VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kam v létě za dobrou muzikou? Na festivaly

Praha /ROZHOVOR, IKONOGRAFIKA/ – Kanadské hvězdy Alanis Morissette a Bryan Adams, američtí rockeři, kteří si na obal desky dali T. G. Masaryka, Faith No More, jedna z klíčových kapel nové vlny, New Order, ale i domácí a na první pohled překvapivá jména jako Václav Neckář nebo Lešek Semelka. To je jen stručný výčet jmen, která letos přijedou na tuzemské hudební festivaly.

4.6.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Už v polovině června v Milovicích otevírá sezonu Votvírák. Akce, která se zaměřuje na česko-slovenské interprety a ze všech velkých festivalů se chlubí zdaleka nejlevnějším vstupným. Druhý ročník Prague City Festivalu zase nabídne punkové kapely jako Blink-182 nebo Simple Plan, ale i New Order.

V červenci se o přízeň posluchačů bude ucházet neoficiálně největší hudební festival u nás, hradecký Rock for People, jehož dramaturgové 
v 18. ročníku vsadili na řadu jmen, jež už k nám v minulosti přijela. Mimo jiné: Faith No More nebo Prodigy. Pořadatelé ostravských Colours se sice museli na poslední chvíli vyrovnat s odřeknutím islandské písničkářky Björk, která ze zdravotních důvodů zrušila celou festivalovou šňůru, ale i bez ní je soupiska prvoligová: Alanis Morissette či Bobby McFerrin.

Infografika: Největší české letní hudební festivaly

Také v srpnu je festivalový kalendář nabitý. Výrazněji na taneční muziku bude orientovaný Sázavafest. „Novinkou bude taneční hala, která kvalitou zvuku zdaleka předčí standard, na jaký jsou lidé na českých festivalech zvyklí," říká zakladatel Sázavafestu Pavel Kloupar, který ale láká i na kytarové Kaiser Chiefs. Koná se i nejstarší z velkých rockových festivalů u nás, trutnovský Open Air, jehož první nepovolený ročník se odehrál už v roce 1987. Akce, kterou si pravidelně užívali Václav Havel nebo Magor Jirous, vedle hudby nabídne i několik přednášek a filmů věnovaných této dvojici VIP návštěvníků.

Lídr Mňágy a Žďorp Petr Fiala

Lídr Mňágy a Žďorp Petr Fiala: Policajti nám kontrolovali občanky a pak práskali v práci

Na řadě letošních festivalů nebude chybět ani valašskomeziříčská kapela, slavící letos čtvrtstoletí: Mňága a Žďorp. A její lídr Petr Fiala, autor zlidovělých hitů, ve kterých se zpívá, že „svět je jenom hodinový hotel" nebo že „výhledově budeme všichni šťastní", k tomu rozhodně má co říct.

Když se řekne hudební festival, vybaví se mi nekonečné noci, lásky na tyto nekonečné noci, stan, hudba a kelímky plné pití, nejlépe v poměru 1:1. Co se ale vybaví vám v souvislosti s vaším úplně prvním festivalem?
Léto 1985 a hraní s kapelou Slepé střevo (předchůdkyně Mňágy a Žďorp, pozn. red.) 
v Třanovicích u Havířova, kde proběhl soukromý festival u nějaké chalupy.

Jak to tam tehdy vypadalo?
Hrály různé undergroundové moravské kapely. Pamatuju si dnes už jen Sbor hudby z Valmezu a IQ 60 z Havířova. Kapel ale mohlo být tak patnáct. Návštěvníků mohla být stovka. Hrálo se před stodolou na trávníku přes aparaturu půjčenou od nějaké tancovačkové kapely. Hudebníci se mezi sebou domluvili, kdo kdy bude hrát, a když už někdy odpoledne byli na místě všichni, začalo se. Točilo se pivo z bečky, k jídlu byl guláš s chlebem. Mezi hudebníky a publikem nebyl žádný rozdíl. Bylo to spíš setkání, které obyvatelé vesnice pozorovali zpovzdálí. Na plotě visely děti a koukaly na vlasatce, pankáče, muzikanty a jejich holky. Na dvou příjezdových cestách stála dvě policejní auta. Policajti kontrolovali občanky, zabavovali techničáky a každého si zapsali, aby později mohli informovat jeho zaměstnavatele o účasti na podvratné akci. Kdo měl papíry v nepořádku, byl odvezen do Havířova na prošetření a podání vysvětlení, které se většinou protáhlo do druhého dne.

Ale vy jste si to tehdy, jak předpokládám, užili.
Ano. Bylo hezky a bylo to bezva. Hráli jsme šest písniček, víc jsme neuměli. Měli jsme kostýmy a na kytarovém kombu našeho maskota – porculánového jelena. Náš bubeník Karel Mikuš, později spoluzakladatel Mňágy, měl teprve patnáct let, a tak jsme ho ze statku raději ani nepouštěli ven, aby nám ho fízlové neodvezli.

A dnes? Jak trávíte čas v zákulisí na velkých, několikadenních akcích typu Rock for People?
Přijedeme většinou v tolik, v kolik máme přijet. Zajdeme do zákulisí, jdeme se vyčurat, na pivo a podívat se, kdo hraje. Náš řidič Karel nám dá pásky, stravenky a řekne nám časy – v kolik vykládáme aparaturu, v kolik je zvukovka, od kolika do kolika hrajeme, případně v kolik odjíždíme na druhý koncert. Motáme se v zákulisí, kecáme se známýma a s kámošema, díváme se na jiné kapely. Máme už dlouho svého zvukařa Frantu Baču, máme své písničky a lidi, kteří je mají rádi, takže samotné vystoupení je pro nás vždycky odměna a skoro vždycky si to užijeme. Pokud je na festivalu kapela, kterou chceme vidět, zůstaneme na ni. Jinak jedeme domů, pokud to není daleko. Přes noc už nejezdíme, to je zabiják normálního života. To raději zůstaneme 
a zapaříme, třeba.

Máte některý festival, na který si to vysloveně jezdíte „jen" užít, aniž byste si tam zahráli?
Jezdím moc rád do Trenčína na Pohodu. Mám to kousek a je to vždy skvěle obsazený festival. Letos tam frčím na Lou Reeda.

S kapelou letos slavíte 25. narozeniny a při té příležitosti jste vydali zvláštní dvojdesku Dáreček, na které tři desítky skupin předělaly vaše písničky. Jak tomu budou přizpůsobená vaše festivalová vystoupení?
Na Sázavě a Colours budeme mít hosty z řad účastníků Dárečku. Taky se chceme naučit některé naše písničky ve verzích jiných kapel. Rádi bychom hráli Peta Besta, naši nejžhavější novinku, kterou vymysleli Midi Lidi.

Jakým způsobem takové „kolektivní" dílo nacvičujete?
Teprve to řešíme. Nejprve jsme si představili, jaký by se nám líbil výsledek. A teď ho musíme dosáhnout. Myslím, že to bude nářez.

Autor: Ondřej Leinert

4.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
2

Ze soboty na neděli se mění čas. Na posun jsou citliví lidé i zvířata

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a první místopředseda Vít Rakušan.
AKTUALIZOVÁNO
4 5

Jeden program, jedno logo! Hnutí STAN půjde do voleb v koalici s lidovci

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Návštěva interiéru: petrolejová modř

Vydejme se do bytu mladého muže, úspěšného muže, fanouška dobrého umění, fotografie a modré barvy ve všech jejích odstínech. Pojďme se podívat do bytu s petrolejovou modří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies