VYBERTE SI REGION

Parťák Lou Reeda se chce naučit na snowboardu

Žďár nad Sázavou - Exkluzivní vystoupení si letos mohlo vychutnat publikum na benefičním koncertě Modrých dnů. Zahrál jim americký multiinstrumen­talista Fernando Saunders, současný parťák světoznámého hudebníka Lou Reeda.

30.12.2008
SDÍLEJ:

Fernando SaundersFoto: Městské kulturní středisko Třebíč

Fernando Saunders patří mezi světovou muzikantskou elitu, je virtuózní hráč na basovou kytaru, zpěvák a skladatel. V minulosti kromě Lou Reeda hrál s takovými hvězdami jako Marianne Faithfull, Eric Clapton, Jimmy Page nebo Joan Baez.

Ti, kteří Saundersovo vystoupení ve Žďáře nad Sázavou nestihli, nemusejí věšet hlavu. Baskytarysta si Česko oblíbil a koncertuje zde poměrně často. Navíc uvažuje, že by pro Modré dny vystoupil v budoucnu znovu.

Pane Saundersi, jak moc je těžké přemluvit slavného virtuózního hráče na basovou kytaru a parťáka Lou Reeda, aby vystoupil na benefiční akci v zemi, o které většina Američanů nikdy neslyšela?

Rád dělám benefice pro dobrou věc, a myšlenka Modrých dnů se mi líbí. Muzika slouží i k předání pocitu sounáležitosti. A k Čechám jsem měl vztah vždycky, kvůli Janu Hammerovi (slavný český hudební skladatel žijící v USA – pozn. red.). Navíc mi vaše země teď poskytuje místo pro moji hudbu, a cítím, že je dobré vracet těm, kdo dávají tobě.

V poslední době v Česku hrajete docela často. Připomeňme vaši účast na loňských letních festivalech, letošní březnové turné a také listopadovou trojici vystoupení. Znamená to, že jste si Česko oblíbil, nebo podobně často hrajete i v jiných evropských zemích?

Řekl bych, že Česká republika je mé oblíbené místo v Evropě ke koncertování. A taky mě vždycky Čechy zajímaly, a to už od mládí od mého setkání s Janem Hammerem a vystupování s ním. On byl prvním Evropanem, se kterým jsem se setkal. A teď musím pochválit skvělou práci mé české agentury. Díky ní se moje hudba a hlas dostávají do českého hudebního světa. Vystupovat v Čechách je příjemné, protože Češi hudbu milují a skutečně naslouchají. A úspěch u vás mi zase pomáhá při sjednávání koncertů v dalších částech Evropy. Hraji samozřejmě i jinde – ve Španělsku, v Německu, v Rakousku, ale musím říct, že v Čechách se to hýbe rychleji, je to jen něco přes rok od mého prvního vystoupení zde, a jak se to rozjelo… Takže ano, miluji Česko.

V Evropě je vystupování na charitativních akcích poměrně zavedená věc. Je tomu tak i ve Spojených státech? Modré dny nebyly vaší první zkušeností s beneficí…

Dělal jsem benefiční koncerty v USA i po celém světě. Například pro Greenpeace, nebo 9/11 Benefit – za oběti 11. září, sólovou kariéru se svou kapelou jsem začal na vyprodaném stadionu v Chile na Amnesty International Tour. Při benefici pro děti z Angoly jsem se na jevišti setkal s Pavarottim, Stingem, Jamesem Brownem, Lou Reedem. Mohl bych toho jmenovat .. Benefice Lady Di a prince Charlese, Arms Benefit concert, benefice pro New Orleans a mnoho, mnoho dalších.

Plánujete se do Česka v příštích letech vrátit? Co takhle zahrát Modrým dnům podruhé?

Určitě, máme v plánu víc koncertů, také nějaké festivaly, a příští rok bych tu rád natočil videoklip, Češi jsou na to velice šikovní. A rád bych se na Modré dny s kapelou vrátil.

Máte při turné v zahraničí čas a chuť poznat trochu místo, kam jste přijel, nebo to zkrátka nelze stihnout?

Jasně, já strašně rád poznávám místa, kam přijedu, a vždycky si na to čas najdu. A co je právě moc fajn při turné u vás, že nejedeme jen z jednoho koncertu slepě na druhý, ale naše agentura – kamarádi jedou s námi i proto, aby nám krásu vaší země ukázali. Někdy se, mimo turné, vracím do míst, kde jsem byl. Sem bych také rád přijel na pár týdnů, nepracovně, abych toho skutečně mohl poznat víc.

Žďársko (místo, kde jste hrál pro Modré dny) je region, kde je velmi populární běžecké lyžování. Fernando Saunders na běžkách je asi příliš divoká kombinace, přesto, najdete si vedle hudby také čas na nějaké koníčky?

Teď zrovna trávím více času ve Švýcarsku než v Americe. Bydlím u jezera mezi horami, kde už napadl sníh, moc rád lyžuji a chci zkusit snowboard. Ale miluju jízdu na kole, horské túry, jógu i vaření. Uniknout muzice je občas dobré, jen tak se zrodí další nápady.

Patříte k nejvíce vyhledávaným studiovým a doprovodným muzikantům. V minulosti jste nahrával s hvězdami, jako jsou Eric Clapton, Jimmy Page, Lou Reed a daší. Vydal jste však i tři sólová alba. Co vás k tomu přimělo? Chcete se vlastní tvorbou dostat „ze stínu“ těch největších hvězd?

Podle mne – chceš-li být vůdce, musíš být nejdřív dobrý učedník, čili jsem si chtěl dopřát čas a vyrůst. A bylo jen štěstí, že jsem pracoval s těmi všemi úžasnými umělci, kteří byli mými učiteli a zároveň přáteli. Hudební svět se tím stal moji rodinou. A tehdy bych si nikdy nepřipadal jako ve stínu. Ale jak šel čas, uviděl jsem, že vše k tomu směřuje a já se přibližuji k sólové dráze, kde se zaměřím jen na svoji muziku. Když jsem byl děcko, nejdříve jsem zpíval, až potom jsem začal hrát na basu a další nástroje. Ale ze zpěvu vycházejí všechny moje nápady, které poté vkládám do baskytary. Vždycky jsem zkoušel nalézt cestu, jak spojit svůj hlas a hraní na basu, dát to do jednoho balíčku, a být přitom nápaditý a komerční zároveň. Tímto směrem se to pak rozeběhlo. Mimo jiné i Lou Reed, Marianne Faithfull nebo Santana mi říkali, že bych měl svůj hlas používat víc a pracovat na svém projektu. Já sám jsem cítil, že přišel čas se posunout, už jsem hrál se všemi těmi lidmi, se kterými jsem kdy toužil hrát, takže bylo jasné, co bych měl teď udělat, za jakým snem jít..

Slyšel jsem, že v poslední době žijete víc po evropských hotelích než doma. Je to pravda?

Ne, většinu času jsem doma, i když množství času trávím po hotelech. Já rád cestuji, ale vždycky mne to táhne domů.

Lou Reed je přítelem bývalého českého prezidenta Václava Havla. Spousta lidí ale Reeda zná jen z rádia a z televize, maximálně byla na jeho koncertu. Řekněte, jaký je Lou Reed člověk?

Je velice laskavý a dobrosrdečný, je příznivcem tai-chi. Ale prošel si toho hodně, a odvrácená strana hudebního světa není vždy pěkná. Je také těžké každému důvěřovat, takže když ho lidé potkají, cítí odstup, ale není to tak, jen to otevření se chvíli trvá. Muziku opravdu miluje a zdá se, že nalezl mír své duše.

Autor: Ondřej Švára

30.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový šéf hradního protokolu: Návštěvu Bílého domu už začínáme chystat

ROZHOVOR – Miroslav Sklenář nahradí ve funkci vrchního protokoláře Jindřicha Forejta. Deníku při té příležitosti poskytl rozhovor. Hovoří v něm o svém vztahu k prezidentu Miloši Zemanovi i o plánované návštěvě USA. Rezignace Forejta ho prý nepřekvapila.  

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej ve prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies