VYBERTE SI REGION

Ondřej Brzobohatý: Vydat album s jednou písní? Byla to výzva

Praha – Vydat desku s několika písničkami je u interpretů a muzikantů běžné. Přijít ale s albem, které nabízí pouze jednu píseň – ovšem v osmi různých interpretacích, je nezvyklé a odvážné. Ondřeje Brzobohatého tato myšlenka ale velmi zaujala. „Zdála se mi dostatečně ztřeštěná a bláznivá, zároveň to pro mě byla výzva,“ říká hudebník, který novinku pojmenovanou Tante cose da veder (tolik věcí k vidění) uvedl společně s pány Petrem Hapkou a Michalem Horáčkem před pár dny na hudební pulty. Co nám ještě Ondřej Brzobohatý prozradil o novince Tante cose da veder, která přináší osm verzí stejnojmenné skladby z lyrikálu Kudykam?

1.12.2011
SDÍLEJ:

INSTRUMENTALISTA Ondřej Brzobohatý měl při práci volnou ruku. Pánové Hapka a Horáček mu věřili. Foto: Benedikt Renč

Vaše deska přináší stejnojmennou píseň z lyrikálu Kudykam, který se stále hraje v Janáčkově divadle v Brně. Kdo vůbec s nápadem dát jí rozličné podoby přišel?

Ten nápad vlastně vychází ze záměru toho projektu, na jehož konci měl onu skladbu zpívat pokaždé někdo jiný. Měl jsem hotových několik jejích verzí a jednou, to jsme seděli u oběda, přišel Michal Horáček s tím, že když už je mám napsané, byla by škoda je nevyužít a neudělat z nich desku. Říkal, že bychom i na ní mohli prezentovat myšlenku, že Kudykamem může být kdokoliv pro kohokoliv. Proč ne, odpověděl jsem mu – takové album, kde zpívá několik interpretů jednu věc, neznám. A pustil jsem se do práce.

Interprety jste si přizval hvězdné, každý z nich vtiskl té písni osobité pojetí.

Myslím, že se nám tím povedlo vzbudit pocit, že posloucháte pokaždé jinou písničku. V opačném případě by to byla pro všechny nuda. Třeba Dan Bárta vymyslel výbornou věc, že tu svoji verzi začal zpívat ve třetí osobě. Toho jsem pak ještě využil v případě Katky Knechtové…

Z těch dalších to jsou Petr Hapka, Karel Gott, Jaromír Nohavica, Jiří Suchý, Szidi Tobias a Aneta Langerová. Jaký klíč jste použil při jejich výběru?

Nechal jsem se vést intuicí. První verzi, kterou jsme měli, byla s Karlem Gottem – tu jsme nahráli na desku Kudykamu. Hned ta další byla s Jarkem Nohavicou, který už tehdy říkal, že by si přál, aby „jeho“ úprava zněla trošku jako Tom Waits, aby měla surovější zvuk a aranže. No, a postupně se nabalovaly další a další nápady. Pro Dana Bártu jsem napsal jazzovou verzi, v podání pana Suchého ta skladba působí, jako by ji zpíval starý klaun. A je krásná, společně s verzí Anety Langerové je mou nejoblíbenější. Díky vybraným interpretům pro mě deska úžasně funguje.

A co ostatní zpěvačky?

U Szidi Tobias jsem si přál, aby byla její verze založená na pocitu – příkladem mi byla Joni Mitchell a její píseň Both Sides, Now, doprovázená „jenom“ velkým smyčcovým symfonickým orchestrem. Je taková dlouhá, rozvleklá, Joni se do ní položila. A přesně to jsem chtěl i pro Szidi, aby byl protipólem jejího intimního vyprávění velký smyčcový orchestr. Vyšlo to skvěle, ta verze trvá asi šest minut. Výbornou verzi má i Katka Knechtová, navíc je u ní vtipné to, že ji natáčela jenom na piano, ostatní nástroje jsme pak dotočili dodatečně.

Přes to všechno, s jakým zaujetím o vašem počinu vyprávíte, si myslíte, že jste vydali tak trochu zbytečnou desku?

Nazvali jsme ji tak, spíš z legrace. Vezměte si, že v době, kdy se sotva prodávají desky s několika písněmi, my vydáme album s jednou jedinou… Pro mě je instrumentální práce na něm především poděkování pánům Horáčkovi a Hapkovi. Pracovního vztahu, který mezi sebou máme, si vážím. Je pro mě hezký a velmi přínosný.

Autor: Gabriela Kováříková

1.12.2011
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies