VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jan Kapr. Když ho doma zakázali, nadchl v cizině

Jižní Čechy – Jeho budovatelské písně si lidé nadšeně zpívali. Jenže v roce 1968 vrátil Stalinovu cenu a tak de facto přestal existovat. Janu Kaprovi, jedinému českému skladateli, který má letos 100. výročí narození, vzdají poctu Michaela Vyoralová, houslistka Jihočeské komorní filharmonie, a její manžel, houslista Petr Vyoral.

19.4.2014
SDÍLEJ:

Michaela Vyoralová, houslistka z Jihočeské komorní filharmonie.Foto: Deník/Václav Pancer

Připraví album, kde bude část dosud nevydané Kaprovy komorní hudby a další zatím nenatočené skladby. Nahrají je mj. klarinetista Karel Dohnal, trumpetista Juraj Bartoš, 
violoncellista Theodor Brcko z PKF, skladatelova dcera Magdalena a v jednání je 
i účast Veroniky Žilkové.

Houslistka z JKF se k dílu Jana Kapra dostala zejména díky tomu, že se do skladatelovy rodiny přivdala. „U nich doma je obrovský archiv not 
a magnetofonových pásků. Dílo Jana Kapra je významem pro českou hudbu 20. století srovnatelné s Miloslavem Kabeláčem," říká sedmatřicetiletá Michaela Vyoralová.

Na desce bude zatím nevydaná komorní hudba, byť zdaleka ne všechna. Jako bonus pak Pískánky pro flétnu a klavír, které napsal pro svou dceru a Veroniku Žilkovou. Skladatel se totiž přátelil s Václavem Žilkou, flétnistou a otcem herečky. Ten hrál v duu s harfenistkou Dagmar Platilovou, pro něž Jan Kapr napsal bezpočet skladeb včetně své nejproslulejší, Cvičení pro Gydli, inspirované žvatláním malé Madlenky. V Pískánkách figurují i zajímavosti jako hraní vařečkou na klavírní struny. Natáčet se bude ve zlatokorunském klášteře a pražském kostele sv. Vavřince.

Jan Kapr se narodil v roce 1914. Závodně cvičil gymnastiku, jenže se zranil, do smrti pak chodil s francouzskými holemi. Po zranění začal dělat muziku a prosadil se jako nadějný skladatel, který po roce 1948 uvěřil komunistické ideologii. „Byl neuvěřitelně hodný a obětavý člověk, myslím si, že to hrálo roli. Byl na rozjezdu sil, do toho přišli komunisti a asi tomu věřil. Máloco v životě hrál," říká Michaela Vyoralová.

Jeho budovatelské písně jsou podle ní opravdu pěkné, když si člověk odmyslí texty, jde o hitovky. Hrálo je rádio, lidé je znali. „Měl obrovské nadání a zvládnuté řemeslo, 
i v porování s produkcí ostatních skladatelů na toto téma vyniká," říká houslistka.

Prozřel již v polovině 50. let, kdy chtěl vystoupit z KSČ. Jenže byl nositelem Stalinovy ceny, která se jen tak nevracela. Hrozili mu, že když tak učiní, zavřou ho. Stejně se ale začal stahovat z funkcí a po okupaci v srpnu 1968 cenu vrátil. Distancoval se od režimu, napsal otevřený dopis Dmitriji Šostakovičovi, že vstup vojsk Varšavské smlouvy není ochrana, ale napadení. Psaní otiskl časopis Hudební rozhledy… a v Československu začalo patnáctileté embargo na jeho dílo.

„Začal být známý spíše v cizině, kde ho hráli docela dost. Například Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu 
z Mnichova premiéroval symfonii Pražské zvony a na premiéru ho dokonce pustili, protože těsně předtím nepustili do zahraničí Miloslava Kabeláče, z čehož měli soudruzi  evropskou ostudu," říká Michaela Vyoralová.

V 70. letech ho hráli a jeho skladby si objednávali Hamburský rozhlasový sbor, Freiburští barokní sólisté, Edward Tarr Brass Ensemble nebo americký klarinetista Meyer Kupferman.

S normalizací je – kromě jiných – spjata jedna z jeho známých skladeb, VIII. symfonie Pražské zvony. Pracoval na ní skoro celá 70. léta. „I Miloslav Kabeláč má podobnou skladbu – za normalizace se obraceli do české historie, hledali duchovní východisko z té příšerné doby. Symfonii věnoval pražským zvonům, které byly během druhé světové války roztaveny na kule," přibližuje houslistka.

Jako skladatel byl jedinečný 
v mnoha ohledech.  Například díky teorii konstant: začal programově používat charakteristické rytmické i melodické motivy či intervaly. Kaprův  kompoziční odkaz je obsáhlý – 141 opusů, nepočítaje mladistvá díla. Obecně lze říci, že tíhl k velké výrazové intenzitě, často též předepisoval neobvyklý způsob hry, zvláště v komorních skladbách. Sám si také maloval partitury, doma měl role pergamenového papíru.

„Hudba Jana Kapra je psaná po dvou světových válkách, v době, kterou jsem ještě zažila jako dítě. Mám ji ráda, 
k některým skladbám jsem si vyloženě našla vztah. A nemusí tam být, jak říká Evžen Zámečník, melodie jako stehno, protože dnešní život taky není jenom o melodiích," shrnuje Michaela Vyoralová.

Jan KaprJan Kapr.Hudební skladatel, hudební režisér, publicista a pedagog. Narodil se 12. března 1914 v Praze. Hudbě se věnoval naplno od 
16 let, kdy utrpěl těžký úraz.

Ve 40. a 50. letech byl prominentním skladatelem a protěžovaným členem KSČ. Později učil také skladbu na brněnské JAMU. 
V roce 1951 obdržel Stalinovu cenu, kterou ale v roce 1968 vrátil, na protest proti okupaci.

Jeho díla se pak v Československu nehrála, nemohl také dál učit. V 60. letech zásadně změnil styl – nechal se inspirovat směry takzvané Nové hudby.

Jeho dílo čítá 141 opusů (mimo mladistvá díla), složil deset symfonií. Zemřel 29. dubna 1988 v Praze.

Autor: Václav Koblenc

19.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Déšť

Dešťovka. Obyvatelé suchých oblastí si rozdělí sto milionů

Protesty ve Skopji skončily násilím
1

V makedonském parlamentu došlo k bitce, zraněno bylo minimálně deset lidí

Bob Dylan s armstrongovským chraplákem swingoval

Kusy vypůjčené z repertoáru Franka Sinatry i jiných jazzových legend i průřez kariérou hudebníka zazněly na koncertu ve Frankfurtu, který navštívila redaktorka Deníku. Nescházely klenoty z 60. let i kusy z let nedávných. Koncertu nechyběla ta správná dynamika a gradoval. Dva přídavky si fanoušci užili vestoje přímo pod pódiem.

Staronový šéf České televize: Natočíme velký dětský seriál

Navázat na úspěchy Arabely, Pana Tau nebo kultovních Návštěvníků by chtěl Petr Dvořák, který bude šéfovat veřejnoprávní stanici až do roku 2023.

Kdo hodně cvičí, nástroj si ničí, věří Kabáti

/ROZHOVOR/ Po čtyřech letech vyrazí na velké halové turné nejúspěšnější česká rocková kapela Kabát. Obsáhne devatenáct zastávek a odehraje se v průběhu měsíců října a listopadu. Vypráví o něm zpěvák Pepa Vojtek.

Jihokorejci chtějí stavět Dukovany. Nezdržujeme a nezdražujeme, slibují

Tři roky poté, co ČEZ zrušil tendr na dostavbu Temelína, začíná jaderný maraton nanovo. Zatím jen opatrně a zdvořilostním představováním. Bitva o jednu z největších zakázek v dějinách ČR ale bude možná ještě ostřejší než minule.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies