Padesátka? Ideální věk na debut!

Zde by mohla recenze pokračovat oprávněnou chválou, kterak je debut Noční lov (pokud nebudeme za prvotinu považovat výběr a živou desku „25 let v tom“, kde se ovšem Nejezchleba představuje v rámci svých domovských kapel) vyzrálý, prostý naivit a hluchých míst. Jenže to by pak čtenář mohl nabýt dojmu, že jde o cosi suchopárného, přehnaně vycizelovaného a nedejbože vousatého. Tenhle omyl nelze připustit.

Album sdělné a strhující

„Začínající sólista“ Olin Nejezchleba totiž natočil především album sdělné a strhující. Díky textařské upřímnosti k sobě samému (např. verše „osud občas vykostí/pár nabubřelejch blbostí/co v sobě člověk ubytoval sám“ v životopisné písni Ráj) se s Nejezchlebovou výpovědí může ztotožnit leckterý sebezpytný jedinec (téměř) bez rozdílu věku, byť určité bolestné či naopak bohémsky bujaré životní zkušenosti jsou k pochopení asi třeba.

Nejezchlebova moravská zpěvnost

Coby autor hudby Olin Nejezchleba nezapírá onu „geneticky danou moravskou zpěvnost“, kterou už tolikrát prokázal při skládání pro jiné. V průzračných folkrockových aranžmá nezaniká ani jeho „vypravěčský“ styl zpěvu. Byť se nemůže opřít o „velký“ hlas, vše dožene přesvědčivým výrazem a plochu alba bez problému utáhne.

Pokud by Olin Nejezchleba nastoupil v padesátce cestu písničkáře, nelze než těšit se, že do stovky dožene slušně rozsáhlou diskografii. Ale i kdyby Noční lov zůstal ojedinělým výletem, nevadí. Pokud už někoho Nejezchlebovo písničkářství osloví, může se k nahrávce dlouho vracet bez obav z oposlouchání.

TOMÁŠ S. POLÍVKA