VYBERTE SI REGION

Aneta Langerová: Možná mi víc přálo štěstí

Vyhrála SuperStar a na hudební scéně se nejen udržela, ale stala se jednou z nejoblíbenějších zpěvaček. Sama si skládá hudbu, píše texty a doprovází se na několik nástrojů.

23.7.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Na návštěvě u Anety Langerové

Na návštěvě u Anety LangerovéFoto: Martina Kaderková

Aneta Langerová je výjimečný zjev. Ve svitu Světlušky pomohla sblížit světy vidoucích a nevidomých, každý rok čistí s přáteli z nafukovacího člunu řeku Sázavu. Na jejím břehu prožila kus dětství. Hezké okamžiky zachytila také na nové desce Pár míst. Říká, že je to projekt zvláštního významu.

Zvláštní kouzlo vyřazuje i z Anety. Působí skromně, až nenápadně. Sotva začne mluvit, pootevírá svou duši a zpovídá se ze svých pocitů, podobně jako ve svých písních, které berou posluchače za srdce.

Když se jí zeptám, v čem spočívá tajemství jejího ojedinělého hvězdného startu z televizní soutěže, říká: „Možná mi víc přálo štestí, protože jsem vyhrála první ročník. Pro lidi byl pořad nový, fenomenální, sledovali ho diváci napříč generacemi s různým hudebním vkusem a někde mezi nimi se zrodil základ mého publika." Odmlčí se, ale tenkrát před osmi lety nestihla ani vydechnout. „Člověk musel šanci okamžitě uchopit a hlavně si ji nepokazit. Měla jsem kolem sebe spoustu lidí, o nichž jsem věděla, že mi pomohou a hlavně bráchu Nikolu, který si hned v zákulisí, když se spustila smršť fotoaparátů, přede mě stoupl s výrazem „nedám, ta je moje". A takhle si přede mě stoupá poměrně často," směje se Aneta začátku své zářivé dráhy. I na úspěch je potřeba se připravit, jinak vyprchá.

„Potkala jsem dobré autory, těm vděčím za mnohé. K čemu by byla zpěvačka, která by neměla co zpívat?" Už tehdy se k Anetě dostaly dvě zásadní písně, které nemůže ani dnes na koncertech vynechat. „Oskar Petr napsal baladu Křídla motýlí, která se mi hned zalíbila. Než se stala hitem, předběhla ji Voda živá, ačkoliv jsem se s ní paradoxně setkala oklikou. Michal Hrůza, autor textu i hudby, ji pro mě zanechal u vydavatele, ale než mi ji tam stačili nabídnout, potkali jsme se náhodou s autorem a pustil mi ji v autě. Ještě neměla ani název, ani text nebyl hotový, pobrukoval ji jen svými slovy, jak to skladatelé pro představu dělávají. Líbila se mi moc, a ačkoliv byl výběr písní na desku hotový, poprosila jsem, aby ji mezi skladby přidali."

Voda živá je také na desce Pár míst. Její základ zůstal stejný, ale díky smyčcovému triu člověk zurčení a šumění vody přímo prožívá. Anetě se můj postřeh zalíbí, a tak mi objasní, že k věrnějšímu přiblížení živlu využili právě úžasné moci smyčců, které trylkování proudu dokážou zařídit.

Nemám se kam schovat

Projekt Pár míst vznikl díky písni Vzpomínka a Aneta ji složila na dvorku, kde vyrůstala a trávila hezké chvíle ve své velké rodině. „Těžko se mi o ní mluví, protože prožitky, které jsem do ní vložila, jsou niterné, nesmírně osobní, mají pro mě zcela zásadní význam. Když ji zpívám na pódiu, zdá se mi, že s každým divákem, s každým posluchačem mluvím zvlášť, že se nemám za co schovat," přibližuje mi důležité místo svého života a zve mě do dětství, kde všechno začalo. Pak mě vede dalšími, třeba do krásné plzeňské synagógy nebo na hrad Šternberk.

„Je v nich slyšet úplně všechno – vrzání židličky a snad i balancování v emotivní náladě, kterou jsme se snažili vyvážit tak, aby byla pro lidi příjemná. Trochu jsme měli strach pustit se do akustických koncertů v komorním prostředí, ale ukázalo se, že jsme se smyčcovým triem, které je mezi mými muzikanty nové, udělali správný krok," říká Aneta.

Splnil se jí tím dlouholetý sen o spojení svých vystoupení se smyčci. Přiznám se, že když jsem slyšela píseň Dokola, zdálo se mi, že poslouchám koncert vážné hudby. „Má zcela nový začátek, to je pravda. Zamilovala jsem se do klasické muziky, objevuji v ní určité prvky, které nacházejí ohlas v mých melodiích a ty tak dostávají větší hloubku. Navíc píseň Dokola pro mě má zcela zásadní význam, protože mi asi před dvěma lety pomohla vybřednout z jistého stavu, do kterého jsem se dostala."

Pochopitelně mě zajímá, jak tahle terapie přátelství s písničkami funguje, kdy a jak Aneta skládá, co píše dřív – text nebo hudbu? Ani poměrně intimní dotaz Anetu nevyvede z míry a otevře mi dveře do své tvůrčí kuchyně. „Někdo si třeba řekne – tak a teď napíšu píseň, sedne a pak na ni nějakou dobu pracuje. Já musím spontánně prožívat to, o čem pak píseň bude. Sedím u piana, basy, kytary nebo kalimby, zkrátka u nástroje, který mě zrovna inspiruje, a když vymyslím základní linku a k ní harmonii, začínají se mi zobrazovat myšlenky, témata, emoce, které ve mně jsou a snažím se je přetransformovat do slov, která tvoří písničku. Je to taková alchymie," rozepisuje recept, jehož ingredience jsou nezměřitelné.

Tvoří v noci, obvykle nad ránem, piáno má se záklopkou, aby si nastavila tichý režim. „S kapelou jsme většinu věcí zkoušeli a nahráli u mě doma. Místo je pro mě důležité, protože v sobě nese atmosféru, spoustu informací a ty mě popohánějí kupředu. Pravdou ale je, že mám neobyčejně tolerantní sousedy, nikdy na nás nebouchají, naopak poslouchají a pak si na chodbě vyměňují recenze," směje se Aneta.

Písničky jsou přátelé

Zpěvačka má spoustu přátel, kromě kamarádů právě písničky. „Mnohokrát v životě se ocitnete na různých místech, ale ta se symbolicky spojují s tím, co se vám v nich přihodí, do jakých životních situací se dostanete a jak jsou pro vás do budoucna důležité. Prožitky vkládám do svých textů a vzápětí se vedle mě objevuje někdo, kdo mi hodně rozumí v každém detailu, v každé myšlence. Důvěrný chápající přítel, který nikdy nikam neunikne. Každý z nich má své období, kdy je oblíbenější, protože i publikum má své nálady."

Možná vás překvapuje, kolik nástrojů Aneta ovládá. „Neumím na všechny suverénně, na některé se stále učím," přizná, když se jí zeptám, kdo je v tomto okruhu jejím nejlepším parťákem. „Určitě kytara, na kterou umím docela dobře a je mým hlavním nástrojem v rámci koncertu. Basu mám spíš pro inspiraci, kouzlo kalimby (kus rezonujícího dřeva, na němž jsou upnuté plíšky, které vyvolávají v dřevu zvuk. Každý je jinak laděný, takže vznikají různé harmonie, pozn. red.) jsem objevila poměrně nedávno," zasvětí mě do tajemství nástroje, který vypadá jednoduše, ale musíte prý vědět, jak na ty plíšky.

„Na klavír jsem se učila, ale musela jsem si k němu najít cestu zpátky. Tenkrát mi totiž v lidušce řekli, že jsem šumař. Raději jsem hrála svoje vlastní písničky než party, které mi zadávali. Měli pravdu," připomene první překážku své hudební dráhy.

Pamatuje si na své premiérové veřejné vystoupení v kulturním domě v Říčanech. „Bylo mi asi osm, když jsem zpívala koledu před nabitým sálem a hrála na kytaru. Nevím, jaká jsem byla, ale ten první potlesk slyším dodnes," vzpomíná na místo, k němuž se váže jeden z důležitých životních okamžiků.

Raději mám Anet

Já pro změnu vzpomenu sestry Langerovy v televizní rodinné soutěži Doremi, což Anetu nepokrytě pobaví. „Tehdy jsme se vyhecovaly se sestrou Denisou a dokonce jsme jako tým vyhrály. Ségra zpívala Nechte zvony znít od Marty Kubišové, ale čím jsem já obohatila televizní zábavu, to vám teda neřeknu."

Zato mi vypráví, jak právě u své sestry v obci na břehu Sázavy často jako dítě pobývala, a proto jí záleží na tom, aby řeka byla alespoň tak čistá jako tehdy. „Denisa je o jedenáct let starší, brácha Nikola o deset, jednu dobu přebrali funkci mých rodičů. Já jsem takový mazánek. Mít tak veliké sourozence bylo skvělé. Bratr se o mě vždycky hezky staral a stará se dodnes," zasvětí mě do rodinných vazeb, které mají kořeny na malém dvorku, zmiňovaném v písničce Vzpomínka. Sedávali na něm u ohníčku, opékali buřty a máma hrála na kytaru a zpívala první hlas, sestra druhý. Vynikala i malá Aneta, ale tak ji doma nikdo neoslovoval. „Všichni tvrdí, že Aneta je krásné jméno, ale když mi tak někdo řekne, mám pocit, jako by na mě křičel. Jsem plachý člověk a hned se leknu, jestli jsem něco neprovedla. Daleko raději mám zkrácenou verzi Anet," svěřuje se zpěvačka, jejíž fanoušci přání ctí, jak je patrné z ohlasů.

Anetinými prvními posluchači jsou její přátelé, zejména klavírista Jakub Zitko, v němž objevila také úžasného skladatele. Většinu písniček ale premiérově zpívá bratrovi. „Je to můj nejbližší člověk. Máme spolu rituál. Než vstoupím na podium, dáme si pusu a takhle uděláme rukama," Aneta ukázkově zašermuje.

„Když se před začátkem koncertu mineme, jsem schopná po celou dobu na pódiu přemýšlet, proč jsme se nepozdravili, a očekávám, že něco pokazím."

Nedávno Aneta znovu otevřela dveře do kavárny POTMĚ na Ovocném trhu a osobně tam podávala kávu. „Díky Světlušce poznávám tmu, už jsem se naučila se v ní orientovat. Moji nevidomí kamarádi mě občas někam zavřou, kolikrát jsem se i malinko bála a oni ze mě měli legraci."

Na podzim ji čekají dva koncerty se Zlínskou filharmonií Bohuslava Martinů, v srpnu vystoupení na letních scénách, zazpívá třeba na Vyšehradě nebo zámku ve Valticích a objeví se na některých letních festivalech. A červenec je prý vyhrazen práci na zcela nové desce, rozumějte další. Ačkoliv téma letní dovolené prý ještě docela neuzavřela. „Vloni jsme měli báječné prázdniny. Sestra má čtyři kluky, vychovává je vlastně sama, brácha má dvě děti, všechny jsme je posbírali a s částí kapely jsme vyrazili do Řecka za kamarádem, který nám poskytl ubytování. Trochu jsem se namlsala," přiznává, ale zatím váhá, jak volno využije. V jejím případě je ovšem téměř jisté, že prázdninový čas nebude jen prázdným. Letní prožitky totiž zcela určitě vstoupí do některé písničky.

Vizitka

Jako říčanská rodačka přišla na svět v Benešově 26. 11. 1986. Ve čtyřech letech začala hrát tenis, v šesti letech na klavír, v osmi přešla na kytaru. Zpívala v dětském sboru a věnovala se dabingu dětských filmů. Ve čtrnácti letech se stala zpěvačkou rockové kapely SPB. V roce 2004 vyhrála soutěž SuperStar, o rok později vydala debutové album Spousta andělů, které získalo osm platinových desek. V roce 2005 se stala patronkou Nadačního fondu českého rozhlasu, projektu Světluška na podporu nevidomých. Je držitelkou dvou sošek Anděla a mnoha dalších cen. Nedávno vydala zatím své poslední CD a DVD Pár míst, které je záznamem akustických koncertů se smyčcovým triem.

Místo, které mám ráda

Nejraději mám místo, které patří k mému domovu na chalupě nedaleko od Říčan uprostřed lesů.

Citace

Mám neobyčejně tolerantní sousedy. Když u mě doma zkoušíme s kapelou, nikdy na nás nebouchají, naopak poslouchají a pak si na chodbě vyměňují recenze.

Máme s bráchou rituál. Než vstoupím na podium, dáme si pusu a takhle uděláme rukama.

Prázdniny s Anetou

10. 8. Praha, Letní scéna Vyšehrad

11. 8. Popovice u Uherského Hradiště, Amfík Bukovina

12. 8. Zámek Valtice

18. 8. Královské Poříčí, Statek Bernard

21. 9. Jablonné v Podještědí, zámek Lemberk

26. 9. Tábor, Divadlo Oskara Nedbala Tábor

více na: www.langerovaaneta.cz

Daniela Kupsová

 

Autor: Redakce

23.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Zaorálek míří do Turecka, jednat bude i o zadržených Češích

Ankara/Praha - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá v pondělí na dvoudenní návštěvu Turecka. Chce jednat o migrační krizi a podpořit vzájemné obchodní vztahy, bude se ale zabývat i případem dvojice Čechů, kteří byli v zemi zadrženi kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím. Věnovat by se měl i problematickému projektu stavby turecké elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies