VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kapela Desmod: Chceme dát o sobě v Česku více vědět

Praha /ROZHOVOR, VIDEO/ – Doma – na Slovensku – patří poprocková kapela Desmod k mimořádně populárním. Dokazuje to fakt, že má na svém kontě pět Zlatých slavíků i několik slovenských obdob cen Grammy. A aby toho nebylo málo – lídr kapely Mário „Kuly“ Kollár je pětinásobným držitelem ceny OTO (Osobnost televizní obrazovky), která je srovnatelná s našimi TýTý. Nejčerstvějším trumfem skupiny je deska Iný rozmer, jejímž prostřednictvím si členové Desmodu (starší hity Kamenné ruže, Symfónia prázdna, Čierna diera či Aby bolo jasné) hodlají rozšířit posluchačskou základnu i u nás. Svého plánu se zhostili směle – začátkem prosince loňského roku podnikli „nájezd“ do Prahy, kde se v Bontonlandu na Václavském náměstí setkali s fanoušky, o své novince popovídali (a přidali i pár písniček) ve Snídani s Novou a nakonec ji pokřtili za účasti slovenského velvyslance v ČR Petera Brňa a kulturního atašé velvyslanectví Slovenské republiky Vladimíra Valoviče v nadupaném Hard Rock Café. „Ne že bychom v Čechách a na Moravě nehráli. Naopak, občas dostaneme pozvání na festival nebo do klubu, a to pak vždycky rádi přijedeme. Teď jsme si ale řekli, že je třeba dát o sobě vědět ještě víc,“ řekl od pohledu pohodář Kuly a kytarista Richard Synčák přitakává.

3.1.2012
SDÍLEJ:

ZPĚVÁK Desmodu Mário Kuly KollárFoto: Deník/Martin Divíšek

Takže váš cíl je jasný – prorazit i v Česku.

Kuly: Uvidíme, samozřejmě člověk nikdy neví, jestli se to podaří, nebo ne. Po vzoru našich kamarádů z jiných slovenských kapel to prostě chceme vyzkoušet.

Zatímco na předešlých deskách jste více experimentovali, u té aktuální se to říct nedá. Je to tak?

Kuly: Naše nová deska je osmou v pořadí a jedenáctým nosičem vůbec. A je fakt, že možná na dvou předchozích jsme skutečně více experimentovali. Tentokrát jsme se vrátili k desmodovské klasice. Novinkou je, že tři z jedenácti písní mají anglické texty.

Odtud pramení název Iný rozmer?

Kuly: Ano, zjistili jsme ale, že to asi nebude naše parketa, když anglicky neumím. Při nahrávání byl proto ve studiu člověk, který mě „za jízdy“ učil výslovnost – z toho soudíme, že se možná někteří lidé při poslechu těch skladeb i zasmějí. Pro mě osobně jsou ale důležité ty, které mají slovenský text a kterým tudíž rozumějí i Češi.

Richard: Iný rozmer může znamenat také to, že poprvé na desce nemáme ani jednu pomalou písničku. Na Slovensku jsme se přitom prosadili možná i díky ploužákům, baladickým záležitostem, teď jsme si řekli, že stačilo.

Kuly: Jedná se tedy o střednětempové skladby, v textech se zabýváme nejrůznějšími tématy, ne jenom vztahy. Například píseň Osie hniezdo hovoří o tom, jaký je svět kolem nás. Zpíváme prostě o tom, o čem rády zpívají i jiné kapely.

Jednu vaši píseň – Jsem na tebe závisly – prezentoval v soutěži Česko Slovenská SuperStar váš krajan Martin Harich. Pomohlo vám to?

Kuly: Byli jsme rádi, že si ji Martin vybral, dodneška jí říkáme harichovka.

Richard: Potěšilo nás to proto, že Martin je jiná generace – teenager. A každé kapele udělá radost, když se stane pro mladé jakýmsi vzorem. V Česku nám tedy Martin určitě pomohl – jednak naši píseň zazpíval dobře, a navíc v show, která má velkou sledovanost.

Teď se tedy dá očekávat, že u nás uspořádáte turné…

Richard: Na Slovensku jsme malé promo tour k nové desce absolvovali – dokonce se tam už měsíc po vydání stala platinovou. Na Moravu a do Čech bychom s ní chtěli vyrazit na jaře. V plánu máme deset koncertů, na nichž by měla zaznít naše dosavadní tvorba.

V roce 1996 vznikl Desmod jako metalová formace. Vzpomenete na její začátky?

Richard: Původní jádro už vlastně neexistuje. Postupnými personálními změnami, potažmo střídáním obsazení jednotlivých nástrojů se proměňoval i hudební styl. Od heavy metalu přes crossover, punk až k melodickému rocku, zpívalo se v angličtině. Se slovenštinou jsme začali až v roce 1999, kdy jsme vydavatelství obesílali našimi demo nahrávkami. Pořád nám ale říkali, že to není dobré. Až později je zaujala jedna píseň, kterou pak zařadili na album tehdejších největších hitů na Slovensku. A nechytila se. Po dalších dvou letech se nám podařilo hráz prolomit – přinesli jsme tři čtyři nové písničky a bylo nám řečeno, že by se mohly konečně ujmout. A že máme přinést celé album. Tak jsme ho přinesli a oni ho vydali. Ještě tři čtyři roky jsme se prodírali kluby, hrávali jsme za cesťák, za pivo. Strašně rádi vzpomínáme na koncert k prvnímu albu v Košicích – hráli jsme v jazzovém klubu, kam na nás přišlo šestnáct lidí, z toho čtyři novináři. Dodneška nám říkají, když se náhodou potkáme, jak se tehdy bavili…

Autor: Gabriela Kováříková

3.1.2012
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies