„Keith je mým bratrem, omylem narozeným jiným rodičům," prohlásil Mick Jagger o svém parťákovi. Znají se od dob základní školy. Skamarádili se až o něco později ve vlaku v roce 1960. „Vlezl jsem jednoho rána do vlaku a tam stál Jagger, pod paží čtyři nebo pět desek. Neviděl jsem ho od dob, kdy jsme měli zájem tak akorát o zmrzlinu, v šesti, osmi letech," vzpomínal kytarista Rolling Stones. „Ty desky, co měl pod křídlem, byl Chuck Berry, Little Walter a Muddy Waters. ,Ty vážně jedeš v Chucku Berrym? To je náhodička'…" A základy pro jedno z největších přátelství v historii rock'n'rollu byly položeny.

DUBNOVÉ JAMMOVÁNÍ

Třetí z aktérů jim vstoupil do cesty až o dva roky později.

Ačkoliv dvojice hrála ve vlastní kapele Little Boy Blue & The Blue Boys ještě s dalšími hudebníky, vystupovali sem tam i s podobně orientovaným londýnským bandem Blues Incorporated Alexise Kornera. Šlo nejspíš o první britskou bílou bluesovou formaci a bubnoval v ní Charlie Watts, budoucí člen Rolling Stones, který s nimi hraje dodnes.

Právě na jednom z jamů Kornerovy kapely v Ealing Jazz Clubu 7. dubna 1962 se Jagger a Richards seznámili s blonďatým kytaristou Brianem Jonesem. Zaujal je hlavně schopností hrát na více nástrojů a samozřejmě si rozuměli díky společné lásce k blues.

Necelé tři měsíce od tohoto osudového setkání se uskutečnil 12. července 1962 jejich úplně první koncert v ještě ne moc známém klubu Marquee. Říkali si tehdy The Rollin' Stones.

NÁVRAT KE KOŘENŮM

Blues zkrátka bylo stavebním kamenem začátků kapely. „Doufám, že nás nikdo nebude považovat za rock'n'rollovou skupinu," prohlásil v té době Mick Jagger. O víc než půlstoletí později se Stones k těmto kořenům vrátili, když loni nahráli desku cover verzí Blue & Lonesome. Vzkřísili na ní písně černošských bluesmanů, kteří pro ně byli v období začátků zásadní.

A CO DĚLALI BROUCI?

Ve stejný den, 7. dubna 1962, prožívali zajímavý den i největší konkurenti Rolling Stones Beatles. Odehráli koncert v oslabené sestavě v Casbah Coffee Club v Liverpoolu. Kytarista George Harrison byl totiž nemocný. Bylo to poslední vystoupení předtím, než odjeli na své třetí angažmá v Hamburku. Hraní v přístavním městě pro ně bylo důležité hlavně proto, že se zde setkávali se světovou produkcí, která ovlivňovala jejich muziku.

Záhadná smrt Briana Jonese

Prožil s Rolling Stones krátké období a často se na něj zapomíná. Přesto byl pro kapelu v první části její kariéry důležitý. Brzy ovšem začal holdovat alkoholu a drogám, kvůli kterým měl několikrát potíže se zákonem, a stal se tak spíše příslovečnou koulí na noze. V červnu 1969 jej skupina vyhodila. Jeho náhlý skon měsíc poté je opředen řadou nesrovnalostí, které do dnes nikdo uspokojivě nevysvětlil. Nalezli ho mrtvého na dně bazénu u jeho domu v jižní Anglii.

ZABIL HO DĚLNÍK?

V úmrtním listu stálo: „Smrt byla způsobena nešťastnou náhodou." Policie případ několikrát znovu otevřela. V onen večer totiž v hudebníkově domě pobývalo hned několik osob. Jonesova přítelkyně si stojí za tím, že jejího partnera zavraždil stavební dělník Frank Thorogood, který mu opravoval dům a neshodli se s kytaristou na penězích. Dokonce se proslýchá, že na smrtelné posteli v roce 1994 přiznal utopení opilého Jonese. Tuto verzi však policie nikdy nepotvrdila.

PŮVODNĚ BYL VEDOUCÍM

Brian Jones zastával v první éře Stonů roli tahouna. Jeho vliv se začal snižovat ve chvíli, kdy Mick Jagger a Keith Richards začali skládat vlastní písně a manažer je začal prosazovat na úkor právě Jonese, který zprvu vůbec nechtěl, aby band hrál vlastní věci. Nakonec sám obohatil písně Stones několika netradičními hudebními nástroji a v Africe natočil album etnické hudby s tamními domorodci. Přátelil se s Bobem Dylanem a Beatles.