VYBERTE SI REGION

V Linci otevřeli Hudební divadlo za 4,6 miliardy korun. Čekají i české publikum

Linec /FOTOGALERIE, REPORTÁŽ, ROZHOVOR/  - Kvůli novému divadlu posunuli Rakušané i hlavní silnici. Na zahájení přijeli osobnosti jako Philip Glass nebo Peter Handke. Pro Jihočechy chystá divadlo zájezdy.

15.4.2013 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
25 fotografií
V Linci otevřeli 12. dubna Hudební divadlo, stavba stála 4,6 miliardy korun.

V Linci otevřeli 12. dubna Hudební divadlo, stavba stála 4,6 miliardy korun.Foto: Musiktheater Linec

Po 30 letech si splnili velký sen. V rakouském Linci, kousek od nádraží, otevřeli 12. dubna Hudební divadlo. Stavba stála 4,6 miliardy korun, dominantou velkého sálu je otáčivé jeviště s průměrem
32 metrů. K němu je připojena zdvihací plošina se třemi pódii. Otevíralo se světovou premiérou opery Stopy zbloudilého, novinky slavného amerického minimalisty Philipa Glasse. Přijeli i spisovatel Robert Menasse, režisér David Pountney i spisovatel Peter Handke, podle jehož hry vzniklo libreto k opeře.

Rakušané vědí, že Jihočeši jezdí do Lince rádi nakupovat, a lákají je. Vybraná představení doplní české titulky, které bude divák sledovat na displeji u sedadla. Podle průzkumu se do nového  divadla chystá 35 procent Jihočechů, již se plánují skupinové zájezdy. Hudební divadlo, jehož hlavní sál má kapacitu 1210 míst, nabídne opery, operety, muzikály a balet. Program je zvučný: Prsten Nibelungův, Carmen, Netopýr, Růžový kavalír, Čarodějky z Eastwicku, Kouzelná flétna. Menší sál Blackbox, kam se vejde 270 diváků, je určen experimentům, dětem i jazzu, chystá se se rapová opera Max a Moritz.

Přiléhavé róby, Handke a obří točna

Pár starších chlápků hraje v klidu obří šachy. Jsou jedni z mála, které okolní rušno míjí. Po cestičkách a trávě, zasypané pilinami, kmitají parkem securiťáci, širokým schodištěm proudí dovnitř elegantní pánové a dámy v róbách, jimž kraluje velmi dlouhonohá bruneta v krémově bílých a pohříchu přiléhavých šatech až ke kotníkům. Blíží se páteční půl osmá a světová premiéra opery Stopy zbloudilého. Novinka amerického minimalisty Philipa Glasse vdechne život novému Hudebnímu divadlu, stavbě za 4,6 miliardy korun.

Venku ční k nebi dva modré jeřáby. Stejně jako lešení s aparaturou připomínají čtvrteční show na hudbu Wagnerova Parsifala. Vevnitř fotografové neví, koho pokropit dřív. Přijeli spisovatel Robert Menasse, režisér David Pountney i spisovatel Peter Handke, podle jehož hry vzniklo libreto k opeře.

Plakáty hlásí: 2 hlasy 1 duet nebo 2 ruce 1 aplaus. Padají pochopitelně velká slova. „Byli jsme známi kvůli špatné kvalitě vody a vzduchu. Chceme dále zůstat zemí průmyslu, ale také se stát zemí vědy a kultury. Díky ekonomice žijeme, díky kultuře prožíváme," říká Josef Pühringer, hornorakouský hejtman.

Patos je na místě, Linec získal kulturní symbol. Ve velkém sále se za chvíli rozjede otáčivé jeviště s průměrem 32 metrů. K němu je připojena zdvihací plošina se třemi pódii.

Pro Jihočechy titulky

V sále se kromě němčiny a angličtiny občas ozývá čeština. Rakušané vědí, že Jihočeši jezdí do Lince rádi nakupovat, a lákají je. Vybraná představení doplní české titulky, které bude divák sledovat na displeji u sedadla.

„V jižních Čechách se o našem divadle ví víc než ve Vídni," upozorňuje obchodní ředitel Thomas Königstorfer. Podle průzkumu se do nového divadla chystá 35 procent Jihočechů, již se plánují skupinové zájezdy.

Hudební divadlo, jehož hlavní sál má kapacitu 1210 míst, nabídne opery, operety, muzikály a balet. Program je zvučný: Prsten Nibelungův, Carmen, Netopýr, Růžový kavalír, Čarodějky z Eastwicku, Kouzelná flétna. Menší sál Blackbox, kam se vejde 270 diváků, je určen experimentům, dětem i jazzu, chystá se se rapová opera Max a Moritz.

Po 30 letech se tak plní velký sen. V roce 1983 vznikl spolek přátel lineckého hudebního divadla. Hledalo se místo. Když se našlo, lidé ho v roce 2000 v referendu odmítli. Až před devíti lety se rozhodlo, že nová operní budova Zemského divadla bude stát na jižním konci nákupní zóny, pár stanic od nádraží. Jako divadlo v parku ho navrhl britský architekt Terry Pawson. „Když se kvůli nějaké stavbě posune dopravní tepna města, to už něco znamená," prohlásil tento 55letý rodák z Newcastlu.

Ačkoli Čech znalý díla Jana Kaplického by možná čekal za tolik miliard trochu odvážnější stavbu, místním se vesměs líbí. Třeba 60letá Elfriede Hofbauer si už pořídila předplatné. Přesto se vkrádá pochybnost: vydělá si na sebe? Zemské divadlo prodá ročně 240 000 vstupenek a věří, že číslo vzroste o 25 procent.

„Horní Rakousko je průmyslová země, hodně lidí jde do divadla se svými obchodními partnery. Jsme optimisté i proto, že 120 000 lidí z Lince jezdí nyní na operu do Vídně," vypočítává Thomas Königstorfer.

Strašení Hitlerem

Pár hodin po operní premiéře přichází i první, záporné reakce. V diskusi rakouského listu Der Standard zní, že na stejném místě chtěl operu postavit již Adolf Hitler. Děti, které si v pátek hrály v parku před divadlem, by asi nechápaly. Stejně tak téměř 600 umělců 30 národností Zemského divadla, americký šéf opery, britský režisér či choreograf z Iránu a všichni aktéři tiskové konference, při níž se mluvilo anglicky. Téma do debaty je snad obří investice. Ale strašit nacismem je v tomto případě směšné a trapné.

Philip Glass: Z Čechů mě nejvíc ovlivnili Janáček a Kafka

Hudbu spolu probírali leckde: třeba i při mytí nádobí v letním sídle slavného skladatele v Novém Skotsku. Deniss Russell Davies, šéf linecké opery, se s americkým minimalistou Philipem Glassem přátelí 35 let. I díky tomu mohlo Hudební divadlo v Linci otevřít světovou premiérou opery Stopy zbloudilého.

Za Glassem se sjeli diváci z mnoha zemí i novináři New York Times. Americká superhvězda ale působí skromně, ještě ve 23 hodin se ochotně podepisovala lovcům autogramů. „Nový operní dům otevřela světová premiéra. To znamená, že je to divadlo pro svět, ve kterém žijeme," říká 76letý rodák z Baltimore.

Jaký je váš nejhlubší zážitek z premiéry?

Publikum bylo naprosto soustředěné. Všichni umělci byli na tak vysoké úrovni, s níž se jen tak nesetkáte. Bylo to úžasné. Za pozoruhodné považuji také to, že nový operní dům otevřela světová premiéra. To znamená, že je to divadlo pro svět, ve kterém žijeme.

Jak se vám pracovalo na libretu podle předlohy spisovatele Petera Handkeho?

Když jsem uviděl text, bylo to jasné. Zachycuje celou lidskou osobnost. Postavy nemají jména, jsou anonymní. Malý problém byl, že jsme pro jejich identifikaci používali písmena a pak jsme se v tom nemohli vyznat. Text jsem vnímal jako báseň, je inspirující. I když se neinscenoval snadno, byl jsem přesvědčen, že je to správná volba, a chci Peteru Handkemu poděkovat za inspiraci.

V čem vás inspiroval?

Postavy mluví o naprosto každodenních věcech, a přesto tak, že to není obyčejné. Lidé bloudí, hledají své štěstí. Je to velmi napínavé téma.

Líbilo se vám, že na jevišti se objevili tanečníci, zpěváci, herci i celý orchestr?

Právě otevřená forma libreta nám umožnila přivést na scénu tolik talentů různých žánrů. Je to velmi ambiciózní a odvážný čin.

Pracoval jste již pro mnoho slavných divadel. Jak na vás působí nové linecké?

V posledních letech jsem opakovaně jezdil do Lince a prožíval všechny fáze vzniku hudebního divadla. Viděl jsem ho, když bylo ještě jen dírou v zemi! Je krásné samo o sobě vidět ho dokončené. A ještě hezčí je zažít moment, kdy se architektonický nápad zhmotní v místo, kde budou působit umělci.

Nové divadlo chce lákat také jihočeské publikum. Kterého z českých skladatelů si nejvíc ceníte?

Leoše Janáčka, samozřejmě! Všechny jeho opery jsou v Americe známé, děláme je obvykle v angličtině, máme dobrého překladatele. Janáček byl inspirací pro moderní skladatele, jeho přístupy předjímaly současnou estetiku. V době mého života byl Janáček znovu objeven  - když jsem byl kluk, neznali jsme ho, učíme se od něho teprve posledních padesát let.

Inspiroval vás při tvorbě nějaký český umělec?

Osobnost, jež se nejvíce promítla do mého díla, je samozřejmě Franz Kafka. Složil jsem hudbu k opeře v Trestanecké kolonii, založené na Kafkově povídce, nyní dělám Proces, pro Theater Company Wales.

Když jste psal Stopy zbloudilého, dělal jste zároveň pro Madrid operu The Perfect American o Waltu Disneym. Dvě opery za rok, to se dá zvládnout?

Deniss mi říkal, že jsem jako Beethoven, který složil najednou 5., 6. a 7. symfonii… Psát dvě opery v jednom roce je jako běžet 20 mil maraton a hned, jak doběhnete, běžet znovu. Říkal jsem Denissovi: až se jednou ohlédneme za těmito dny, řekneme si: prožili jsme opravdu nádherných 15 měsíců.

(vkc, blu)


Autor: Václav Koblenc

15.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies