Adamové.

Alba skupiny Combo FH, založené Danielem Fikejzem, už vznikala v trochu jiné době a jazzrocku se jen dotýkají. Instrumentální LP Věci (1980) neztratilo nakažlivý hudební humor. Následující písničková deska Situace na střeše (1985) zachycuje zásadní proměnu Comba FH, které si pohrává s novou vlnou i parodickými názvuky novoromantismu a jazz užívá jen jako koření. Dobové automatické bicí srážejí zvuk do archaičnosti, ale samotné písničky s vtipnými texty a v dobrém slova smyslu hitovými melodickými nápady souboj s časem vyhrály.

Všechny čtyři tituly zdobí pečlivá ediční práce, řada bonusových nahrávek buď původně nevydaných, nebo obsažených jen na kompilacích a singlech, a v neposlední řadě obsáhlé booklety nabité informacemi a rozhovory s protagonisty. Záslužný vydavatelský počin dokazující, že jazzrocková ulička hudební historie nebyla tak úplně slepá, jak často hlásala kritika.

Energit: Energit (1975) & Piknik (1978), 2CD, 79:50 + 68:15 min.
Impuls: Impuls (1977), 79:03 min.
Mahagon: Mahagon (1978) & Slunečnice pro Vincenta van Gogha (1980) 2CD, 70:03 + 43:07 min.
Combo FH: Věci (1981) & Situace na střeše (1985), 2CD, 72:45 + 74:02 min.
Vydavatel: Indies Happy Trails ve spolupráci se Supraphon Music.

TOMÁŠ S. POLÍVKA

17.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

VIDEO: U Belgie našli zachovalou ponorku z 1. světové války. I s posádkou

Vyprodaný sál Grandhotelu Ambassador viděl celkem jedenáct zápasů.
9

„Jsem v poho“, hlásil Peleška s přeraženou nohou

Při cvičení Západ 2017 došlo k nehodě, střela zamířila mezi novináře

/VIDEO/ Dva lidé byli údajně zraněni při rusko-běloruském cvičení Západ 2017. Informaci přinesl ruský server 66.ru, který z útoku zveřejnil i video. Podle něj ruský bitevní vrtulník Kamov Ka-52 vypálil raketu vzduch-země mezi novináře. Ruská armáda tuto zprávu popřela a označila ji jako "záměrnou provokaci“. Mluvčí Kremlu odmítl situaci komentovat.

Začíná kampaň Číst Havla. Dětem přiblíží Havla jako literáta

Knihovna Václava Havla dnes spustila kampaň Číst Havla, která chce žákům základních a středních škol pomoci poznat Václava Havla nejen jako velkou postavu české historie, ale především jako čtivého a podnětného spisovatele.

Na sdílení kol půjde 20 milionů. Města mohou žádat o dotace

Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace ze Státního fondu životního prostředí. Na takzvaný bikesharing je určeno 20 milionů korun. O peníze mohou žádat města, dopravní podniky i soukromé firmy. Dalších 20 milionů půjde do osvěty pro ekologicky čistou dopravu. 

Česká meziválečná avantgarda boduje. Toyen, Šíma a Kupka stojí miliony

Na zahraničních aukcích se z českých autorů stále nejlépe prodávají jména spojená s meziválečnou avantgardou. Mezi nejdražšími bohemiky první poloviny letošního roku figurují obvyklá jména, tedy Toyen, Josef Šíma a František Kupka. Mezi desítkou nejdražších děl českých autorů mají každý po dvou dílech. Ke koupi deseti nejdražších bohemik by případný zájemce potřeboval 2,2 milionu eur, tedy asi 57 milionů korun, uvádí server Artplus.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení