VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Josef Fousek: Smích i pláč, to jsem já

Luženičky /ROZHOVOR/ – Humorem a písničkami bavil nedávno Pepa Fousek hosty Jakuba Macha v Luženičkách. Během svého vystoupení uvedl, že má velkou trému. Deníku následně poskytl rozhovor. Muži mnoha uměleckých řemesel se po minulém režimu rozhodně nestýská, avšak k současnému způsobu demokracie má své výhrady.

3.12.2011
SDÍLEJ:

Josef Fousek hrál ve stodoleFoto: DENÍK/Milena Cibulková

Skutečně jste měl trému nebo jste to jen tak ´hrál´?

Skutečně, měl jsem ji, tady není moje prostředí. Hraji všechno v klubech, biografech. Ještě vím, že jsou tady prvotřídní muzikanti z Bluesberry a kapely Dlouhej kouř, ty lidi by asi na mne nikdy nešli…

Proč myslíte?

Protože mne sem pozval jeden člověk a lidi přišli na ty, kteří hrají jinou muziku, jinej styl.

Bylo pro vás dnešní vystoupení těžké?

To určitě, protože lidi, kteří na mne choděj, kteří mne znaj, ti mi prominou všechno, ale tady to bylo pro mě zodpovědný. Bál jsem se…

To vám ani nemohu věřit…

Pak jsem udělal, co jsem dělal jinde – smích i pláč.

Už jste vůbec někdy hrál ve stodole?

Ne, nikdy! Ve stodole jsem akorát před lety na Berounce spal. Je to pro mne premiéra.

Jak jste se sem dopravil?

Jeli jsme autem z Kladna, syn Tomáš řídil, a jsem tu s manželkou, se kterou jsem nedávno oslavil 50 let společného života. Brali jsme se tehdy 11. 11. v 11 hodin.

Jak jste výročí oslavili?

Hrál jsem zrovna v Horšovském Týně, měl jsem tam hrozně moc lidí a měl jsem z toho velikou radost, že na mne nemusejí doplácet..

Jste tady na Domažlicku nebo v kraji často? Jaký byl váš poslední koncert někde v okolí?

Nedávno jsem hrál v Klatovech na radnici, pozval mne pan starosta.

Na radnici?

Ano, v obřadní síni.

Jak se vám tam vystupovalo?

Perfektně. Dozvěděl jsem se tam, že mne poslouchají na Plzni, kde mám v Českém rozhlase pořad Fouskův svět. Připravuji další, vysílat se to bude v neděli po 10. hodině a pak ještě opakování. Připravuji se to opravdu zodpovědně.

Jak se vám v Plzni natáčí?

Jsou tam ke mně slušní, dobří, navíc jsem v Plzni čestným prezidentem vzpěračů Old Power Club, což jsou vzpěrači veteráni.

Co pro vás tohle čestné prezidentství znamená a je to jediná pocta, jíž jste se dočkal?

Ještě mne taky udělali čestným občanem Kladna a Křivoklátu a nadace umělců mi dala Grand Prix, tu mi předával primátor Prahy pan Svoboda.

Co jste si pomyslel, když jste dostával poslední zmíněnou cenu?

Povídám vedle Filipovské: Člověče, děvče, to nám dávají na konci života! Medaile se přece nedávají mladejm lidem! Ale měl jsem z toho radost. A cena to nebyla poslední. Dneska jsem měl být na Kladně, kde mi lidi dávali hlasy do hudební ankety Kladenského deníku Kladenský Otík 2011, kde jsem se dostal po Borovi Křížovi do Síně slávy.

Nelitujete, že u vyhlášení Otíka nejste?

Slíbil jsem, že zahraju tady, takže jsem jim přes rodinu, která mne tam zastoupila, aspoň vzkázal: Všem lidem přeji pohodu, kterou dává hudba, básně a literatura. Tam, kde je hudba a pohoda, tam se nestřílí. Nesmírně si ocenění vážím a opravdu jsem to nečekal. Jak koukám na hodinky, už to za mne přebrali.

Nemrzí vás, že tam teď nejste, že jste si dnes na vyhlášení ankety nezahrál?

Víte, je to zvláštní, ale v Kladně jsem ještě nehrál. Hrál jsem v Americe, Austrálii, ve Švýcarsku, ve Švédsku a Německu, ale na Kladně jsem koncert ještě neměl.

Neříkejte, že vás ´doma´ nechtějí?

…to je takový, že já tam mám trému. Koncert ne, ale hrál jsem tam zdarma pro domov důchodců, protože vím, co to je stáří a nemoc, hodně písniček jsem napsal po nemocnicích a v sanatoriích. Pak jsem tam hrál také pro studenty Univerzity třetího věku, ale koncert opravdu ne.

Hrajete pro seniory i jinde?

Byl jsem například ve Strakonicích, v tom hezkém domově důchodců, pochopitelně zadarmo. V Klatovech jsem byl…

Znáte vůbec nedaleké Domažlice, byl jste tu někdy ve dne?

V Klatovech ano, v Domažlicích ne. Co jsem ale viděl fotografie, tak jsou krásné a jestli se nepletu, tak v Domažlicích je socha pana faráře Příhody, pamatuji si to proto, neboť moje žena je Příhodová. Jinak mám tenhle kraj moc rád – to není, jako každý říká, když někam přijde hrát, ale já jsem tady prožil se Šimkem Oslí cesty, pak jsme napsali knížku Putování s oslem, která byla třikrát vyprodaná. Hlavně jsem ale nedaleko prožil rok jako dělník.

Skutečně jako dělník a kde přesně?

Ano, sekal jsem trávu kosou, tahal (rodil-pozn. red.) jsem telata ve Strážném. Bylo to v roce 1955, to už nás chodili hlídat se samopaly za dráty.

Co vám tato zkušenost dala?

Naučil jsem se mít lásku k přírodě a vážit si zemědělské práce.Tam jsem psal první věci, pil jsem i rum, kouřil jsem, ale pak jsem toho nechal. Začal jsem dělat sport, ten mi šel.

Na Wikipedii jste zmiňován jako člověka několikera řemesel…

Psal jsem povídky, měl už jsem kolem padesáti fotografických výstav, teď mám právě jednu v Odolené Vodě. Jsem všestranný, ale musím se už šetřit.

Co – podle vás – ve vaší tvůrčí činnosti převažuje, čeho si nejvíce vážíte?

Nejvíc, čeho si vážím, je to, že jsem oblíbenej u lidí, že mne poslouchají. Ale vůbec nejvíce si vážím toho, že mám rodinu, to je pro mne prvořadé. Žena to se mnou neměla lehké – já nebyl manžel, toulal jsem se, lidi okolo mě. Ale mám velikou radost, že i přesto jsme manželství zachovali, je to moje největší vítězství. Napsal jsem sice 25 knih, ale nejvíce miluju to a mám radost, když stojím před lidma a oni se smějí.

Řada z nás si teď v listopadu určitě vzpomene na listopad 1989. Co vy?

Mně se nestejská po minulém režimu, lidi, kteří to říkají, těm se stejská po mládí, byli tehdy mladí. Napsal jsem o tom i písničku. Ale samozřejmě naši demokracii zneužívají někteří lidé k vlastnímu obohacování. Zkrátka jsou nenažraní, další pomáhají lidem v těch stranách, lžou, to jsou lidé, kteří u nás pochovávají demokracii. V mých písničkách je to jasně znát.

Autor: Milena Cibulková

3.12.2011
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Zachránili život sebevraha

Oto Košta
AKTUALIZOVÁNO
14

Zmatek a chaos: Nechtěný hejtman Kosta přijel na sněm Ano

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Brno – Bum! Rány se ozývaly každou chvíli brněnskými Kníničkami. Místní chasa totiž v sobotu odpoledne slavila masopust. Ulicemi procházel průvod v maskách. Lidé v ulicích potkali tradiční masky, které k fašanku patří, ale třeba i Čerta a Káču, nebo bandu pirátů i se střílející pirátskou lodí.

ANO upravilo stanovy, posílilo pravomoci předsedy

Celostátní sněm ANO na úvod druhého jednacího dne schválil změnu stanov hnutí, a posílil tak pravomoci předsedy. Změna mu mimo jiné umožňuje zasahovat do kandidátek hnutí pro volby na všech úrovních samosprávy. Dosud tuto pravomoc měl pouze výbor hnutí, ve kterém zasedají členové předsednictva a předsedové krajských organizací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil posílení předsedy ANO za přílišnou koncentraci moci a ANO za hnutí založené na vůdcovském principu.

Faltýnek zůstal 1. místopředsedou ANO, hejtmanka ho nesesadila

Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek zůstal prvním místopředsedou hnutí. V tajných volbách dnes získal 142 z 210 možných hlasů. Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová ho z této pozice nesesadila, získala na sněmu jen 59 hlasů.

Národní galerie je zavřená i dnes, otevře v úterý

Všechny budovy Národní galerie zůstávají kvůli sporu s bezpečnostní agenturou uzavřené i dnes. Agentura v pátek vypověděla smlouvu. Tvrdí, že ji galerie od listopadu neplatí za služby. Národní galerie chce znovu otevřít příští týden, zatím ale neví jak a kdy. Platnost zakoupených vstupenek je prodloužena do května.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies