VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michal Horáček: Odpočívám tím, že dělám něco jiného, než co mě vyčerpává

Litvínov /ROZHOVOR/ - Příjemný večer strávili diváci v Docela velkém divadle. Pozvání divadla přijal známý textař Michal Horáček. Herečka Jana Galinová si s ním povídala o jeho dětství, vášni k hazardu i o první cestě do Ameriky. Setkání bylo obohacené o množství písniček v podání herců litvínovského souboru. Michal Horáček poskytl rozhovor i Mosteckému deníku.

25.3.2013 1
SDÍLEJ:

Michal Horáček.Foto: archiv VLP

Založil jste občanskou iniciativu MOST, která napomohla k pádu minulého režimu. Dnes mají komunisté čím dál větší podporu veřejnosti. Nemrzí Vás to?

Domnívám se, že příklon ke komunistické straně nevyplývá z toho, že by jejich myšlenky byly atraktivní, nebo že by lidé ztratili paměť. Základní problém stojí v zoufalém výkonu konkurenčních stran, zejména těch, které se považují za pravici. Lidé oprávněně cítí, že nestáli po revoluci na stejné startovní čáře. Někteří lidé měli výhodu v tom, že využili politické strany jako podnikatelského záměru. Ostatní se cítí podvedení, protože nemohli hrát otevřenou hru. Vůbec se nedivím tomu, že voliči zkouší něco jiného, i kdyby to měli být třeba komunisté. Nemyslím si, že je to moudré, ale rozumím tomu.

Vy jste nikdy nechtěl být politicky aktivní. Ani v současné situaci neuvažujete o vstupu do politiky?

Teoreticky lze připustit, že by taková situace nastala. Ale teď si to představit nedokážu. Všechny politické strany mají vnitřní propletenou síť přátel a nepřátel, spojenců a rivalů, mají historii, která v žádné straně není pěkná. Změnit to je nemožné. Druhá možnost by byla založit vlastní politickou stranu. Jenže nemůžete mít kontrolu nad tím, kdo do strany vstupuje. Jistě by tam přišli lidé, kteří se umějí v politických vodách pohybovat, přeskočili by z velkých stran. Praktická stránka uskutečnitelnosti je neřešitelná.

To je ale zoufalá situace.

Máte pravdu. Dostal jsem nesčetně nabídek kandidovat na senátora. Ale když kandidujete za někoho, musíte vůči němu být loajální. A kandidovat sám na senátora? Být sám proti všem? O to se třeba pokusil pan Fischer a nemohl nic dělat. To je prostě politika, která má svá určitá pravidla a pro solitéry tam není prakticky místo.

Z toho, co říkáte, mám pocit, že je přeměna a zlepšení stávajícího sytému utopie.

V podstatě to tak je. Uvnitř každé strany jsou proudy spojenců a rivalů, kteří soutěží o to, aby byli v rozhodující chvíli u důležitých státních zakázek. O to jde. Být u toho, když se vyzbrojuje armáda, být u toho, když se rozhoduje o Temelínu. Být u toho, když se dělá něco gigantického.

Vyplývá tento přístup z toho, že máme velmi krátkou demokratickou tradici?

Jistě. Připustili jsme, že politika je stroj na peníze. Dovolili jsme legitimizaci toho, že kamarád dostane zakázku nevýhodnou pro stát, která je na úkor někoho jiného. Toto nebezpečí je v politice všude na světě. Ale v tradičnějších demokraciích jsou vystaveny lepší kontrolní mechanismy. Ale i to zdaleka není stoprocentní.

Jste velmi aktivní člověk. Máte vůbec čas na odpočinek?

Odpočívám tím, že dělám něco jiného, než co mě vyčerpává. Když delší dobu zůstáváte v zajeté rutině, tak pak stačí zatížit jen druhou půlku mozku. Po logické, racionální činnosti je třeba zapojit metaforickou část mozku. U mě je to psaní básní. Pořád je to úsilí, ale jiné. Odpočinku v leže moc nevěřím.

Vaší velkou oblibou jsou koně a dostihy. Relaxujete i v sedle?

Na koni jezdit umím, ale nedělám to často. Rád se projedu, když mi to jednou za čas někdo nabídne. Účastnil jsem se klusáckých dostihů, kde nemusíte být tolik zdatní jako žokej. Dokonce jsem měl stáj s osmi koňmi. To mě bavilo, i když to není přímo sportovní výkon. V dostizích klusáků je spíše důležitá taktika.

Kdy se ve Vás probudila vášeň ke koním?

Přibližně v patnácti letech, kdy jsem začal chodit na dostihy. Bylo to náhodou. V životě to tak chodí, dopředu netušíte, že zrovna tohle pro vás bude důležité.

Všimla jsem si toho, že vždy, když mluvíte o rodičích, tak o nich mluvíte s úctou a respektem. Měli jste hezký vztah?

V období puberty byl ten vztah komplikovanější, jako u každého člověka. Obzvláště kluci mají pocit, že se musí vůči tátovi vymezit, být jiní za každou cenu. Až později zmoudří a dochází k usmíření. U mě to bylo podobně. Oba rodiče byli humanitně zaměření, což mě formovalo. Ale musel jsem k tomu samozřejmě mít i předpoklady. Kam až moje paměť sahá, tak celá naše rodina byla vždy humanitně zaměřená v různých oborech.

Až na Vašeho prastrýce Jaroslava Heyrovského, který získal jako první Čech Nobelovu cenu v oboru chemie.

Ano. Nehumanitní, skutečně tvrdé vědy, jsou pro mě bohužel nedostupné. Rád bych na to měl talent, rád bych byl dobrým matematikem. Každá věc, kterou umíte a proniknete do ní, je hodnotná a naplní vás. Nejhorší je, když setrváváte v úsilí v něčem, na co nemáte talent. To plodí v životě spoustu tragédií. Frustrace a uvědomění si vlastního netalentu je hrozná.

Když mluvíte o talentu byl jste porotcem soutěže Česko hledá SuperStar. Nemáte pocit, že koncept podobných soutěží je už poněkud vyčerpaný?

Je to jako používat pytlík s čajem na několik hrnečků. První je dobrý, druhý ještě jde, třetí nic moc a další by neměly být. Přinejmenším se měly dělat daleko větší, mnohaleté přestávky. Ono vůbec není špatné, že děti soutěží ve zpěvu. Ale mě už to nezajímá. Ten talent se nenechal dozrát.

Ale diváci to stále nadšeně přijímají…

V tom případě to má v televizi své místo. Ale já to nadšeně přijímat nedokážu. Tento druh zábavy by mělo doplňovat něco náročnějšího, něco, co je větší výzva. Jistě by to nemělo tolik diváků, ale mělo by to smysl, protože by to bylo inspirativní. Inspirace není moc. Hodnotné věci jsou zapotřebí. Možná, že bych mluvil jinak, kdybych byl podnikatelem, který vlastní televizní stanici. Pravidla podnikání by mě možná donutila jít stejným směrem jako ostatní.

Autor: Anna Jurecová Bc.

25.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
9

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Ilustrační foto.
4 8

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Akce se zatím obešla bez problémů

Konvoj americké a britské armády pokračuje druhým dnem v cestě přes české území. Celkem 125 vozidel a 550 lidí se přesouvá z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů. První kolona vyrazila dnes kolem 07:00 z kasáren ve Staré Boleslavi u Prahy, kde vojáci přečkali noc, a míří na hraniční přechod v Náchodě. 

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Jarolím o sestavě na trpaslíka: Jankto? Řekl si o místo, do utkání nastoupí

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Přestože dorazil kouč české fotbalové reprezentace Karel Jarolím do San Marina dobře naladěn, neupustil od svého zvyku. Ani před utkáním s trpaslíkem (jinak se 203. národnímu týmu v žebříčku FIFA říkat nedá) neprozradil médiím složení základní jedenáctky.

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies