VYBERTE SI REGION

Jan Kapr. Když ho doma zakázali, nadchl v cizině

Jižní Čechy – Jeho budovatelské písně si lidé nadšeně zpívali. Jenže v roce 1968 vrátil Stalinovu cenu a tak de facto přestal existovat. Janu Kaprovi, jedinému českému skladateli, který má letos 100. výročí narození, vzdají poctu Michaela Vyoralová, houslistka Jihočeské komorní filharmonie, a její manžel, houslista Petr Vyoral.

19.4.2014
SDÍLEJ:

Michaela Vyoralová, houslistka z Jihočeské komorní filharmonie.Foto: Deník/Václav Pancer

Připraví album, kde bude část dosud nevydané Kaprovy komorní hudby a další zatím nenatočené skladby. Nahrají je mj. klarinetista Karel Dohnal, trumpetista Juraj Bartoš, 
violoncellista Theodor Brcko z PKF, skladatelova dcera Magdalena a v jednání je 
i účast Veroniky Žilkové.

Houslistka z JKF se k dílu Jana Kapra dostala zejména díky tomu, že se do skladatelovy rodiny přivdala. „U nich doma je obrovský archiv not 
a magnetofonových pásků. Dílo Jana Kapra je významem pro českou hudbu 20. století srovnatelné s Miloslavem Kabeláčem," říká sedmatřicetiletá Michaela Vyoralová.

Na desce bude zatím nevydaná komorní hudba, byť zdaleka ne všechna. Jako bonus pak Pískánky pro flétnu a klavír, které napsal pro svou dceru a Veroniku Žilkovou. Skladatel se totiž přátelil s Václavem Žilkou, flétnistou a otcem herečky. Ten hrál v duu s harfenistkou Dagmar Platilovou, pro něž Jan Kapr napsal bezpočet skladeb včetně své nejproslulejší, Cvičení pro Gydli, inspirované žvatláním malé Madlenky. V Pískánkách figurují i zajímavosti jako hraní vařečkou na klavírní struny. Natáčet se bude ve zlatokorunském klášteře a pražském kostele sv. Vavřince.

Jan Kapr se narodil v roce 1914. Závodně cvičil gymnastiku, jenže se zranil, do smrti pak chodil s francouzskými holemi. Po zranění začal dělat muziku a prosadil se jako nadějný skladatel, který po roce 1948 uvěřil komunistické ideologii. „Byl neuvěřitelně hodný a obětavý člověk, myslím si, že to hrálo roli. Byl na rozjezdu sil, do toho přišli komunisti a asi tomu věřil. Máloco v životě hrál," říká Michaela Vyoralová.

Jeho budovatelské písně jsou podle ní opravdu pěkné, když si člověk odmyslí texty, jde o hitovky. Hrálo je rádio, lidé je znali. „Měl obrovské nadání a zvládnuté řemeslo, 
i v porování s produkcí ostatních skladatelů na toto téma vyniká," říká houslistka.

Prozřel již v polovině 50. let, kdy chtěl vystoupit z KSČ. Jenže byl nositelem Stalinovy ceny, která se jen tak nevracela. Hrozili mu, že když tak učiní, zavřou ho. Stejně se ale začal stahovat z funkcí a po okupaci v srpnu 1968 cenu vrátil. Distancoval se od režimu, napsal otevřený dopis Dmitriji Šostakovičovi, že vstup vojsk Varšavské smlouvy není ochrana, ale napadení. Psaní otiskl časopis Hudební rozhledy… a v Československu začalo patnáctileté embargo na jeho dílo.

„Začal být známý spíše v cizině, kde ho hráli docela dost. Například Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu 
z Mnichova premiéroval symfonii Pražské zvony a na premiéru ho dokonce pustili, protože těsně předtím nepustili do zahraničí Miloslava Kabeláče, z čehož měli soudruzi  evropskou ostudu," říká Michaela Vyoralová.

V 70. letech ho hráli a jeho skladby si objednávali Hamburský rozhlasový sbor, Freiburští barokní sólisté, Edward Tarr Brass Ensemble nebo americký klarinetista Meyer Kupferman.

S normalizací je – kromě jiných – spjata jedna z jeho známých skladeb, VIII. symfonie Pražské zvony. Pracoval na ní skoro celá 70. léta. „I Miloslav Kabeláč má podobnou skladbu – za normalizace se obraceli do české historie, hledali duchovní východisko z té příšerné doby. Symfonii věnoval pražským zvonům, které byly během druhé světové války roztaveny na kule," přibližuje houslistka.

Jako skladatel byl jedinečný 
v mnoha ohledech.  Například díky teorii konstant: začal programově používat charakteristické rytmické i melodické motivy či intervaly. Kaprův  kompoziční odkaz je obsáhlý – 141 opusů, nepočítaje mladistvá díla. Obecně lze říci, že tíhl k velké výrazové intenzitě, často též předepisoval neobvyklý způsob hry, zvláště v komorních skladbách. Sám si také maloval partitury, doma měl role pergamenového papíru.

„Hudba Jana Kapra je psaná po dvou světových válkách, v době, kterou jsem ještě zažila jako dítě. Mám ji ráda, 
k některým skladbám jsem si vyloženě našla vztah. A nemusí tam být, jak říká Evžen Zámečník, melodie jako stehno, protože dnešní život taky není jenom o melodiích," shrnuje Michaela Vyoralová.

Jan KaprJan Kapr.Hudební skladatel, hudební režisér, publicista a pedagog. Narodil se 12. března 1914 v Praze. Hudbě se věnoval naplno od 
16 let, kdy utrpěl těžký úraz.

Ve 40. a 50. letech byl prominentním skladatelem a protěžovaným členem KSČ. Později učil také skladbu na brněnské JAMU. 
V roce 1951 obdržel Stalinovu cenu, kterou ale v roce 1968 vrátil, na protest proti okupaci.

Jeho díla se pak v Československu nehrála, nemohl také dál učit. V 60. letech zásadně změnil styl – nechal se inspirovat směry takzvané Nové hudby.

Jeho dílo čítá 141 opusů (mimo mladistvá díla), složil deset symfonií. Zemřel 29. dubna 1988 v Praze.

Autor: Václav Koblenc

19.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies