VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Magdalena Kožená vystoupí v neděli v Národním divadle!

Praha - Hned dvěma koncerty mezzosopranistky Magdaleny Kožené vyvrcholí letošní rok v opeře Národního divadla. Pěvkyně světového renomé, jež je žádaným hostem prestižních světových operních i koncertních pódií, předstoupila před české publikum již 18. prosince, její druhý exkluzivní koncert je právě v neděli, 20. prosince. Vystoupí za doprovodu Pražské komorní filharmonie pod vedením švýcarského dirigenta Kaspara Zehndera. Společně představí výběr z tvorby předních evropských skladatelů 19. a 20. století. Během večera zazní písně Gustava Mahlera či ukázky z děl Hectora Berlioze, Julese Masseneta a Georgese Bizeta. Brněnská rodačka Magdalena Kožená patří k nejvyhledávanějším pěvkyním současnosti. Její umělecká hvězda stále stoupá, což stvrzuje vedle exkluzivní smlouvy s nahrávací společností Deutsche Grammophon i řada prestižních ocenění. Za nahrávku fragmentů z opery Juliette Bohuslava Martinů, které natočila u Supraphonu, získala před pár týdny ocenění Gramophone Awards 2009 v kategorii RECITAL a nově i nominaci MIDEM Classical Award 2010 v kategorii opera.

20.12.2009 2
SDÍLEJ:

Magdalena KoženáFoto: David Port, C.E.M.A.

Kaspara Zehndera zná tuzemské publikum hlavně díky jeho spolupráci s Pražskou komorní filharmonií. S českou uměleckou scénou je však nadále úzce spjat. Prosincový koncert na scéně Národního divadla je jeho prvním uměleckým setkáním s Magdalenou Koženou. „Když jsem viděl film Ondřeje Havelky Magdalena, získal jsem k ní určitým způsobem blízký vztah. A velmi se těším, že se s ní konečně setkám,“ dodává Zehnder.


Koncert otevře předehra německého romantického skladatele Franze Schuberta Kouzelná harfa (Die Zauberharfe), kterou složil Schubert ke stejnojmennému melodramu. Dále budou uvedeny písně ze sbírky Gustava Mahlera Chlapcův kouzelný roh na texty stejnojmenné sbírky německé lidové poezie a písní básníků Achima von Arnima a Clemense Brentana. Druhá polovina večera přenese návštěvníky koncertu do oblasti francouzské operní tvorby 19. století. Jako první zazní Markétina Gotická píseň o králi z Thule z dramatické legendy Faustovo prokletí (La Damnation de Faust) Hectora Berlioze. Ze zřídka uváděné opery Kleopatra Julese Masseneta zazní árie J'ai versé le poison dans cette coupe d'or (Nalila jsem jed do tohoto zlatého poháru). Árii pak doplní Massenetova Suita č. 4 pro orchestr: Pitoreskní scény z roku 1874. Koncert vyvrcholí suitou z populární opery George Bizeta Carmen: suita č. 2 s áriemi Habanera a Les tringles des sistres tintaient.

Kdo je mezzosopranistka Magdalena Kožená?

Narodila v Brně, kde také studovala na konzervatoři u Něvy Megové. Ve studiu pokračovala u profesorky Evy Blahové na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Již v průběhu studií zvítězila v řadě soutěží, z nichž nejvýznamnější byla 6. mezinárodní soutěž Wolfganga Amadea Mozarta v Salcburku, na které byla vyhlášena absolutní vítězkou. Je zvána na nejprestižnější domácí i světové festivaly (Salzburger Festspiele, Glyndebourne Festival, Festival d´Aix-en-Provence, Pražské jaro, Concentus Moraviae). Pravidelně spolupracuje s předními dirigenty, orchestry a sólisty, jako jsou např. Marc Minkowski a orchestr Les Musiciens du Louvre, Simon Rattle a Berlínští filharmonikové, Nicolaus Harnoncourt, Vídeňská filharmonie a Concentus musicus Wien, Michel Swierczewski a Pražská komorní filharmonie, Musica Antiqua Köln, klavíristé Malcolm Martineau, Graham Johnson, Karel Košárek a další. Její nahrávky zahrnují recitál z Bachových árií, Händelova římská moteta, Italské kantáty s Marcem Minkowskim pro DG/Archiv a první sólovou desku s českým písňovým repertoárem Love Songs (A. Dvořák, L. Janáček a B. Martinů) za doprovodu klavíristy Grahama Johnsona oceněnou v roce 2001 prestižní cenou Gramophone Award. Následovala nahrávka árií Le Belle Immagini (W. A. Mozart, Ch. W. Gluck a J. Mysliveček) s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Michelem Swierczewskim. V roce 2003 nazpívala roli Kleopatry z Händelova Giulia Cesara. Další sólový disk, operní árie s Mahler Chamber Orchestra pod vedením Marca Minkowského, vyšla pod názvem French Arias (H. Berlioz, Ch. Gounod, J. Offenbach, A. Thomas, J. Massenet, G. Verdi ad.). V roce 2004 vyšla u Deutsche Grammophon sólová deska Songs (B. Britten, Maurice Ravel, O. Respighi, E. Schulhoff, D. Šostakovič), na níž Magdalenu Koženou doprovází Malcolm Martineau. Velké pozornosti odborné i laické veřejnosti se dostalo také CD Lamento, na němž spolupracovala se souborem Musica Antiqua Köln za vedení Reinharda Goebela. K dalším nahrávkám patří opery Paride ed Elena za řízení Paula McCreesh a La clemenza di Tito pod taktovkou Charlese Mackerrase. Nejnovější album složené z Vivaldiho árií získalo cenu Deutsche Schallplatenkritik za 3. čtvrtletí 2009 a nahrávka fragmentů z opery Juliette Bohuslava Martinů zvítězila v Gramophone Awards 2009 v kategorii recitál. Za své nahrávky získala téměř všechna nejvýznamnější ocenění udělovaná hudebními časopisy včetně prestižní Gramophone Awards Artist of the Year v roce 2004. Během posledních let nastudovala řadu rolí pro významné operní a festivalové scény: roli Orfea (Gluck: Orfeus a Euridika) v pařížském Théâtre du Châtelet pod vedením Johna Eliota Gardinera, pod taktovkou Marca Minkowského nastudovala roli Nerona (Monteverdi: Korunovace Poppey) na Wiener Festwochen, dále roli Sexta (Mozart: La clemenza di Tito) na festivalu v Edinburghu a roli Mélisandy (Debussy: Pélleas a Melisanda) v opeře v Lipsku. Na festivalu v Aix-en-Provence ztvárnila roli Cherubína z Mozartovy Figarovy svatby, v Holandské opeře roli Sesta (Händel: Julius César). Na festivalu v Salcburku vystoupila v roli Zerliny (Mozart: Don Giovanni) pod vedením Nikolause Harnoncourta, v roli Idamanta (Mozart: Idomeneo) vystoupila pod vedením dirigentů Sira Rogera Norringtona a Simona Rattla, v roli Dorabelly (Così fan tutte, dir. S. Rattle). V pařížské Opéra Comique zpívala v Debussyho Melisandu a také roli Kleopatry (Julius César), obojí za vedení Marca Minkowského. V Metropolitní opeře v New Yorku zpívala roli Varvary (Janáček: Káťa Kabanová) pod vedením Jiřího Bělohlávka. Dalšími rolemi v MET byli Cherubín, Idamante a Dorabella, vše pod taktovkou Jamese Levina. V londýnské Royal Opera House Covent Garden debutovala v titulní roli Rossiniho opery La Cenerentola. Její pozici jedné z nejvyhledávanějších a nejvýraznějších mezzosopranistek dokládá řada ocenění, které během své kariéry získala v České republice a v zahraničí i exkluzivní smlouva s nahrávací společností Deutsche Grammophon. V roce 2003 se Magdalena Kožená stala Rytířem řádu umění a literatury Francouzské republiky.

(zdroj: Národní divadlo)

20.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řezání nosorožčích rohů
1 4

Obchod se zvířecími rohy vynáší víc než ten s kokainem

Různě zdobené účtenky Andreje Babiše neznepokojují. Považuje je za výraz české lidové tvořivosti.
4

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Už více než dvě stovky zákonů předložili současní poslanci. Sice jich protlačili jen 26, ale nesmutní z toho. Hlavně, že jsou vidět.

Pohledem Vojtěcha Žižky: Na rozhodčí nesahat

„My nesmíme ani naznačovat," říká Smrtka v jedné z cimrmanovských her a výhrůžně u toho brousí kosu. Chmurný žnec by mohl z fleku pracovat ve vedení hokejové extraligy. Ani v ní se totiž nesmí naznačovat. Jinak přilétne pokuta.

Kvůli dálnici D3 začnou brzy hlídat studny

Specialisté brzy zahájí monitoring studní v okolí budoucí dálnice D3 u Českých Budějovic. Sledovat se bude hlavně výše hladiny vody. V případě, že by byl později s vodou problém, budou mít totiž majitelé nárok na kompenzace, například prohloubení studní.

Ostrava je u filmařů stále oblíbenější. Město láká domácí i zahraniční tvůrce

/FOTOGALERIE/ Nejenom architektonické skvosty Prahy nebo malebná jihočeská krajina či moravské vinice, ale také město Ostrava jako atraktivní lokalita láká domácí i zahraniční filmaře při natáčení filmů i televizních seriálů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies