VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jupiter aneb Eddie Stoilow v nejčistší podobě

Členové kapely – Jan Žampa a David Šmídt – o novince, která vyšla začátkem května

20.5.2016
SDÍLEJ:

David Šmídt (vpravo nahoře) a Jan Žampa (vlevo dole)Foto: Palki - palkimage.com

Předskakovali kapelám One Republic, Simply Red a Kosheen, mnozí si o nich myslí, že jsou to taky cizinci, protože zpívají v angličtině.

Jde přitom o Eddie Stoilow, podle některých našich hudebních kritiků nejpodceňovanější českou skupinu. „Nechceme, aby to vyznělo příliš egoisticky, ale cítíme, že je to pravda," říkají členové kapely – zpěvák Jan Žampa a klávesista David Šmídt –, která před pár dny přišla k posluchačům s novou deskou nazvanou Jupiter, již avizoval singl Sun Is Shining.

Zařadili jste na ni jedenáct písniček. Prý jste je vybírali ze čtyřiceti…

David: Je to tak. Z velkého množství materiálu, který jsme měli k dispozici, jsme desku stavěli tak, aby byla dramaturgicky v pořádku a aby na ní nic nevybočovalo.
Jan: Což se vůbec nepovedlo, protože je žánrově bohatá. Ostatně jako každé naše předchozí album. V některé písničce zní dřevo, v jiné zase elektro, každá ta věc vychází z jiných kořenů…
David: Zdrželi jsme se okázalých věcí typu přizvaných hostů a podobně, chtěli jsme prostě vyprodukovat desku s krásnou muzikou. Když jsme ji pak společně celou shrnovali, shodli jsme se v názoru, že jde o Eddie Stoilow v nejčistší podobě.

Deska Jupiter vychází zhruba po třech letech od alba Sorry. Na písničkách z ní jste pracovali po celou tu dobu?

David: Ano. Odevzdali jsme Sorry a první písnička, která vznikla, byla právě Sun Is Shining. Znamená to, že tvoříme průběžně, nutí nás k tomu fyziologická potřeba skládat a produkovat. Rozhodně to nemáme tak, že si řekneme – teď si dáme dva roky „padla" a potom se zase pustíme do práce. To by nefungovalo.

Jak to tvoření ve vašem případě chodí?

David: Je to čistě záležitost nás dvou. Geneze zmiňované písničky Sun Is Shining byla asi taková – ptám se Honzy: „Co bychom tak na nové desce mohli dělat?" A on: „Něco zahraj a já začnu zpívat…"
Jan: Většinou nám to sepne hned napoprvé a výslednou verzi necháme, jak jsme ji nahráli. Upřímně řečeno, nevím, co budeme dělat, až nás tohle vzájemné souznění přejde. Asi se pak dáme na sport.

Takže to opravdu nefunguje způsobem, že by některý z vás vypracoval „za domácí úkol" nějakou věc a pak s ní přišel do studia, kde byste ji společně rozpracovali?

David: Ne, vůbec. Jde opravdu o emotivní záležitosti, které vznikají v daném okamžiku. Jsou situace, kdy třeba ve studiu složíme tři písničky za večer, ale potom nepoužijeme žádnou. A následující den stvoříme rovnou tři hity.

To je vzácné napojení, má ho asi málokdo…

Jan: Taky jsme za něj velmi vděční.
David: Jak se říká – hledali jsme se tak dlouho, až jsme se našli.

Čím si to vysvětlujete?

Jan: Podobnou výchovou, zázemím…
David: Je to možná stejné, jako kdybyste se zeptala Micka Jaggera s Keithem Richardsem nebo Paula McCourtneyho s Johnem Lennonem – jak to, že vám to takto funguje? Nedá se to popsat. Najednou prostě mezi námi začne pulzovat nějaká neuchopitelná věc, stejně jako je neuchopitelný vesmír.
Jan: Takže se nám o tom i špatně mluví. Rozhodně v tom ale není žádný kalkul. Sami si ten náš soulad snažíme vysvětlit už dvanáct let, co jako kapela fungujeme, ale nejde nám to. A já na to možná ani přijít nechci…

Zmiňovaný vesmír si vás zase přitáhl – umíte zdůvodnit, proč?

David: Je to zvláštní, vesmírná témata jsou nám blízká už od první desky, ani nevíme proč. Proto jsme si taky na začátku příprav nového alba řekli: pojďme to trošku změnit, už nedělejme vesmír, možná je to už omšelé téma… Když jsme se pak sešli ve studiu, napadl nás jako první Jupiter – prostě jsme s Honzou na sebe koukli a bylo vymalováno. A tomu Jupiteru jsme následně přizpůsobovali celé album, které je vlastně dokladem toho, jak se cítíme v roce 2016. Ať jde o zvuk, pojetí skladby či aranže – tak to prostě máme.

Jak moc jste ještě na písničkách pracovali od února, kdy jste pár novinářů pozvali na poslechovku?

Jan: Hodně, nejvíc za ty poslední tři zmíněné roky. Jak říkal Andy Warhol: „Co byla má největší inspirace? Deadline." Podobně to bylo i s námi – najednou to všechno „začalo lítat".
David: Myslím, že pod tlakem bychom skládat neuměli. Když k tomu připočtete, že kromě skládání řešíme i ostatní věci, jako produkci, zvuk a tak dále, tak to může působit, že si na sebe splétáme bič. Pravda je ale taková, že máme pocit, že nemáme zapotřebí platit si externí výpomoci.

Nějaký dohled jste ale nad sebou přece jen měli…

David: Ano, poprvé jsme oslovili klučinu, talentovaného Ondřeje Janchovice, který nám jako koproducent „dýchal na záda". Pomáhal nám s určitými moderními aspekty, aby byla deska opravdu skvělá.

Teď ji necháte lidem naslouchat a na turné vyrazíte až na podzim.

David: Přesně tak. Ještě před tím absolvujeme nějaké letní festivaly – těch se nezříkáme. A na podzim v rámci turné album oficiálně pokřtíme, tentokrát v Praze a v Ostravě. Fanoušci nám sice píšou, abychom jej křtili na každém koncertu, který máme v plánu. To nám ale přijde moc. Možná až příště, schizofrenie je nám vlastní…

Autor: Gabriela Kováříková

20.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies