VYBERTE SI REGION

Roman Fejt: Nejradši bych se roztrhl a viděl na Votvíráku všechna vystoupení

Milovice /ROZHOVOR/ - Roman Fejt, jenž stojí za festivalem Votvírák, přibližuje novinky, které posluchače na šestém ročníku čekají… V polovině června Milovice přivítají jeden z největších tuzemských festivalů, Votvírák. Jeho pořádání se letos opět se svým týmem ujal Roman Fejt. Právě s ním jsme si povídali o nadcházející akci, kterou loni navštívilo téměř 50 000 fanoušků a letošní ročník má být díky nové, čtvrté stage – loni byly „jen" tři – ještě větší.

10.6.2012
SDÍLEJ:

Zpěvák Miro Šmajda (vlevo) a jednatel festivalu Roman Fejt.Foto: Archiv Deníku

Povězte mi, jak se člověk dostane k pořádání takového festivalu?

S Votvírákem jsem se dostal blíže do styku po jeho třetím ročníku. Bylo to v roce 2009 a tehdy už šlo o velkou a známou akci. Nabídku ke spolupráci jsem dostal od přátel, kteří se na festivalu podíleli. Protože jsem měl českou hudbu vždycky rád, i když festivalovým turistou jsem nikdy nebyl, řekl jsem si, že s naší skupinou, která jinak podniká ve stavebnictví a strojírenství, akci podpoříme.

Takže jste vstoupil do úplně jiného světa. Jaký je rozdíl v jednání s šéfy stavebních firem a s promotéry kapel?

Byla to opravdu pořádná změna. I když ve stavebnictví je také spousta problémů a platební morálka je různá, pořád v tomto odvětví peníze „vyrábíte". V oblasti kultury je to o dost jiné. Peněz je tady zvlášť poslední dobou méně, podpora kultury je vesměs nedostatečná, a když neděláte vysloveně komerční věci typu muzikál, máte zpravidla problém se i uživit. Také proto u nás vzniká dneska podle mého relativně málo výrazných nových věcí, a i když tady máme mladé a úspěšné kapely typu Mandrage, v rádiích slyšíme většinou stále stejné věci, opravdu úspěšných nových hitů domácí výroby, které by rádia hrála, bylo v posledních letech poměrně málo.

Votvírák se od ostatních našich festivalů odlišuje mimo jiné tím, že je zaměřen čistě na česko-slovenskou produkci a mimo jiné máte žánrové scény, rockovou a hip hopovou. Kdo skládá dohromady dramaturgii festivalu a do jaké míry se na ní jako ředitel akce podílíte?

Jádro dramaturgického týmu je v posledních ročnících stejné, tvoří ho Martina Jablanovská a Affro. K tomu využíváme občasnou pomoc široké skupiny lidí z branže a samozřejmě se občas ozvu i já s tím, co bych na festivalu rád viděl. Snažím se ale Martině a Affrovi do toho moc nemluvit (usmívá se).

Zajímá mě, zda si muž ve středních letech, jako jste vy, zajde poslechnout, co se děje třeba na hip hopové scéně, kterou si většina lidí – ne zcela právem – automaticky asociuje s nejmladším publikem…

Děkuji za toho muže ve středních letech (usmívá se). Znám řadu lidí, už dávno ne ve věku teenagerském, kteří si rádi hip hop poslechnou. Například na páteční program – unikátní projekt s živou hudbou, kdy šest hip hopových part – mezi nimi například držitel slovenského Slávika Majk Spirit, Vec nebo naši Prago Union, postupně vystoupí s živou kapelou, jsem sám hodně zvědav a věřím, že mi zbude čas se na něho podívat. I když kolem festivalu je bohužel i v době jeho konání tolik práce, že za celý loňský ročník jsem se dostal pořádně jen na produkci dvou kapel.

Přesto, která vystoupení si letos rozhodně nechcete nechat ujít?

Nejradši bych se roztrhl a byl na všech scénách najednou. Určitě se ale budu snažit nenechat si ujít vystoupení Olympicu. Před tím, že hrají už 50 let, mohu jen smeknout.

A Olympic je vaše srdeční kapela, nebo jdete spíš kvůli tomu respektu k nim?

Nejde jen o respekt nebo povinnost. Pamatuji si, jak jsme už na základní škole sjížděli jejich desky a jejich hudba mě vždycky bavila. Těším se také na Sto zvířat nebo Mig 21, což budou určitě výborné show. Jsem zvědav na Václava Neckáře. A klasika, kterou si rád poslechnu a na Votvíráku už zdomácněla, je také Arakain.

Je mi jasné, že zmiňujete umělce, kteří vystoupí na Votvíráku. Proto to trochu zjednoduším a posunu: v osmdesátých letech jste byl spíš mánička nebo „depešák"?

Ani jedno (směje se), ale určitě mi byla nejblíž rocková hudba. Takže proto zmiňuji Arakain nebo Citron, který na Votvíráku také vystupuje. A samozřejmě, kapely jako Hudba Praha nebo Pražský výběr.

A kterou z vašich vysněných kapel se vám letos na Votvírák přivézt nepovedlo a dáváte si to za cíl pro příště?

Jsem rád, že mohu říct, že takřka všechny kapely, které jsme na Votvíráku letos chtěli vidět, se nám podařilo nasmlouvat. I když řada kapel se nám do programu už bohužel nevešla. Do příštích ročníků by se nám na Votvíráku určitě líbili třeba Divokej Bill, Tata bojs nebo Vypsaná fixa, kteří bohužel letos nemohli přijet, protože buď v současnosti nehrají, nebo v době konání Votvíráku nemohou. Ale v podstatě se dá říct, že všechny velké domácí kapely, které u nás máme, už na Votvíráku byly nebo je máme v hledáčku.

Jak vypadá typický návštěvník Votvíráku, kterého si představíte, když skládáte dohromady se svými kolegy dramaturgii festivalu?

Jsou to mladí lidé mezi 18 až 35 lety, kteří se rádi baví. Ať už jde o ortodoxní rockery, vyhraněné fanoušky hip hopu, nebo ty multižánrově laděné. A protože chceme potěšit všechny návštěvníky festivalu, máme na Votvíráku na jedné straně rockovou, na druhé hip hopovou a uprostřed centrální stage. Nedá se přitom říct, že by se lidé nutně drželi jen jednoho žánru nebo jedné stage. Například loni proběhlo v závěru sobotního programu velmi úspěšné vystoupení skupiny Chinaski. A viděl jsem, jak se po jejich vystoupení ten obrovský kotel rozpůlil, část fanoušků šla na hip hopovou stage a část na rockovou. A to je přesně to, co návštěvník na Votvíráku vlastně stále zažívá – jedno skvělé vystoupení za druhým, a přitom průběžně přechází z žánru do žánru. Letos jsme navíc ještě přidali novinku: HelpMusic stage.

Co vás přivedlo k tomu přidat na Votvírák čtvrtou stage?

Myslíme si, že festival by měl člověku i trochu rozšířit hudební obzory, ukázat kapely, na které byste třeba normálně nešli, protože je neznáte, nebo je znáte, ale nenapadlo by vás na jejich koncert vyrazit… i proto zde vystupují písničkáři jako Jaroslav Uhlíř či Xindl X nebo alternativy programu těch větších stage, kapely Juicy Freak, Ticho de Pre Cupé Band či Five O'Clock Tea. Na této stage také zahrají vítězové soutěže Votvírák Talent, o kterých svým hlasováním rozhodli samotní fanoušci. Do soutěže se nám přihlásilo více jak sto kapel, takže fanoušci rozhodně měli z čeho vybírat.

Půjde o plnohodnotnou stage, která bude fungovat od poledne až do noci?

Ano. Vystoupení jednotlivých kapel z programu bude probíhat až do půlnoci, poté bude program pokračovat rockotékou rádia Hey, která pojede až do rána. K dramaturgickému plánu Votvíráku bych ještě rád poznamenal, že jsme se ho letos snažili koncipovat tak, aby pátek byl zaměřen hlavně na festivalové fanoušky a na jejich oblíbené kapely. Kapely, které návštěvníci festivalů rádi slyší a které dělají i parádní show. Sobota je pak zacílena na co nejširší publikum, tedy i na lidi, kteří na festivaly tolik nejezdí, ale rádi si poslechnou dobrou českou a slovenskou muziku. Proto budou v sobotu v programu také vystoupení velkých jmen naší a slovenské hudební scény jako jsou Chinaski, Olympic, Iné kafe nebo Visací zámek.

Zmínil jste, že na Votvírák míří jako na ostatní festivaly u nás hlavně mladí lidé, ale v programu lze narazit i na dostatek umělců, kteří budou lákat, předpokládám, hlavně dříve narozené. Třeba už zmínění Olympic…

Ano, líbí se mi, když je festival opravdu pestrý, takže jsme mysleli i na milovníky oldies: V programu proto budou Václav Neckář a Bacily, Olympic, Mňága a Ždorp, Lešek Semelka nebo legendy naší punkové scény Visací zámek.

Loni na Votvírák dorazilo mezi 40 až 50 000 lidmi. Jakou návštěvu očekáváte letos?

Když se řekne 50 000 lidí, představí si každý obrovskou masu lidí, ale je třeba si říct, že jde o součet návštěvníků z obou dnů. Byli bychom ale velmi potěšeni, kdyby každý den na Votvíráku bylo 25 000 spokojených lidí.

Tato návštěva by zároveň znamenala, že by festival letos pro vás byl rentabilní?

To ne,  Votvírák se totiž vyznačuje i na české poměry velmi nízkým vstupným. Ale tato návštěva by zcela jistě stačila k tomu, abychom nebyli v mínusu (usmívá se). Na podobné akci se z mého pohledu nějak moc zbohatnout nedá, alespoň já to tak vidím. Ale mám z té báječné atmosféry na Votvíráku vždycky hodně dobrý pocit. A za ten pocit, že jste pobavili takové množství lidí, to přece stojí!

Votvírák oproti jiným festivalům nabízí výrazně levnější vstupné, v minulosti dokonce byl i zdarma. Neuvažovali jste znovu o podobně masovém přilákání fanoušků?

V době krize, kdy se sponzoři zrovna nehrnou, by to nebylo zrovna rozumné. Ale dál platí, že Votvírák nabízí za málo peněz docela hodně muziky. Ostatně, i letos jsme před Vánocemi začali prodávat vstupenky za 100 korun a až do konce března byly lístky na Votvírák v prodeji v podstatě v ceně vstupenky do kina, což je u dvoudenní akce, troufám si tvrdit, hodně výjimečné. Nechceme totiž, aby návštěvníci měli na náš festival rozpočet, jako by jeli na týdenní rodinnou dovolenou. I dnes je proto možné získat řadu vstupenek zdarma. Ve spolupráci s naším partnerem jsme například udělali akci, díky které vstupenku zcela zdarma získalo na 2500 lidí.

Nabízíte ještě zvláštní VIP vstupenku. Oč je lepší než ta klasická?

Návštěvníky, kteří investují do VIP vstupenky, chceme potěšit a zároveň jim poděkovat za přízeň. Budeme mít letos nejhezčí VIP stan za poslední roky, parkoviště i samotné VIP stanové městečko je v ceně vstupenky. A ve VIP stanu máme zvýhodněné ceny občerstvení. Myslíme ale i na návštěvníky, kteří si koupí normální vstupenku. Například už v ceně klasické vstupenky získají lidé zdarma i vstup do stanového městečka, za které jinde většinou zvlášť platíte.  A občerstvení nabízíme tradičně bohaté a bez front.

Co mohou návštěvníci festivalu v této oblasti očekávat?

Již třetím rokem budeme na Votvíráku točit Gambrinus, který však letos bude mít novou chuť. Vedle Prazdroje a populárního Frisca rozšíříme sortiment pivních produktů i o nové nápoje míchané z piva Gambrinus řízný citron a Gambrinus bezinka, limetka nebo o pšeničné pivo Fenix. Premiéru na Votvíráku bude mít KFC. Na festivalu budeme mít i nadstandardní kavárenské služby a nabídku snídaní ve stanovém městečku. Ke snídani si lidé budou moci dát třeba muffiny či pannini a k tomu výbornou kávu.

Vedle občerstvení lidé na festivalech očekávají široký doprovodný program. Připravujete v této oblasti nějaké výraznější novinky?

Pracujeme spíše na dalším vylepšení loňské nabídky. Nebudou proto opět chybět adrenalinové atrakce ani pouť. Opravdovou novinkou bude paintballový turnaj Votvírák Cup, při kterém lidé budou moci vidět tuto hru v podání závodních hráčů, dokonce i ze zahraničí. Vloni jsme na Votvíráku nabízeli lety vrtulníkem, letos máme rozjednán horkovzdušný balon.

Až to všechno 15. června začne, kde vás najdeme?

Věřím, že všechno perfektně poklape, takže si budu festival užívat hlavně z pozice fanouška před pódiem (usmívá se).

Autor: Ondřej Leinert

10.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies