VYBERTE SI REGION

Lucia Šoralová: Truchlení u příběhů, jež se teprve stanou...

Praha /ROZHOVOR/ – Kritiky oceňované album šansonů O lásce, cti a kuráži, které vzniklo ve spolupráci s uznávaným textařem Michalem Horáčkem, představuje na turné s kapelou La Alma zpěvačka Lucia Šoralová. Jak se jí na něm daří? Zpěvačka vypráví v rozhovoru o turné k albu O lásce, cti a kuráži i nedětských zájmech…

4.11.2013
SDÍLEJ:

O TVORBĚ. Prostě mě popadne touha něco udělat a maximálně do půlhodiny je to venku, říká Lucia Šoralová. Foto: Archiv

„Ano, je to naše první turné po Čechách, takže to vypadá samozřejmě malinko jinak než na Slovensku, kde míváme vyprodáno a běhá kolem nás tým lidí. Tak tady jsme zatím takový, nó…šansónopunk. Ale na druhou stranu, v mém věku potěší jakýkoliv punk," usmívá se Šoralová, jejíž program s kapelou La Alma mohou zájemci slyšet ještě 5. listopadu v Roudnici nad Labem a 20. prosince v Brně. Na jaře se pak Lucia chystá i do klubů v dalších moravských městech.

Specialitou turné má být pondělní koncert v pražském Divadle Kalich. Jako hosté se na něm představí i Michal Horáček a Lenka Dusilová. Co vás s ní spojuje?

Lenka je výborná zpěvačka a jde svou vlastní cestou, dělá to, čemu věří, a tak, že tomu věříte i vy. Je si jí za co vážit. Jsem moc ráda, že právě ona nazpívala jednu z mých písní – zhudebněných balad – S díky Karlu Škrétovi. Vzhledem k tomu, že jsme se obě podílely na albu Český kalendář, které vyšlo před pár dny, a že nás vlastně dohromady svedl Michal Horáček, to celé dává smysl, ne?

Vaše spolupráce s Michalem Horáčkem prý vznikla tak, že jste zhudebnila a na svých koncertech zprvu zpívala jednu z jeho villonských balad. Musela jste k tomu mít hodně „kuráže"?

Není to tak, i když pravda vlastně nikoho nezajímá… V každém případě, o našem albu se rozhodlo na našem pražském koncertě v Černé labuti, kde jsme zahráli hned několik villonských balad, zatímco Michal seděl u prvního stolku s hlavou v dlaních, vráskou mezi očima a neustále si něco psal do papírků. Chtěli jsme tímto skoncovat s hraním, ale Michal se na konci postavil a řekl: „ Tohle je ucelená výpověď – co kdybychom natočili celou desku?" A bylo vymalováno.

Na albu O lásce, cti a kuráži se představujete jako autorka všech kompozic. Jak se ve vás takové kompozice rodí, jsou výsledkem nějakého dlouhodobějšího zrání?

Kéž by! Já vůbec neznám slovo dlouhodobý, ale možná jen nevnímám nenápadné tlení na pozadí obyčejných dní… Prostě mě popadne touha něco udělat a maximálně do půlhodiny je to venku. Potom následuje samozřejmě další, mnohem delší a trnitější cesta k definitivní podobě aranže, a tam už si nechám občas i poradit od zkušenějších. Jsem takový hudební nedouk a kluci z kapely toho občas zneužívají. Třeba mi řekli, že když na ně nebudu hodná, tak mi neřeknou, kde tam mám kulehu… Tím myslí muzikantskou „zatáčku". A jelikož to vědět chci, tak jim musím splnit, co jim na očích vidím.

Co vás vlastně k šansonu přivedlo?

Máma mi říkala, že jsem už jako dítě byla taková stará duše a že jsem měla jiné zájmy – nedětské. A mezi ně patřilo i truchlení u příběhů, jež se mi teprve stanou. Řekla bych, že na tom má velký podíl máma.

Co říkáte na to, že jste označována za pokračovatelku Hany Hegerové?

Pokud to bez srovnání nejde, tak je to pro mě jedno z těch nejlepších.

Důležitým prvkem vašich koncertů je osobitý projev, energie a celkové procítění skladeb. Souhlasíte s tvrzením, že ve vašem případě platí – slyšet ji zpívat není to samé, jako vidět ji zpívat?

Asi ano. Říkají to. A já sama vím, že na desku nikdy nedokážu dát to samé, co tváří v tvář lidem.

Vaší další parketou jsou muzikály. Naposled jste nastudovala roli vlčice Rákšasí v Mauglím v Divadle Kalich. Představení se líbí, sbírá pochvaly, co ale přináší vám? Patřila jste třeba ke čtenářkám Kiplingových Knih džunglí?

Jako dítě jsem Knihu džunglí samozřejmě četla, ale spíš než dobrodružným dějem mě okouzlila krásnou paralelou s životem a počínáním lidí.

Muzikál je výjimečný po všech stránkách – nakolik vám dala zabrat ta fyzická, kdy jste se během zkoušek snažili odpozorovat a napodobit na jevišti zvířecí pohyby?

Kupodivu mě tohle zkoušení nevyčerpávalo tolik, jako ty předešlé, a to i přesto, že už mám dítě a všechno je složitější. Nějak jsem se pořád bavila a poznávala nové věci. Režisérské duo Skutr, Adélka Laštovková i Janka Burkiewiczová jsou pro mě nově objevenými poklady.

V lednu se do Kalichu vrací Johanka z Arku. Když prý vás viděli producenti na zahraničním turné Johanky, pozvali vás rovnou do posledního kola konkurzů na roli Eponiny do londýnských Bídníků. Tam jste údajně nakonec nejela, proč?

To už je dávná historie. Ale vlastně…, ani dnes bych nešla.

Autor: Gabriela Kováříková

4.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Americký velvyslanec Andrew Schapiro
8 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
19 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies