Na Miladafestu jste hráli písničku Lustr s tím, že vznikla před týdnem na benzinové pumpě. To zní divně…
Ta písnička by je první ochutnávkou z desky, kterou chystáme na podzim 2012. To, že vznikla na pumpě, je trochu zkratka. Ona to není žádná sranda, udělat song v desetičlenné kapele. Už byla připravená a na té pumpě jsme ji spíš doladili a schválili si ji.
Hit Dáma s čápem máte i na novince „Sto dvacet!“, ale s plyšovým čápem, kterého měla vaše zpěvačka Jana v náručí, jsem ji viděl poprvé…
Dáma s čápem je podle mě jeden z našich největších hitů. Tu pomalou písničku napsal náš bývalý kytarista Petr Ostrouchov, čápa s sebou vozíme asi poslední půlrok.
Kde jste k němu přišli?
Dal nám ho tatínek Ondřeje Pály, což je takový ten obrovský boxer. Jeho táta je ze Žižkova a má nás hrozně rád, tak nám daroval čápa. A občas na nás přijdou ti jeho synové – nejlepší evropští boxeři. Jana sice čápa už trošku rozpárala, ale myslím, že nám ještě chvilku vydrží.
Naposledy jsem vás viděl v roce 2008 v Ústí na náměstí na majálesu Univerzity J. E. Purkyně. Ovšem na Miladafestu jste více tančili…
My s Janou rádi tancujeme – a když je velké pódium, tak to jde. Ještě radši mám forbínu před odposlechy, metrový plac – skoro parket. Na ten majáles si dobře pamatuju, tam to bylo šílený! Tam by se už nevešla ani moje máma – natož celá kapela.
Jaká je Jana tanečnice?
Stejně vynikající, jako zpěvačka. A umí ze sebe i dělat „trapáka“, což u ženskejch miluju. To je zázračnej dar.
Nedávno jste křtili CD, natočené v Praze v Incheba Aréně. Proč tam?
V Praze není moc podobných míst. Zkusili jsme v ní hrát dva roky předtím a „narvali“ tam na 3,5 tisíce lidí. Ta aréna je o 500 lidí větší než Lucerna, byl to náš zatím největší samostatný koncert.
V čem je výhoda a v čem nevýhoda, když Sto zvířatům jejich manažer Šimon Kotek vydává desky?
Nevýhoda není žádná – je to jen obrovská výhoda. My pár let vydávali u velkých firem, který na nás ale absolutně kašlaly; byli jsme pro ně jedni z posledních. Teď, když nás vydává firma Šimona Kotka 100PROmotion, najednou prodáváme mnohem víc cédéček, a víme, co se děje. Jsem teď šťastnej.
A nebýval jste?
Ne. Já trpěl jak zvíře, když jsem přišel na firmu v 90. letech a viděl tam po roce a půl nové plakáty „Právě vychází…“ To bylo potupný! Dnes uděláme stejné plakáty a ty hned visí. Jsme si navzájem odpovědní, makáme, všichni jsou na tom finančně zainteresovaní. Je to hrozně milý.
Bude časem k novému živému CD také záznam koncertu na DVD?
Nebude, vznikl jen klip Škola. I když nás točilo 5 kamer, tak ho asi pro fanoušky zavěsíme na Facebook. Koncert jsme dělali pro radost, ale pak jsme zjistili, že záznam má kvalitní zvuk, tak jsme se rozhodli udělat desku. A teď zjišťujeme, že pár písniček je slušně na videu, tak z toho určitě ještě minimálně tři klipy budou. Je to takový milý vstřebávání jednoho říjnovýho dne; myslím, že z toho budeme ještě dlouho těžit.
Přemýšlel jsem nad hitem Ty vole, na základní škole: „Vzniknout koncem 60. let, učitelé by jistě protestovali jako tehdy hasiči proti komedii Hoří, má panenko…“
Ale oni protestovali i v 90. letech! K nám se dostaly petice, pár pedagogických sborů bylo hodně naštvaných. Jana, já i Tomáš, který to psal, jsme ale všichni učitelé – máme svatý právo ji zpívat. Víme přesně, o čem je, tam není ani zrnko nepravdy. Je v ní všechno zlo základní školy, je to jeden z nejlepších textů – Tomáši Belkovi se povedl. Ať už chytří učitelé, či chytré děti – vždycky vědí, o čem to je!
Ty vole, na základní škole
mám průsery a koule
a s naší účou problém
je to golem a má knír
Z týhle úči palice mi hučí
prej hejbnul jsem jí žlučí
a proto, za to ručim
mě teď mučí pořád víc
Mě snad šlehne, ta se odsud nehne
ať zem se po ní slehne
už kuchařky nám stehnem
hrachovou kaši zahřívaj
Děsná nuda, zákazy a pruda
a za katedrou zrůda
mě fotrovi zas udá
ten mě sundá, to já znám
Základní škola ti dává
mnohem víc, než bys tušil, na mou duši
teď víš, když ráno vstáváš
že prostě máš držet hubu
sklopit hlavu, zmizet v davu akorát
Jo chlape, to se těžko chápe
je svatá jako papež
a na jazyk si šlape
s říďou chrápe, prostě hnůj
Prej jsem pakáž a prej že se flákám
a fotr jasná páka
mě za to večer zfláká
přitom makám jako kůň
Každej cítí, jak je to tu v řiti
když venku slunce svítí
tak pod krkem jí chytit
je to k blití, vždyť to znáš
Sorry, naše první vzory
nenáviděj fóry
a duševně jsou chorý
a chtěj spory víc než já
Vždyť základní (na to vem jed)
instinkt ti říká (tohle si, hochu, napiš)
že škola nás stejně
dennodenně ničí
teď už víš (škola je svět)
co se tě týká (pruda a slepý mapy)
že prostě máš v tomhle stádu
držet řadu, zůstat vzadu a nic víc (v ní sám poznáš, o co jde)
Ty vole, na základní škole
mám průsery a koule
a s naší účou problém
je to golem a má knír
Z týhle úči palice mi hučí
prej hejbnul jsem jí žlučí
a proto, za to ručim
mě teď mučí pořád víc
Je to golem a má knír
s říďou chrápe, prostě hnůj
Je to k blití, vždyť to znáš
Slova: Tomáš Belko
Zdroj: www.stozvirat.cz