Fanoušci neměli moc času na to, aby si písničky naposlouchali předem, deska vyšla 2. února, a tak je třeba v klubu uslyší poprvé a budou si moci premiérový poslech užít naživo.

A ač přitom nebude vládnou Klid a mír a ticho, určitě to bude Ničím nerušená chvíle. To jsou názvy dvou z celkem dvanácti písniček desky, jejíž jméno je už sice známo, ale ke kouzlu nového patří, že si ho může každý vyluštit na osmisměrce, která je součástí obalu.

„Říkali jsme si, že když už vydáváme osmou desku, chtělo by to něčím ozvláštnit, proto ta osmisměrka. Byli bychom rádi, kdyby si fanoušci vyluštili její název sami," říká zpěvák kapely Michal Mareda řečený Márdi. Čtenářům přinášíme rozhovor, který s ním při příležitosti vydání nové desky vedla v Praze redaktorka Deníku Gabriela Kováříková.

Proč jste nakonec na album nezařadili Trpaslíka, kterého jste vypustili do světa loni na podzim?

Většinou to dnes kapely tak dělají, že vytvoří jeden dva songy, k nim třeba natočí i videoklipy, aby jimi avizovaly příchod nové desky. Takže i nám naše manažerka pořád dokola říkala, že by bylo dobré mít nějakou písničku dopředu. Moc se nám nechtělo, ale nakonec jsme v červnu dvě (jednou z nich byl právě Trpaslík) nahráli pod dohledem producenta Ondřeje Ježka, s nímž jsme spolupracovali i na Krásným smutným dni.

V říjnu pak začalo celé to dobrodružství spočívající v tom, že jsme se na Ondrův popud sbalili, naskákali do auta, vzali s sebou doplňující mobilní studio a nově připravené písničky nahráli na několika místech v republice. Když jsme se pak bavili o jejich pořadí na desce, někdo ze srandy prohodil, že by se na ni Trpaslík nemusel dávat.

Všichni jsme se tomu zasmáli, protože jsme s ním původně počítali. Nakonec se nám ale na album opravdu nehodil. Na koncertech jej ale hrát budeme.

Dá se v nových písničkách vysledovat společné téma?

Dá, ačkoliv jsem to ani nečekal. Nedělám koncepční desky, jako někteří. Nápady prostě sbírám, jak přicházejí, a postupně je zaznamenávám. Když jsem ale v autě poslouchal první mix našeho nového alba, říkal jsem si, že je to paráda, jak „drží" pohromadě, jak je šťavnaté.

Uvědomil jsem si, že jeho tmelem je právě ten pohyb z místa na místo, který jsme pro nahrávání zvolili. Objevuje se i v textech, které jsem napsal už dřív. Je v nich takový borec, pohybující se muž, jehož příběh jednotlivými písničkami prochází.

Konkrétně jste je nahrávali v Ústí nad Labem, Vernéřovicích na Broumovsku, ve Zlíně a na Seči. Proč zrovna tam?

Všechna ta místa vybral Ondra Ježek. Ví, že mají v tamních studiích k dispozici analogový mixpult, což ho baví. Třeba zlínské Véčko jsme trochu znali, věděli jsme, že tam točili desky třeba Buty nebo AG Flek.

Znali jsme i studio na přehradě na Seči, kam jezdíme na soustředění, stejně tak studio v Ústí nad Labem, kde jsme zase byli s kluky na výšce, takže to pro nás mělo zvláštní kouzlo. Ale o kostelu ve Vernéřovicích na Broumovsku jsme do té doby nevěděli. Sice tam dělají koncerty, ale nic se tam nenahrává, přitom je tam tak skvělá akustika. Vůbec je to svou silou nezapomenutelné místo…

Přiznávám, že nám zpočátku přišel Ondrův nápad šílený, ale nakonec se ukázal jako naprosto skvělý.

Na naše poměry asi ojedinělý…

Dělali to třeba nedávno Foo Fighters, že během cestování vytvořili desku, není to teda originální myšlenka… Že je jí Ondra nakloněný, jsme pochopili ve chvíli, kdy jednou přijel do Pardubic, kde se místní kapely zapojily do akce nahrát během hodiny v improvizovaném studiu cover verzi naší písně.

Ondra byl jako ryba ve vodě. Složité podmínky pro práci mu prostě vyhovují, bere je jako výzvu a dobrodružství.

Pochvalujete si, že se mu podařilo do vašich nových písniček dostat osobitou atmosféru všech těch míst, která jste navštívili. Stačili jste si je vůbec nějak užít?

Vůbec ne, protože jsme nikde pořádně „nezakempovali". Všude jsme strávili dva dny, což je ideální, protože už ten třetí bývá krizový. To se pak rozmáhají takové ty „řešící" situace, vznikají ponorky, nepříjemné dusno… V tomto případě k ničemu takovému nedošlo, což bylo pro naši psychiku dobře. Pořád se něco dělo, nebyl čas řešit blbiny. Kapela fungovala jako celek, bylo to fajn.

Celý proces natáčení jste navíc zaznamenal na blogu…

Ano, sepsal jsem jakési zápisky z cest. Pokud by si je chtěli někteří přečíst, najdou je na Googlu pod názvem Márdi bloguje. Možná tam objeví něco, co je zaujme, protože těch zážitků nebylo zrovna málo.

Nyní máte před sebou šňůru…

Ano, odstartujeme 3. března v Krnově a zakončíme 8. dubna v Jihlavě. Velká města si necháváme až na podzim.

Michal MaredaŘečený Márdi, český zpěvák, kytarista a textař, frontman pardubické skupiny Vypsaná fixa. Diváci ho mohli vidět také ve filmu Václav a v televizním filmu Klub osamělých srdcí. Narodil se v roce 1974, vystudoval gymnázium v Přelouči. Žije v Pardubicích, je ženatý, má dceru Jasmínku.