VYBERTE SI REGION

Tomáš Klus: Život není nikde jinde. Je tady a teď

Humpolec /ROZHOVOR/ – Z Tomáše Kluse na humpoleckém Bernard Festu sršela energie. Přesto říká, že má před koncerty trému. Co nám ještě prozradil? Tak třeba svůj vztah k pivu…

1.7.2013
SDÍLEJ:

Tomáš Klus dostal na Bernard Festu do varu celé náměstí. Mezi písničkami nechyběly vtipné komentáře. Foto: Michaela Blehová

Nevystupujete v Humpolci poprvé, co se vám tu líbí?
Já tu hraji rád. A kde hraji rád, tam hraji často. A když nás sem zvete, tak proč bychom vám tu nezahráli.

Bernard Fest je slavnost piva. Dáte si vy sám někdy pivo?
Ani ne, já nejsem úplný pivař. Já moc ani alkohol nevyhledávám. Když už ale, tak víno. Ale mě je sympatický přístup k věci páně Bernardova, protože mně se líbí, jakým způsobem je vůbec celá ta věc okolo piva dělána. Je mi to sympatické, protože mi to přijde takové normální a lidské. A já to mám rád, jelikož já mám rád lidi.

Kde berete inspiraci pro vaše písničky?
Já tak nějak žiju a to, co žiju, to píšu a jsou to takové moje deníčky.

Co momentálně plánujete a chystáte nějakou novou desku?
My teď v létě pojedeme méně festivalů. Pojedeme plus mínus jen Hrady.cz, Rock for People a Keltskou noc ale jedeme také svoje samostatné koncerty v rámci turné Konečně venku. Jinak v září budeme točit desku. Budeme ji točit celé září, zavřeme se do nějakého domečku v lese, budeme tam meditovat a žít a přitom budeme tvořit.

Kdy by měla být deska hotová?
To já nevím. Já si myslím, že je zbytečné si stanovovat nějaké deadliny, zvláště pak v momentě, kdy člověk dělá tvůrčí činnost, tak by neměl být do ničeho tlačen, poněvadž na tom výsledku to je potom cítit. A my chceme tu desku dát ven až v momentě, kdy s ní budeme stoprocentně spokojeni.

Nedávno vám nastaly rodičovské povinnosti, jak vše stíháte?
Pro mne to nejsou povinnosti, je to poslání, je to radost. Je to naprosto skvělé. Já se od svého dítěte učím žít život, protože ono je tím, kým jsem kdysi taky býval, a dochází mi, že zase být chci. Je sesláno sem na zemi, neposkvrněno vším tím, co považujeme za důležité ve smyslu „být správně Člověk". Ale přitom už se po několik generací ukazuje, že to tak úplně správně není, poněvadž s přístupem k životu, který máme, stále nejsme šťastní a přitom je nám to vrozené. Když se člověk podívá na dítě, které ještě není poznamenáno školní docházkou, tak vidí, jak je pořád šťastné. A to nemyslím šťastné, že by se člověk měl neustále usmívat. Ale ono si nevytváří problémy, má svůj svět. Každý má svůj svět, ale člověk, který už je příliš dospělý, má pocit že ten svůj svět musí před okolím obhájit a dělá mnoho svých rozhodnutí ne s ohledem na sebe a své štěstí, ale s ohledem na to, aby ostatní uznali, že „tohle je teda šťastný člověk". Ale, při vší úctě ke všem, co je komu do vašeho života. To není sobectví žít svůj život tak, aby byl vaším štěstím. Nemít očekávání a nebát se toho, že si o vás někdo bude myslet něco, co by si neměl myslet, je velmi osvobozující. A to mě učí dítě.

Máte nějaké své rituály před koncertem?
Mám trému. To je takový můj rituál. Protože přijde a říká: Jsem tady, je to dobře, protože ti není jedno to, co je před tebou.

Plánujete ještě nějak rozvíjet vaši hereckou kariéru?
Uvidím. Já moc neplánuji, protože mám pocit, že plány člověka velmi omezují tím, že pak nemůže přijímat přítomný okamžik, tak jak by chtěl. Plánováním žije člověk v budoucnosti, a pakliže se mu plány nepodaří splnit, je z toho celý smutný a ony nesplněné plány ukotví v minulosti jako něco, v čem neobstál. Taková výčitka pak na sebe bere mnoho pozornosti a jednomu nezbývá, než se v minulosti pitvat a bolet se z toho, že něco nezvládl. Bytím v minulosti či během k budoucnosti člověk plýtvá časem pro tady a teď. A život není nikde jinde. Je tady a teď. Za tečkou téhle věty.

MICHAELA BLEHOVÁ

Autor: Redakce

1.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies