VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Skoumal: Když šel večerníček, chlapi odložili pivo a koukali

Třeboň /ROZHOVOR/ - Hudebník Petr Skoumal si na Anifilmu v Třeboni užil Aloise Nebela i studentské filmy. Anifilm si oblíbil. Prožil zde tři dny, přičemž si odskočil na koncert do Divadla v Dlouhé, a zase se vrátil. „Pro nás Pražáky je Třeboň pořád ještě exotika," říká s úsměvem 74letý Petr Skoumal, jenž složil hudbu k Maxipsu Fíkovi, Bobovi s Bobkem a který dlouhodobě spolupracuje mj. s Michalem Prokopem.

8.5.2012
SDÍLEJ:

Petr Skoumal, který složil hudbu například k Maxipsu Fíkovi či králíkům z klobouku, si na Anifilmu užil Aloise Nebela a studentské filmy.Foto: ČTK

V Třeboni vás potkávám pravidelně. Co vás sem nejvíc láká?
Všechno, co se tady nabízí. Jednak festival, protože člověk tady vidí spoustu zajímavých věcí. Mě nejvíc baví studentské filmy, ke kterým se běžně nedostanu. A se ženou jsme viděli Aloise Nebela, kterého jsme v kinech propásli, a moc se nám líbil. A potom samozřejmě Třeboň jako taková.

Máte zde  'svá' místa?
Pro nás Pražáky je to pořád exotika. Sledujeme, že to zde žije každým rokem víc. Já moc rád chodím na hráz, kde jsou staré duby, to je pro mě úžasná relaxace, když tam chodím a stromy jsou třikrát starší než já. Staré stromy mám vůbec rád, protože to je zhmotněný čas, to se mi odjakživa líbilo.

Mezi studentskými filmy letos figuruje i pohádka o medvědu Brumlíkovi a inuitské dívce Animuk, jež lehounce evokuje Maxipsa Fíka…
To je pěkný… Mladí tvůrci mají mnohem těžší pozici v tom, že tenkrát byla po těchto filmech poptávka a televize je brala. Z dob, kdy jsem jezdil s Vodňanským nebo s bigbítem, si pamatuju, že když jsme někde na venkově vlezli do hospody a před zprávami šel večerníček, všichni ti chlapi, kteří pili piva, je odložili a čuměli na bednu. To mi přišlo takové docela komické. Dnes už je situace jiná, lidé na tyto věci tolik nekoukají.

Sledujete současnou večerníčkovou tvorbu?
Už moc ne, jen tak náhodně, když jde třeba něco před zprávami. Občas vidím něco hezkého, občas blbého, ale to je spíš tím, že se furt dokola mele to, co bylo, a bere se to jako spotřební zboží. Televize se asi musí něčím živit. Když pouští staré socialistické seriály hrané, tak to je spíš sranda, ale špatným večerníčkům časový odstup ubližuje – je vidět, že se dělaly narychlo a bez velké invence.

Jaký je vlastně váš vztah k Fíkovi? Třeba Adolf Born měl období, kdy nemohl Macha s Šebestovou ani vidět.
Maxipes mi nevadí. Byl v té době tak neobvyklý, výtvarně, obsahově i režijně, že moc nezestárl. Ani králíci. I když jinak to asi vnímají děti, které jsou zvyklé na jiné tempo. Fík a králíci mě baví pořád, ale některým věcem čas ublížil. Asi bych to neměl říkat, když jsem to nedělal, ale odjakživa jsem nesnášel Vochomůrku…

Když člověk skládá písničku, tak nějak ví, co chce říct. Ale co  hudba k animovaným filmům?
To je vyloženě zábava. Ty jsem nikdy nebral jako práci. Bavilo mě to: člověk dostane hotové obrázky a k nim si něco vymýšlí. Trošku mě mrzí, že když se dělaly ty nejznámější animované věci, šetřilo se tím, že se dělala takzvaná sektorová muzika. Nahrála se, jen se doplňovala do dalších dílů a já už jsem neměl možnost ji udělat třeba trošku jinak.

Věnujete se ještě stále animovaným filmům?
Pořád se něco dodělává.  Se Šárkou Váchovou dělám muziku k Chaloupce na vršku a s Markem Benešem, synem Luboše Beneše, který vymyslel Pata a Mata, také občas ještě nějaké díly. Líbí se mi, že tyhle věci pokračují.

Celkem nedávno vám vyšla velká kompilace 52+2. Nevzala vám chuť psát nové písničky?
Písničky pro mě vždy byla svobodná zóna, nic cílevědomého. Když jsem měl chuť, tak jsem nějaké napsal. Ani jsem nikdy neplánoval alba, ta se vždy poskládala. Občas mě zaujme nějaká básnička, teď jsem zrovna udělal jednu od Ivana Wernische, tři písničky na Šrutovy texty jsem udělal na nové CD Prokopa. Ale éra cédéček končí, takže možná vstoupí do dějin jako  poslední české CD.

Autor: Václav Koblenc

8.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Oslavy, nebo poslední bitva? Čeští poslanci věří, že EU chytí druhý dech

Stanislav Šulc.
1 13

Komentář Stanislava Šulce: Babiš nás zklamal. Je čas jít dál

Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to stojí zbytečných dvacet miliard korun navíc.

Zlatý Ámos Lukáš Lis: Nechtěl jsem být učitelem, ale neměnil bych

/VIDEO/ Nový držitel titulu Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele Lukáš Lis ze základní školy Soběslav původně nechtěl být učitelem, ale svou práci by už neměnil. Učitel by podle něj neměl být jen oblíbený, ale také dobrý. Svůj úspěch přičítá kombinaci přísnosti a přátelského přístupu k dětem.

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

S láskou uvařené jídlo, usměvavá obsluha a salonky pro rodinné oslavy či srazy spolužáků. Tak fungovala moravskokrumlovská restaurace Marie, která nedávno skončila svůj provoz. V centru městečka tak chybí místo, kde by se místní lidé či turisté mohli dobře najíst.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies