VYBERTE SI REGION

Kytarový virtuos Dylan Fowler: První hudební nástroj je lidský hlas

Tábor /ROZHOVOR/ – Po kytarových špičkách jako byl Beppe Gambetta, Adam Rafferty či loni Laurence Juber z McCartnyho Wings přijede tento pátek na jih Čech další kytarový virtuos světového formátu. Na pódiu táborského Hotelu Palcát zahraje od 19 hodin Dylan Fowler z Walesu.

9.10.2014
SDÍLEJ:

Dylan Fowler.Foto: archiv

Kytarista, který propojuje folk s balkánskou, jazzovou, rockovou 
a klasickou hudbou. „Vždy jsem se zajímal o hudbu z různých koutů Evropy," říká 58letý kytarista.

Už jste někdy hrál v České republice? A jaké je tu podle vás publikum?
Už jsem tu hrál dvakrát. Pokud si dobře pamatuji, bylo to v roce 2007 na festivalu Kytara napříč žánry. Vystupoval jsem s mým triem Taith, jež propojuje velšskou a irskou muziku. Hrál jsem na mandolínu a perkuse, doprovázel mě Gillian Stevens na violy a tradiční raný velšský hudební nástroj crwth a Timo Vaananen na kantelu, tradiční finský nástroj podobný citeře. Rok před tím jsem hrál ještě sólově po České republice. Hodně se k vám těším, protože cítím, že lidé jsou zde na mé hraní dobře naladěni.

Dylan Fowler.Co od vás diváci uslyší?
Zahraji z různých desek, které jsem vydal u vydavatelství Acoustic Music. V hudbě propojuji keltskou muziku zejména z oblasti Walesu a hudbu, která je ovlivněná mým neustálým cestováním po světě. V Táboře také budu hrát a propagovat moji desku A Passionate Landscape.

Díval jsem se, že vás hodně zajímají země východní Evropy…
Vždy jsem se zajímal o hudbu z různých koutů Evropy. Od doby, kdy jsem asi před 
30 lety slyšel tradiční vokální písně z Bulharska. Vždy mě těší, když mohu spolupracovat s hudebníky ze zemí jako Bulharsko, Bosna, Srbsko nebo Maďarsko. A pokaždé mě doslova fascinuje, jak je tato tradiční hudba blízká keltské muzice mého domova, Walesu. Ty pocity a vášeň jsou podobné, přestože žánry zní jinak.

Jak dlouho už hrajete na kytaru a proč zrovna na ni?
Začal jsem na ni hrát, když mi bylo 16 let, do té doby jsem hrál na piáno, které ale dodnes nezanedbávám. Rok jsem studoval klasickou hudbu, ale víc mě lákalo hraní rockové, jazzové a funkové hudby. Rozhodl jsem se proto věnovat se těmto žánrům víc, začal jsem pracovat na tom, abych pochopil stavbu harmonie a rytmů za pomocí piána. Snažil jsem se naposlouchat nespočet hudebních žánrů. V této fázi jsem se osamostatňoval a vzdělával sám, a dělám to dodnes, i když je tomu už víc než 40 let. Zároveň mě začala zajímat hra na akustickou kytaru a snažil jsem se proniknout do tajů tradiční hudby. Vše, co ve výsledku dělám, je kombinace těchto různorodých stylů.

Na záznamech vašich koncertů jsem si všiml, že při hraní zpíváte. To není u virtuosů zrovna běžné, spíše to dělají jazzmani. Co si rád poslechnete?
Vychází to opět z hudby, která mě ovlivňuje. Zpívám si lidové písně ve welštině a někdy v angličtině, protože jejich písně se zabývají všeobecnými tématy. Lidský hlas považuji za náš první hudební nástroj v životě. Poslouchám hodně muziky tak, jak moc to jen jde. Je téměř nemožné říct, která je má nejoblíbenější, ale mám interprety, kteří mě oslovují celou dobu: Keith Jarret, Bill Evans, Joni Mitchell, Egberto Gismonti – hudebník, jenž mluví srdcem…

DAVID PELTÁN

Autor: Redakce

9.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies