VYBERTE SI REGION

Olympic: Smutek ustoupil, s novým bubeníkem přišla i nová naděje

Praha /ROZHOVOR/ – Po loňských oslavách padesátin a následně náhlém květnovém úmrtí bubeníka Milana Peroutky prokazuje skupina Olympic neskonalou energii a elán. Stvrzuje ji na nové, v pořadí osmnácté řadové desce Souhvězdí šílenců, na níž se v roli stálého hosta představuje nový bubeník Martin Vajgl.

1.12.2013
SDÍLEJ:

V NOVÉM SLOŽENÍ. Zleva: Jiří Valenta, Martin Vajgl, Petr Janda a Milan Broum. Foto: Deník/Martin Divíšek

„Smutek ustoupil, s Martinem přišla do Olympiku určitá naděje, navíc nám přibyli fanoušci na Facebooku – to všechno je pro nás hrozně povzbudivé," říká lídr kapely Petr Janda, jehož při rozhovoru doplňují i jeho spoluhráči – už zmíněný Martin Vajgl, baskytarista Milan Broum a hráč na klávesové nástroje Jiří Valenta. „Jsme – až na nováčka v týmu – sice dědkové, ale pořád je to prima. Pokud budu mluvit za sebe, chci si ten rockerský život prodloužit, co to půjde. Jiný žít neumím," usmívá se Janda.

Album vydáváte po delší době pod hlavičkou Supraphonu, co to?

Janda: Ano, vracíme se k Supraphonu, protože BEST I. A., která nás výhradně zastupovala, ukončuje vzhledem k situaci na trhu svoji činnost. Stejně tak končí spousta dalších, mnohem větších vydavatelství. Požádali jsme proto Supraphon o navázání někdejší spolupráce, což bylo přijato k oboustranné spokojenosti. Dohodli jsme se, že letos natočíme desku a tak se také stalo. Jmenuje se Souhvězdí šílenců podle jedné ze čtrnácti písniček, které jsem složil, o texty se podělili Eduard Krečmar, Karel Šíp, Aleš Brichta, Miroslav Černý a Michal Kolařík, čtyři jsem si napsal sám.

Pokud vím, dlouho jste váhali nad názvem alba…

Janda: Měli jsme jich několik. Dokonce v momentě, kdy už bylo album ve výrobě, přicházeli členové kapely s dalšími názvy, ale už se s tím nedalo nic dělat. Nakonec jsme tedy zůstali u prvního nápadu, který hodláme rozvinout. V příštím roce totiž vyjde devatenáctá deska, která se bude jmenovat Souhvězdí drsňáků, což napovídá o jejím tvrdším stylu. Jubilejní dvacáté album, které zamýšlenou trilogii uzavře, pak ponese název Souhvězdí romantiků.

Máte tedy velké plány.

Janda: Jsme kapela, která už nemá na co čekat.

Výhoda je, že nápady máte pořád, což je základ.

Janda: To ano, o nápady nouzi nemám. Na aktuální desku jsem připravil 25 songů, kapela z nich vybrala patnáct, jeden jsme teda nakonec nenatočili, protože jsme se ve studiu Propast rozhodli, že čtrnáct písní stačí.

Jak ten výběr písní probíhal, byl to boj?

Valenta: Vůbec ne. Žádné zásadní třenice neprobíhaly, takže z toho je vidět, že máme všichni na hudbu podobný názor.

To, jak hudební nápady chrlíte, je docela obdivuhodné.

Janda: Mně se to tak nezdá.

Mně zase ano, vzhledem k tomu, že jste na písních pracoval od června a 1. listopadu byla deska na světě…

Janda: Když si uvědomíte, že za celou svoji kariéru jsem složil řekněme šest set písní, což je v průměru zhruba jedna za měsíc, tak to zase tolik není.

Jak u vás vlastně ten tvůrčí proces probíhá?

Janda: Doma mám takový malý digitální nahrávač, který mi před lety koupila žena k Vánocům. A vždycky, když se ráno přemístím z ložnice do pracovny, popadnu do rukou kytaru a první nápad si na ten nahrávač zaznamenám. Vždycky mám po  předešlé noci nějaký. Za měsíc se mi těch nápadů či krátkých motivů nahromadí minimálně třicet, ale možná taky padesát. Přesunu je všechny do počítače, zatím jen pod číselným označením, a pouštím si je. Ty, které se mi nelíbí, hned smažu, a z těch, co se mi líbí, udělám první výběr. Pak přichází na řadu druhá věc, že začnu jednotlivé motivy rozvíjet, tvořit z nich písničky. Na demosnímku je přinesu klukům, a když se jim některá líbí, doma se ji naučí. Ve zkušebně už dáváme songy jen formálně dohromady.

Broum: Aranžmá písniček je už na tom demáči připravené předem, každý z nás si ale ještě obhospodaří svůj nástroj svým zvukem, já třeba konkrétně basovými linkami…

Považujete novou desku za začátek vaší nové éry?

Janda: Přesně tak, aby si někdo nemyslel, že padesátinami kapely všechno končí. Prostě jsme se vyrovnali s určitým obdobím a teď nastupuje nové. Vydáme postupně tři desky, budeme mít tím pádem nový repertoár, kterým se budeme snažit ještě publikum oslovit. Samozřejmě nemůžeme úplně zapomenout na minulost, některé písničky, které jsou populární, budeme hrát i v nových programech.

Když takto koncepčně přemýšlíte – máte už konkrétní věci i na další dvě desky?

Janda: To nemám, jen si říkám, že když nám Souhvězdí šílenců křtí doktoři, tak bychom příště mohli pozvat patologa.

Valenta: Já bych ještě počkal. Spíš urologa. Patologa vezmeme až na to poslední album…

Zachováváte si smysl pro humor, to se cení… Popíšete ještě, jak jste pracovali ve studiu? Prý podobně jako Beatles.

Janda: V určitém slova smyslu, protože Beatles makali ještě daleko impulzivněji. McCartney nebo Lennon prostě přinesli nápad do studia, kde měli k dispozici takzvané čtyřhodinové frekvence, což byl úzus fungující ve všech studiích na světě. Pak byla hodinová pauza a následně zase čtyři hodiny práce. Během té frekvence nahrál ten který z autorů na kytaru či na piano, co složil, ostatní muzikanti se to s ním hned učili, technici mezitím nanosili mikrofony a za půl hodinky za hodinku už měli song v hlavě. Ještě třeba něco dopsali v textu a hned jej nahráli, nazpívali a smíchali. Za čtyři hodiny, když odcházeli, byla písnička komplet hotová. U nás to bylo podobné v tom, že jsme nezkoušeli ve zkušebně jako kdysi, ale byli jsme už rovnou připraveni ve studiu. A v momentě, kdy jsme písničku uměli, což bylo zhruba za hodinu, jsme ji hned natočili. Takže i proto působí deska čerstvě.

Nakolik velkou zodpovědnost jste, Martine, cítil, když jste přebíral „místo" po bubeníkovi Milanu Peroutkovi?

Vajgl: Samozřejmě obrovskou. Celou dobu jsem si hlavně kladl za úkol, aby s mým přičiněním zůstal Olympic takový, jak ho posluchači znají. Během natáčení desky jsem začal být klidnější, zdálo se mi, což mi pak i spoluhráči potvrdili, že se to daří. Nejhorší totiž je, když kapela – která se za léta nějak vyprofiluje – přijde s jiným náhledem na hudbu, s novou aranží, nebo se nechá příliš ovlivnit módním trendem, prostě popře sama sebe. Sice to pro ni může vypadat, že si rozšiřuje teritorium posluchačů, ale pravda je spíš taková, že ztratí ty původní.

Broum: Martin (působil mimo jiné v kapelách Wanastowi Vjecy, November 2nd, Čechomor a Vltava, pozn.) má pravdu. Vynikajících muzikantů je hodně, včetně bubeníků. Čistě teoreticky – kdyby k nám nastoupil například jazzrockový bubeník, který by aplikoval svůj styl hraní, tak už by to prostě nebyl Olympic. Působilo by to divně, mohlo by to narušit celkovou koncepci, ksicht kapely. Takže toho jsme se vyvarovali. Na Martinovu adresu musím říct, že nás příjemně překvapil. Dokonce jsem si ve studiu při poslechu jedné nové písně mohl představit, že pochází z alba Ulice. Hrozně mě potěšilo, že jsem našel souvislost s něčím, co bylo.

Zahrajete některé z nových písniček na koncertu v pražské Lucerně, který se uskuteční 6. prosince?

Janda: Asi tři, zároveň tam novou desku pokřtíme. Jako hosta jsme si pozvali houslistku Gabrielu Demeterovou, s níž si zahrajeme Stejskání a Švédské kapky. Jsme především koncertní kapela, chceme hlavně hrát, v podstatě jsme na permanentním turné.

Autor: Gabriela Kováříková

1.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies