VYBERTE SI REGION

Cimbálista Alfréd Richter: Jednou si s námi zazpíval i ministr Lachnit

Opava - Čtyřiaosmdesát let by mu tipoval asi málokdo. I přesto Opavan Alfréd Richter vytrvale hraje na cimbál a opavský Výhonek by si bez něj dnes nikdo neuměl představit. Sám říká, že cimbálová muzika je pro něj ohromně důležitá. Pokud pomineme období letních prázdnin, Výhonek zkouší pravidelně každé pondělí od roku 1958. Alfréd Richter přednedávnem provedl zkusmý výpočet, z něhož vyplývá, že za čtyřiapadesát let absolvoval na 2080 takových pondělků.

24.3.2012
SDÍLEJ:

Alfréd RichterFoto: DENÍK / Petr Dušek

„Samozřejmě nemůžeme to říct úplně přesně. Na většině zkoušek jsem skutečně byl. Když jsem nemarodil, vždycky jsem dorazil,“ usmíval se Alfréd Richter. S hudbou začal koketovat těsně před začátkem druhé světové války. Tehdy se zabýval hrou na housle. O dvacet let později společně se Zdeňky Šmikou a Fojtáchem a také s Bohumilem Kyslingarem založil Výhonek.

„Začínali jsme pod hlavičkou Závodního klubu Ostroj. Naše vybavení tenkrát nestálo za moc. Pro cimbál jsme si jeli do Prahy a museli ho nechat opravit v Brně. Prvních pět let naše skupina víceméně jenom zkoušela. Pak teprve přišla na řadu i vystoupení,“ uvedl Richter.

Vynikající vztahy s Moravou

Není žádné tajemství, že cimbálka má své kořeny na Moravě. Výhonek si ovšem svou kvalitou a zarputilostí získal respekt i zde. „Někteří kluci z jižní Moravy dostali umístěnky do Opavy. Následně se přidali k Výhonku,“ vzpomínala na úplné začátky ikona opavské cimbálové muziky. Dneska je situace zcela odlišná.

Výhonkáři, jak se jejím členům často přezdívá, mají za sebou spoustu koncertů a také Alfréd Richter si vybavuje několik výjezdů do moravských končin, na které prostě a jednoduše nejde zapomenout. „Jednou jsme obdrželi pozvánku na seniorské vystoupení do Petrova. Přijetí bylo fantastické. Natáčelo se na kameru. Nezapomenutelných akcí by se ale našlo více,“ prozradil.

Leckoho také může napadnout otázka, proč se zrovna zvolil název Výhonek. Prsty v tom má jeden ze zakladatelů, Zdeněk Fojtách. „Kdysi před lety řekl, že žijeme v kraji, kde ani slunko na révu nesvítí. Výhonek symbolizuje část révy,“ zmínil Alfréd Richter.

Zazpíval si s nimi i Lachnit

Nejrůznějších koncertů má Richterův soubor za sebou již nespočet. S tím souvisí i velké množství poměrně vtipných zážitků. „V roce 2001 jsme se objevili na brněnském veletrhu, kde Výhonek reprezentoval Slezsko,“ pátral v paměti Alfréd Richter a ještě několik postřehů připojil: „Naše hudba se tak líbila tehdejšímu ministrovi pro místní rozvoj Petru Lachnitovi, že bez jakýchkoliv okolků se k nám přidal a zapěl si s námi.“

Kdepak, cimbálka to je svým způsobem i životní styl. Zakladatele Výhonku trochu mrzí, že na českou lidovou hudbu se v současné době trochu zapomíná. I když je Alfrédu Richterovi 84 let, rozhodně ještě nechce svou hudební kariéru pověsit na hřebík. „Pro mě je to obrovský kus života. Všechny ty pondělky a víkendy. Čas strávený s kamarády. Život bez toho si ani nedokážu představit,“ uzavřel.

PETR DUŠEK

Autor: Redakce

24.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
23 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies