VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muse: Koncert roku. Chyběla jen trocha punku

Praha /RECENZE/ - Dejte dohromady všechny velké halové koncerty, které Česko letos vidělo od komorního, ale precizního Stinga přes zpěvačku zapomenutou na hodinách tance Jennifer Lopez po nabroušené Pearl Jam a stejně to pořád bude málo.

25.11.2012
SDÍLEJ:

ROCKOVÁ SKUPINA v Praze. Na snímku frontman kapely Matthew Bellamy. Foto: ČTK/Stanislav Peška

Vedle Muse, kteří ve čtvrtek večer vystoupili v zaplněné O2 areně, všichni jmenovaní přijeli do Prahy na babetě. Muse, to bylo totální postmoderní hudební divadlo v pražské O2 areně na pódiu evokujícím vesmírnou loď.

Muse, to totiž není „jen" současná „nejlepší kapela světa", jak před pár týdny pravil britský magazín Q, či zvuk, ve kterém se Queen setkávají s Radiohead a metal s dubstepovým Skrillexem, ale také audiovizuální show na pódiu evokujícím vesmírnou loď. Jednoduše, totální postmoderní hudební divadlo.

Lídr jak má být

Hlavní tvůrčí postavou téhle trojice, která se dala dohromady v polovině 90. let během školní docházky v anglickém městečku Teignmouth, jež je velké asi jako naše Poděbrady, je Matthew Bellamy. Drobný muž, který si libuje ve vysokých hlasových polohách, antiutopické literatuře a teoriích, jako je třeba ta od Zecharii Sitchina, podle níž lidstvo vzešlo z dosud neobjevené mimozemské rasy.

Zprvu zakřiknutý lídr od první desky Showbiz, již s Muse vydal, už když mu bylo 21, až k současné šesté řadové nahrávce The 2nd Law nabral vzhledem ke svému muzikantskému talentu oprávněné sebevědomí. Dnes už je skoro dokonalým prototypem frontmana rockové kapely s ambicemi, vedle níž i Queen léta řadou hudebních kritiků peskovaní za přílišnou nabubřelost působí jako minimalisté.

Dokonale promyšlená show

Tak to fungovalo i ve čtvrtek večer v Praze. Od nástupu na scénu mají Muse show dokonale promyšlenou. Začínají v ústraní, schovaní mimo tok hlavních událostí. Ostrá světla, záběry z televizních zpráv na projekčních stěnách a dubstepové intro v podobě nové skladby Unsustainable sice jasně dávají tušit, že to bude velké, ale kapela hraje jakoby sama pro sebe, Bellamy a basák Christopher Wolstenholme jsou zády k publiku, v kroužku s bubeníkem Dominicem Howardem. Ovšem jen se dostaneme k další písni, Supremacy, opět z nejnovější desky, která ostatně tvoří osu celého aktuálního turné, kapela jde lidem vstříc.

V další novince Panic Station se můžete dohadovat, jestli slyšíte Another One Bites the Dust od Queen, Radiohead, nebo Prince. Pravdu budou mít všichni, ale zároveň to skoro nikdo nebude řešit, protože Muse plují po inspiracích a žánrech s takovým přehledem, že v jejich případě nejde o plagiát, ale umění.

Nové skladby v Praze fungují, byť nejvíc je publikum ve varu samozřejmě u těch, které zná delší čas: Starlight, Supermassive Black Hole nebo Plug in Baby. Nutno říct, že všechny tři také patří k tomu nejlepšímu, co kapela vyprodukovala.

Inspirace u Pink Floyd?

A o nic nezaostává ani další z klasik, které Muse hrají: progresivně metalová Stockholm Syndrome z desky Absolution (2003). Při ní se na kapelu navíc od stropu snáší symbolická klec, pyramida z televizních stěn, která trojici uvězní uprostřed pódia, takže divák sice slyší hudbu, ale členy kapely ztratí z dohledu. A zase vám to něco připomíná. Tentokrát jako by se Muse inspirovali na koncertech Pink Floyd nebo později Rogera Waterse (mimochodem, příští rok přijede opět i do Prahy).

Téměř dvouhodinovou show, při níž hlavně Bellamy prokazuje technickou preciznost jak při zpěvu, tak při hře na kytaru a klavír (ale potěší i pěvecký projev basáka Wolstenholme při skladbě Save Me), uzavírá nedávná olympijská hymna, pochod nazvaný Survival. Skladba, ve které Bellamy tak naléhavě zpívá o tom, že budeme bojovat a bojovat a vyhrajeme a publikum v euforii zvedá pravici jako v Triumfu vůle, až zapochybuji, jestli to všechno není jen na efekt.

Muse předvedli show, která docela klidně snese označení koncert roku. Jen trocha spontánnosti a čehokoli nenaprogramovaného tomu chyběla.

Autor: Ondřej Leinert

25.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
9

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Ilustrační foto.
4 8

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Akce se zatím obešla bez problémů

Konvoj americké a britské armády pokračuje druhým dnem v cestě přes české území. Celkem 125 vozidel a 550 lidí se přesouvá z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů. První kolona vyrazila dnes kolem 07:00 z kasáren ve Staré Boleslavi u Prahy, kde vojáci přečkali noc, a míří na hraniční přechod v Náchodě. 

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Jarolím o sestavě na trpaslíka: Jankto? Řekl si o místo, do utkání nastoupí

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Přestože dorazil kouč české fotbalové reprezentace Karel Jarolím do San Marina dobře naladěn, neupustil od svého zvyku. Ani před utkáním s trpaslíkem (jinak se 203. národnímu týmu v žebříčku FIFA říkat nedá) neprozradil médiím složení základní jedenáctky.

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies