VYBERTE SI REGION

Kapela Mig 21 podstoupila souboj na jevišti

Praha - Nevážné povídání o srážce světů popu a klasické hudby i o lahůdkové bouillabaisse

7.4.2009
SDÍLEJ:

Mig 21Foto: Deník/Divíšek Martin

Ozdobou počinů kapely Mig 21 je dozajista recese. Ani vystoupení s doprovodem orchestru není v případě Migů příkladem nabubřelosti, ale spíše prostorem pro další hudební vtipnosti. Což neznamená, že by koncertní nahrávce Naživo chyběl kumšt. Jak se hrálo s orchestrem letušek a lesníků, vyprávějí Tomáš Polák, autor hudby a kytarista Migu 21, a Tomáš Kirschner, autor aranžmá a dirigent LeLek Orchestra. Nepřítomnosti pěvce Jiřího Macháčka jsme využili k dotazu na jeho oblíbenou specialitu bouillabaisse.

Vaše poslední řadové album je z roku 2004. Od té doby jste vydali jen výběr a nyní vychází živé album, na kterém jsou ověřené písničky natočené spolu s orchestrem. Nežijete tak trochu z minulosti?

Polák: My žijeme jenom z minulosti! Stavíme na tom. (smích) Ale vážně. Múzy nespí, jen nastala klasická situace, kdy má každý člen kapely řadu dalších aktivit. Jak stárneme a máme čím dál víc dětí a provozních povinností, tím míň máme času být spolu. Konkrétně já s Jirkou těžko nacházíme čas na psaní. Nové písničky máme rozepsané, ale pracujeme na nich hodně pomalu.
Kirschner: Ono je naopak skvělé, když může kapela žít z minulosti. Je spousta skupin, které nemají z čeho žít. Aby se z písniček dalo těžit několik let, nebo dokonce desítek let, musí být dobré.

Pane Kirschnere, dal vám Mig direktivně soupisku hitů, které jste měl zaranžovat pro orchestr, nebo jste měl při výběru písní volnější ruku?

Kirschner: Dostal jsem nahrávky, abych se s nimi seznámil, protože jsem předtím Mig 21 příliš neznal. Přece jen se pohybuji spíše v oblasti vážné hudby. Pak jsme se dohadovali, které písničky by byly vhodné, ale některé
z nich jsem zakousl, protože jsem necítil, že by se dalo udělat smysluplné aranžmá pro orchestr. Původní požadavek navíc zněl udělat „dechovku balkánského typu“, z čehož jsem se snažil vybruslit. Na druhé straně mě okouzlilo, že kluci nechtěli, aby byl LeLek Orchestra jen doprovodný orchestr. Chtěli skutečně koncert v prapůvodním smyslu slova: souboj na jevišti. A to se myslím povedlo. (smích)

Popový zpěvák nemusí být maestro, důležité je spíš charizma. Ale jak se vám jako muzikantům vystupuje s výborným hercem, který zpěváka také vlastně hraje?

(hurónský smích)
Polák: Když to řeknu upřímně… V době kdy Mig 21 začínal, já jsem jako muzikant také začínal. Dali jsme dohromady amatérskou kapelu a během let jsme doufali v nějaký vývoj, ale každý jsme šli vlastní cestou. Jirka holt zůstal u hereckého zpěvu. To sice má svoje limity, ale na druhé straně jsou pro mě tyto limity výzvou. Dokázat napsat píseň tak, abych se do Jirkových mantinelů vešel. Jirka zase umí písničku odprezentovat tak jako nikdo jiný. My Jirkovu způsobu zpěvu říkáme „bujabéza“.

To jako polévkový zpěv? To mě těší!

Polák: (smích) On to takhle prostě má, jinak to nebude a já to chápu jako součást našeho stylu. Prožívám přitom oba extrémy. Někdy mi připadá úchvatné, že někdo tímhle způsobem vůbec zpívá, ale jsou okamžiky, kdy mě to naprosto drásá. Ale co na to opravdový muzikant?
Kirschner: Mě Jirka překvapil velmi mile. Z jednoho důvodu. Upravovali jsme písničky, na které jsou kluci léta zvyklí z koncertů. A Jirka, který nemá k dispozici žádné noty, se dokázal přeučit nové verze písní tak, že na koncertech nedělal chyby. Nebo jen
v detailech. Navíc si nemyslím, že je herecké zpívání na škodu věci. Ne že bych chtěl srovnávat, ale vezměte si pana Suchého.

Jak vlastně vznikl LeLek Orchestra?

Polák: Když jsme dostali nabídku udělat koncert s orchestrem, začali jsme se ptát po někom vhodném. Tomáše nám doporučil skladatel Petr Malásek.
Kirschner: Samotnou kapelu jsem pak stavěl na míru písničkám. Původně třeba neměly být v obsazení smyčce, ale řekli jsme si, že někde by byly hezké. Určitým překvapením může být počet lesních rohů – kluci se na mě obrátili poté, co slyšeli ukázku hudby Sexteta lesních rohů, jehož jsem také členem.

Proč jste zvolili název „Letuškovsko-lesnický orchestr“?

Kirschner: Všem je asi jasné, že letušky a myslivci by to nezahráli, partitury jsou poměrně obtížné. Ale jedna ze slečen, profesionální hudebnice oblečená v kostýmu letušky, je skutečně ve volném čase myslivec. (smích) Což kapelu charakterizuje asi nejlíp. Ale název LeLek orchestra a nápad s kostýmy určitě není z mé hlavy, to samozřejmě vymysleli kluci z Migu.

Hudební vtípky, jako jsou například útržky melodií klasiků „zamontované“ do aranžmá, jsou vaše dílo?

Kirschner: Ano, to je věc, která mě bavila asi nejvíc. Ale zároveň musím zdůraznit, že mě překvapilo, jak dobře jsou písně Migu 21 napsané. Každá je jiná a různost jsem se snažil podtrhnout.
Polák: Pro mě bylo úžasné sledovat, jak písničky díky orchestru dozrály do podoby, ve které jsem si je vždycky představoval, jenže během procesu nahrávání se vždy něco vytratilo. Třeba píseň Jsem na světě rád konečně dospěla k tomu, jak měla od začátku vypadat.

Mezi lidmi z „vážné“ hudby a „popaři“ bývala v minulosti řevnivost. Je i dnes?

Kirschner: Já se s popaři kamarádím a spolupráci se nebráním, i když jsem členem symfonického orchestru FOK. (smích) Ale rozhodně bych nešel za každou cenu do všeho. Jsou styly, které bych neuměl a které by mě ani nebavily.
Muzikantům z vážné oblasti možná vadí na rocku především hluk, ne samotná hudba. Přílišný hluk hudbě ubližuje. Byl jsem třeba na klubovém deathmetalovém koncertě a ti kluci předváděli mnohdy virtuózní věci. Jenže pro přehlušenost byly těžko rozpoznatelné, což je škoda. Ne že by se měl metal hrát potichu, ale je třeba znát míru. My jsme zvyklí na mnohem nižší úroveň hlasitosti a poslech detailů. Když za vámi někdo řachne do gongu, tak je to také pěkná rána, ale není to pořád.

TOMÁŠ S. POLÍVKA

7.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies